Ometat v zahradě z rostlin sníh a nebo ne?

Sníh nám v zahradě přikryje a tepelně izoluje travní plochy, růže, cibuloviny a jiné rostliny. Táním zásobí zahradu důležitou vodou, napomáhá rozkládat velké hroudy na zrytých záhonech, může však také škodit. V každém případě ale zahradě neprospívá jak příliš teplá zima, tak holomrazy. Mráz je důležitý při likvidaci škůdců, kteří se pak na jaře nepřemnoží, sníh zase chrání rostliny a dodává půdě a rostlinám vodu. Za teplé zimy se škůdci s jistotou přemnoží, za holomrazů půda promrzá hluboko a mělce kořenící rostliny (např. trvalky, traviny) odumírají.

Rostliny zakryté sněhovou peřinou získají mikroklima, díky kterému je neohrozí ani silné mrazy. Některé druhy sníh vyloženě potřebují, je pro ně ideální (např, cibuloviny a růže). Přebytek sněhu na zpevněných plochách, po kterých chceme chodit, je vždy možné využít tam, kde je to třeba. Naházíme či nahrneme jej pod stromy, okolo keřů, k růžím, trvalkám, okrasným travinám. Prospěje maliníkům, ostružiníkům, rybízům. Pozor však například na jahodníky, které jsou náchylné na plísně, především při tání sněhu. Na listech se začne tvořit plíseň. Ideální je též sníh naházet na zryté záhony, kde se voda ideálně vsákne do podloží. 

Sníh však může v zahradě i škodit, především ten těžký, zledovatělý, který při silném sněžení a oblevách velice ztěžkne a za nocí přimrzá. Největší škody způsobí na stálezelených stromech a keřích, ale i travinách, stromkových růžích. Proto je třeba z nich sníh opatrně setřásat. Je též dobré větve podpírat. V žádném případě jimi netřeseme silně, jen lehce, jinak by se mohly polámat. Proto sníh střásáme nejlépe v poledne za nejteplejšího počasí, pokud svítí slunce. Vždy třeseme nejsilnější částí větve a nikdy se nesnažíme setřást všechen sníh. Ten, co setřást nejde, na větvích necháme.

Některé keře, menší stromky, trvalky a traviny je též vhodné svazovat dohromady, ale svaz příliš neutahujeme, aby větve nepopraskaly. Jednotlivé větve si pak budou navzájem oporou. Jakmile nejtěžší mrazy povolí, rozvažte odolnější rostliny, aby se zbytečně nezapařily, bylo by to horší než jaké škody napáchá mráz. Těžší větve též podpíráme dřevěnými sloupky. Těžký sníh je pro mrazem zkřehlé větve stromů a keřů velkým nebezpečím. V lepším případě je ohne, v horším zláme. A neplatí to jen pro dřeviny. 

Pokud se rozhodneme sníh k některým rostlinám přihrnout, mějme na mysli, že existuje i jiné řešení, obalit celou rostlinu pytlovinou či netkanou textilií. Ke kmínkům též můžeme přihrnout ze všech stran zeminu a přikrýt slámou či chvojím.

Sníh též přihazujeme na substrát rostlin pěstovaných venku v obalených nádobách. Zatímco pokojové květiny přezimující doma zaléváme minimálně, ty venkovní často uschnou. Proto též jakmile je teplota nad bodem mrazu, je třeba prolévat kořeny rostlin v květináčích. Obzvláště za větrného počasí substrát rychle vysychá.

Kmeny dřevin je též dobré obalit pletivem, pokud má zvěř možnost dostat se k nim. Případně alespoň prohlédněte plot, zda se do zahrady někudy nemůže dostat. Použít též lze repelentní nátěry, které fungují i na hlodavce. 
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com