Milovníci mechů vlastnící zahrady, ve kterých není vůbec snadné, aby se nějaký ten mechový kobereček mohl někde udržet při životě, dobře vědí, jak složité pěstování mechu je. Jiní jej však mají nadbytek a marně s ním bojují. Není zde něco špatně? Vždyť právě podmínky pozemku přímo definují, jakým druhům se zde bude nejvíce dařit. A toho bychom měli využít.
Lilie kvetou tak nádherně, že samozřejmě nemohly uniknout péči šlechtitelů a nabízen je dnes nepřeberný počet především různě kvetoucích hybridů. Lilie jsou cibulovinami, které nevyžadují mnoho péče a přesto nám právě vysazené vydrží v zahradách až mnoho let. Výsadbu cibulí lilií přitom můžeme zahájit již na konci zimy. Právě nyní.
Skočec obecný, celkem sympatické jméno velice pěkné „kytky“, která však dovede zaručeně zabít. Umírání je zdlouhavé a bolestivé. A skutečně se tato okrasná rostlina, která ve světě vede ligu smrtících květin, stala běžnou součástí českých zahrad a parků. A mnozí to o ní ani neví. To je již více známý ricinový olej, který se z prudce jedovatých semen skočce vyrábí.
Botanikům z botanické zahrady v Tróji se podařil opravdu husarský kousek. Namnožili totiž ze semen vzácnou masožravou láčkovku uťatou.
Byla jste obdarována tak nádhernými růžemi, že berou dech? Není nic snadnějšího, než se je pokusit zvěčnit, zachovat pro svou zahradu. Překrásné růže není třeba sušit zavěšené jejich květy dolů. Jednoduše uschnou a květy časem změní barvu, zblednou. Suché jsou navíc velice křehké a chytají mnoho prachu. Po čase takovou kytici stejně vyhodíte. Přitom stačí jednoduše získat řízky a ty později vysadit do své zahrady. A nebo rovnou, pokud je vhodná doba.
Ne každá vrbina se hodí k řezu, ovšem právě například vrbina tečkovaná je pro tyto účely skutečným skvostem. Kromě toho, že vypadá nádherně v okrasné zahradě, si můžeme říznout puget do vázy a nebo vrbinu doplnit jako sytě žlutý barevný tón do květinových aranží. A může v nich dokonce i dominovat, tvořit „rámec“.
Drátovec či krásnohlávek, letničky a nebo trvalky, byliny i keře, rostliny vlasovité konstituce, s přisedlými a různě postavenými listy s celistvými okraji. Kvete na koncích stvolů květy bez kališních lístků. Čím jsou však drátovce opravdu výjimečné?
Překlad názvu novely Bohumila Hrabala Slavnosti sněženek do angličtiny je „The Snowdrop Festival“ a pokud si tato tři anglická slovíčka zadáte do vyhledávače, nepřestanete se divit.
Luštěnice trnitá je neobvykle kvetoucí letnička dorůstající výšky cca 150 cm. Její neopakovatelné květy se zdánlivě podobají velkým pavoukům s dlouhýma nohama. Mohou za to především dlouhé tyčinky, které připomínají nohy pavouků sekáčů. Též se říká, že tyčinky a čnělky řídkých, vzdušných květů tvoří dojem pavučiny. Ovšem své jméno získala luštěnice trnitá podle svých trnů a též trnité žilnatiny na rubu listů.
Už se těšíte na teplo, sluníčko a rozkvetlé zahrady, terasy a balkóny? Všechno jednou skončí stejně jako letošní zima a nastane čas letniček. Inspirujte se málo známou liánou Rhodochiton atrosanguineus, jejíž květy vám vyrazí dech. Možná si bez ní po přečtení tohoto článku a nebo alespoň shlédnutí fotografií, nedokážete další sezónu vůbec představit. Láska je to chytlavá a na první pohled.
Kaktus San Pedro si můžeme pěstovat i doma v květináči, v našich podmínkách však nedosáhneme významnějšího obsahu drogy, kvůli které se stal rostlinou rituální a magickou. Pozor si také musíme dát na platnou legislativu, která často nebere ohled na nezpochybnitelná fakta. Kaktusáři pěstující kaktusy, které obsahují drogu meskalin, byť v našich podmínkách v jen nepatrném množství, se pohybovali cca 2 roky na hraně zákona (vlastně mohli být kdykoli kriminalizováni). I když tyto kaktusy nepojídali a drogy z nich nechtěli vyrábět.
