Některé pokojovky v zimě hnojení potřebují a důvodů může být více, ovšem většina odpočívá a proto bychom je hnojením jen zbytečně rušili. Některé můžeme po delší době trochu přihnojit, mnohé si však na svou dávku hnojiva rády trpělivě počkají až do jara.
Období vegetačního klidu
Základní pravidlo nám říká, že je třeba hnojit a zalévat především rostliny, které právě v zimě kvetou. U většiny pokojových rostlin dochází se zkracováním dní od začátku podzimu k útlumu, prostě začnou odpočívat a této době odpočinku říkáme období vegetačního klidu (oficiálně kalendářně od 1.10. do 31.3.). Období vegetačního klidu se samozřejmě netýká jen rostlin pokojových, ale vůbec všech rostlin v naší přírodě, v zahradách a parcích a nakonec i vytápěných arboretech. Důležité je vědět, že rostliny tak nereagují pouze na chlad, ale především na zkracování dne. A právě to se děje i v našich bytech, byť jsou vytápěné.
Rostliny prostě poznají období vegetačního klidu podle snížené intenzity a kratší doby denního světla. A většina z nich se následně ponoří do odpočinku. Také si to zaslouží. Divného na tom nic není, rostliny přijímají živiny a vodu, dýchají jako živočichové, i když na jiném principu, tak proč by neměly také nárok na odpočinek. Nám pak nezbývá nic jiného, než toto právo na odpočinek respektovat, rostliny přestat zalévat a nebo častěji omezit zálivku na minimum a též přestat hnojit. Občasná zálivka i v této době prospěje, ale hnojení je většinou zcela zbytečné a naopak dokonce nežádoucí.
Nedostatek denního světla spustí odpočinek rostlin
Hodně zjednodušeně řečeno platí, že rostlinám chybí od podzimu do jara denní světlo, proto méně rostou a nepotřebují ani tolik péče. A pokud bychom v tuto dobu nadměrně zalévali a nebo dokonce hnojili, mohli bychom rostliny poškodit. Vadí jim v zimě dokonce i tepelné šoky a studený průvan. Nežádoucí je též stanoviště u radiátorů a přesušený vzduch. A aby to nebylo vůbec jednoduché, mnohým v zimě kvetoucím pokojovým rostlinám v tu dobu dokonce vadí jablka a citrusy na stole? Uvolňuje se z nich totiž etylén, který urychluje odkvétání.
Proč rostliny v zimě kvetou a které
Paradoxně platí u těch rostlin, které v zimě kvetou, že je pro ně právě nedostatek přirozeného denního světla spouštěčem kvetení. O to více však vyžadují pohnojení (dostatečný, ale opatrný přísun živin), zatímco jiné odpočívají a hnojení jim v tuto dobu neprospívá. Na výše zmíněný etylén jsou nejcitlivější například bramboříky, vadí však kromě kvetoucích pokojových rostlin i těm řezaným. Pokud proto chceme, aby nám vydržely ve váze co nejdéle, pryč s jablky a citrusy.
Bohatého kvetení se v zimě dočkáme například od afrických fialek, bramboříků, azalek, hvězdníků, vánoční hvězdy. Bramboříky dokonce ochotně kvetou po celé období vegetačního klidu (od října až do dubna), musíme jim k tomu ale dát podmínky. Konkrétně nižší teploty, pravidelné hnojení a zálivku vlažnou vodou spodem nádoby, tedy do podmisky.
Pozor na nadbytek hnojiva, ale i zálivky
Nadbytek hnojiva (tedy minerálů) u rostlin, které v zimě odpočívají, způsobí růst slabých výhonů, zahnívání kořenů (pozor, příčinou může být i přelévání), schnutí a houbovatění listů. Hnojení se proto u nekvetoucích rostlin v zimě raději vyhněme a zalévejme opatrně jednou za jeden až dva týdny. S hnojením souvisí i přesazování do větších nádob a nového substrátu. Opět jde o krok, který stimuluje růst rostlin a proto s ním musíme počkat až na jaro či alespoň předjaří. Z hnojiv jsou ideální tekutá, vodou ředitelná a nebo hnojivé tablety, které se zapíchnou do substrátu v počtu podle velikosti nádoby a nároků konkrétní rostliny.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
