Před příchodem té skutečné zimy je třeba podniknout řadu kroků a opatření, aby nám na jaře naší nedbalostí nezůstaly oči pro pláč. Některé rostliny je nutné chránit před tuhými mrazy a vysychavými mrazivými větry, jiné před okusem divokou zvěří. Ač se to nezdá, největší paseku může způsobit časté střídání zimních teplot, čili prudké ochlazení a následně oteplení.
Mrazové praskliny
Důsledkem prudkého ochlazení a následným osluněním kmenů a silných větví dochází k častému smršťování a roztahování kůry. To má za následek mrazové trhliny, které jsou bránou pro nákazu nejrůznějšími škůdci a houbami. Větve a kmeny jsou tak slabší, ztrácí pevnost a pokud začnou vyhnívat, mohou odumřít. Správnou a včasnou prevencí tomu však můžeme zabránit. Ideální je kmeny zejména na jižních a jihozápadních slunných svazích chránit chvojím, kartony či speciálními chrániči. Osvědčené je i z minulosti bělení kmenů vápenným mlékem. Bílá barva totiž odráží sluneční paprsky a kmeny tolik nepraskají. Pokud se však stane, že krutá zima přesto praskliny způsobí, rány ošetřujeme štěpařským voskem nebo stromovým balzámem.
Ochrana rostlin před mrazem
V závislosti na počasí je třeba některé druhy choulostivých trvalek či okrasných dřevin chránit před vysokými mrazy. Jde zejména o růže, japonské sasanky, chryzantémy, juky, mnohokvěty, dračíky a jiné. Chráníme je přikrývkou z chvojí nebo z listí. Vrstva by však neměla být příliš silná, aby rostlina nezahnívala. Nevhodné je zakrytí fólií, rostliny se zde snadno zapaří a hnijí. Nejlepší je však přirozená ochrana proti mrazu - sněhová pokrývka.
Ochrana stromků
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ochrana stromů před divokou zvěří
Divoká zvěř okusuje kmeny stromů zejména v době, kdy napadne vysoká vrstva sněhu. Zvěř pak hledá potravu, kde se dá a kůra z ovocných stromů je pro ni obzvlášť chutná. Jestliže je větší část zahrady či sadu zvěři otevřená, je ideální tento prostor uzavřít pletivem. Pokud to však není možné z finančních nebo estetických důvodů, je nutné jednotlivé kmeny opatřit buď speciálními plotovými chrániči, rohožemi, pletivem, chvojím, nebo krytem ze slámy.
Ochrana rostlin před nadbytkem vody
Některé rostliny, ač jsou mrazuvzdorné, jsou citlivé na zimní vlhko. Ze skalniček jsou to osívky, lewísie nebo modroušky, z trvalek velkokvěté kosatce, liliochvostce, kniphofie a další. Proti vlhku je ochráníme nejlépe krytem ze skla, plastu či fólie. Před vymrznutím je třeba chránit pampovu trávu (Cortaderia selloana). Na zimu odstraníme pouze květenství, nikoli však trsy, které chrání kořenový bal před námrazou. Všechny listy svážeme do pevného snopu a trs zakryjeme suchým listím nebo chvojím, následně přikryjeme plechovou či plastovou stříškou.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Některé stálezelené rostliny, například rododendrony nebo na mráz citlivé jehličnany, jsou vůči mrazu poměrně odolné. Nejvíce však trpí v zimě za slunného počasí, kdy svými listy odpařují vodu a tím značně vysychají. Na zimu je proto třeba tyto rostliny dostatečně zalít a chránit před slunečními paprsky chvojím nebo bílou netkanou textilií. Za bohaté sněhové nadílky je dobré rostlinu co nejvíce zahrnout sněhem.
Ochrana okrasných dřevin před sněhem
Některé druhy sloupových jehličnanů, například túje, je třeba chránit před nadbytkem sněhu, aby se pod jeho tíhou nepolámaly. Před zimou proto jejich koruny svazujeme provazem, jinak sníh z větví pravidelně odstraňujeme.
)
)
)