V Zemi vycházejícího slunce prostě mají smysl pro detail. Minimalismus a dokonale zenová propracovanost japonských okrasných zahrad je pro nás stále nepřekonatelným zdrojem inspirace. Inspirace, která se rozhodně neomezuje jen na pěstění stromových miniatur, bonsajů. Už od 17. století tu mistři zelené školy razí techniky tzv. daisugi, vkusného vrstvení dřevin. Praxe, která se nyní konečně nachází cestu do Evropy. Nabízí totiž maximum biomasy dřevin na jednotku plochy.
Zima je na barvy nejfádnějším obdobím v roce, tedy kromě barvy bílé, pokud sněží či alespoň mrzne. Ovšem právě i v zimě může být zahrada velmi zdobná. Jak toho dosáhnout a které rostliny to dovedou?
Floristé se bez slaměnek objedou jen těžko, proto jsou slaměnky v jejich zahradách nezbytnými, ale též velmi pěknými květinami, které když uschnou, vypadají úplně stejně jako živé. Na svém vzhledu prostě neztrácí jejich květy vůbec nic. Byť rostliny ztratí život a veškerou vodu. Také aranže ze slaměnek vypadají jako „živé“ a nebo naopak kvetoucí záhony jako „slaměné“. Sušené navíc vydrží pěkné po mnoho let.
Aby dospělý člověk pojídal plody rostlin, které nezná, lze jen těžko předpokládat. To jedině snad, že by umíral hlady a nebo se doslova „zbláznil“. Ovšem malé děti jsou nenechavé, zvědavé a často nevnímají možná rizika. A některé plody rostlin je velice lákají, byť jsou jedovaté, tedy nebezpečné. Na které rostliny si dát pozor, před kterými musíme své potomky ochránit a informovat je o hrozícím nebezpečí?
Stojan v podobě starého jízdního kola, krytu na studnu, dřevěné či kovové konstrukce, pneumatik, konstrukce z betonu, kamenů či cihel a podobně. Rostliny v mobilních nádobách, tedy v mnoha druzích květináčů a truhlíků v mnoha různých provedeních a z různých materiálů lze v zahradě či na terase umístit prakticky kamkoli. Kromě stojanů je pak oblíbené i zavěšení. A zdaleka to neplatí jen pro zahrady, ale i pro byty. Inspirujte se stojany tradičními i netradičními.
Věděli jste, že některé druhy banánovníků jsou mrazuvzdorné? Jsou to právě ty, které pocházejí z vysokohorských částí Afriky a také východní Asie. Pravda, přes zimu z nich mnoho nezbyde - asi jen 10 až 20 cm seříznutého kmínku a oddenek zakrytý tepelnou izolací, na jaře však opět obrazí. Zkuste s banánovníkem zaexperimentovat ve své zahradě.
Jmelí se nám ochotně a snadno uchytí například na jabloních. A škodit jim opravdu nebude, pokud to s výsevem nepřeženete. Proč tedy tuto epifytickou rostlinu každoročně kupovat a nebo šplhat po nebezpečných výškách? Zásobte se vlastním jmelím, které na opadaných listnáčích dokonce vypadá pěkně.
Ikeniva je vlastně obdobou japonských ikeban, přeložit lze výraz ikeniva jako „aranžovanou zahrádku z živých rostlin“. Pokud chcete ve svém bytě něco neobvyklého a nebo prostě nemáte žádnou zahradu, minizahrádka vám vykouzlí úsměv na tváři.
I když slovo obyčejná této skalničce spíše ubližuje. Rozchodnice růžová je totiž rostlinou, která se dovede vypořádat i s tím nejdrsnějším podnebím, najdeme ji proto například v přírodě na severu Norska a nebo na Islandu. Navíc kvete neobvykle působivě, pěkně vypadá vlastně po celý rok a je univerzální léčivkou s širokou škálou zdravotních účinků.