Některé exotické pokojové rostliny mohou v interiérech dosáhnout až doslova gigantických rozměrů, pokud jim postupně zvětšujeme květináč až do té míry, že je těžké jej vůbec unést a pokud o ně správně pečujeme. Které druhy nám doma vytvoří malou džungli?
Jedle korejská patří mezi nejmenší jedle, to jí však nijak neubírá na půvabu a navíc je tím předurčena k okrasným zahradním výsadbám. Kdo si nedovede svou zahradu představit bez jehličnanů, určitě by měl o korejské jedli uvažovat. Obzvláště zdobná je pak svými šišticemi.
Liány, čili popínavé rostliny, najdou v zahradách mnohé uplatnění. Pokryjí místa, která chceme zakrýt, nevzhledná či holá, tvoří stín a vytváří soukromé, cizím očím neproniknutelné kouty zahrad. Navíc se stanou útočištěm mnoha živočišných druhů, především ptáků a hmyzu. Ovšem v případě schizandry čínské neboli klanoprašky čínské zároveň získáváte ceněnou léčivou rostlinu.
Na lípu narazíme v naší zemi doslova všude, podél silnic, rybníků, v parcích, na hřbitovech, jako solitér uprostřed polí a luk, na pietních místech významných pro národ, narazíme na prastaré památné stromy. Lípa je prostě fenomén, byť se proslavily i jiné stromy, třeba duby a nebo kdysi jeden sociálně demokratický kaštan (jírovec maďal). Lípa je však lípa.
Zanechávání stop po své existenci je pro lidi vůbec jaksi vrozené, ovšem často je to nevhodné. Své by o tom mohly vyprávět mnohé kulturní památky, ale také především právě stromy. Proč je nezbytné, abyste nikdy neryli nožem do stromů? Řeknete si: „Takový velikán, nic mu to neudělá a já budu mít vzpomínku, až se sem vrátím...“ Omyl, stromům tak ubližujete a rány nikdy zcela nezregenerují. A vy sami jen ukazujete svou hloupost, omezenost.
Ve 20. ročníku populární ankety Strom roku zvítězila Zpívající lípa z obce Telecí na Svitavsku. Druhé místo obsadil strom s přízviskem Dubisko valašisko tvrdé z Kozlovic na Frýdeckomístecku. Bronz slaví v Brně, kdy uspěl Smrk ztepilý na ulici Ramešova.
Z jakých dřevin a jak si vytvořit vlastní větrolam, tedy bariéru chránící zahradu před silnými větry a obzvláště těmi ledovými zimními?
S lískami to není vůbec tak snadné, jak si můžeme na první pohled myslet. Předně platí, že vysadit lísku, abychom mohli rozlouskávat oříšky a uvnitř jsme vždy něco našli, pro to je toho třeba udělat mnohem víc. Předně rozhodně nestačí vysadit pouhý jeden keř a nebo stromek. Svět lísek je navíc dosti poetický a symbolický.
Přijďte si zasoutěžit v dřevácích, prověřit své znalosti o dřevě, pomoci se stavěním laviček a nebo zasadit nové stromky.
Pokud máte na okrasnou jablůňku v zahradě místo, určitě neprohloupíte, bude zdobit zahradu velmi dlouho a krásná malá okrasná jablíčka lze využít i do podzimních aranží. Málokdo se však pozastavuje nad tím, proč je vlastně nejíme. Jsou jedovatá? A nebo prostě jen tak malá, že nás ani nelákají? Vždyť by svým vzhledem a vůní lákat měla.
Lantana má velice pozoruhodné květy a jelikož pochází z tropů, lze ji v našich podmínkách pouze letnit a tedy pěstovat jako rostlinu přenosnou. Pěstujeme ji v podobě menších keříků a nebo na kmínku ve větších nádobách.
Správně růže křídlatoostnitá je jednou z oblíbených velkých sadových růží, pochází z čínského Sečuánu a západního Himálaje, kde se vyskytuje v subalpínském pásmu, čili ve výškách od 3000 do 3600 metrů nad mořem.
Pukolu se nesprávně říká kadeřavá myrta pro jeho zkadeřené okvětní plátky a listy. Jinak se správně jmenuje lagerstrémie a jde o skutečně dlouholetou (věkovitou) rostlinu, která miluje letnění. A dokonce byly vyšlechtěné i mrazuvzdorné variety pro naše okrasné zahrady.
Chcete dodat své zahradě smaragdový lesk, vyplnit zelení stinné kouty? Dodat omezenému prostoru hloubku a vytvořit kulisu neproniknutelné džungle? Pokrýt nevzhledné stěny, přidat patrovitost a vertikální vegetaci? Společnou odpovědí na tyto a mnoho dalších otázek je břečťan popínavý.
Žanovec, tento poměrně malý okrasný keř dorůstající výšky 2 metry vyžaduje pravidelný řez. Odvděčí se nám však bohatou záplavou květů, jakoby na něm hodovaly tisíce motýlů.
V pohádce Dařbuján a Pandrhola si léčící havíř přál, aby na stromech rostly jitrnice. To však strom jménem zmarličník by se vlastně měl jmenovat buchtovník, voní totiž na podzim jako pekáč horkých buchet. Tedy ne on sám, ale jeho již lehce tlející opadané listy. Jak neobvyklá vůně hniloby!
Invazivnost, divoký růst, obtížná likvidovatelnost, ale i nebezpečná jedovatost včetně možných poškození pokožky a alergických reakcí. To jsou charakteristické rysy některých rostlin, které by bylo lepší v některých případech do zahrady vůbec nepořizovat. Představme si některé z nich.
Tato ovíjivá liána je dnes jedním z pokladů filipínských deštných pralesů a bohužel je považována za poklad mizející. O to více se stala oblíbenou atrakcí botanických zahrad.
Halézie rostou na východě Asie (především v jihovýchodní Číně) a východě Severní Ameriky (jižní Florida, východní Texas, jižní Ontario, Kanada). Do Evropy byly tyto dřeviny dovezeny v roce 1756 a v Čechách se poprvé objevily v roce 1844 v pražské Královské oboře. Skvěle se tato okrasná dřevina vyjímá všude, kam ji postavíte. Ideální jsou halézie vedle rododendronů a azalek, tedy nižší druhy, nikoli halézie stromovitá.
Rostliny kvetou od jara do podzimu a některé dokonce i v zimě, tedy především ty pokojové a nebo umístěné ve vytápěných sklenících a zimních zahradách. Některým je však třeba poté, co jejich květy postupně odkvetou, květy a květenství odstranit a u jiných to děláme dokonce průběžně. Proč a které to jsou? Zaměříme se na okrasné dřeviny.