Popadaných, naďobaných od vos a jiného hmyzu, hnijících a nebo již zcela shnilých plodů jsou každoročně plné zahrady. Co ale s nimi? Můžeme je bez obav přidat do kompostu a nebo je zapotřebí velká opatrnost?
Kompostování má svá pravidla
Příprava kvalitního kompostu, čili kompostování, má svá pravidla, která je dobré dodržovat. Ostatně kompost je nakonec vynikajícím hnojivem, nesmíme si jím však po zahradě rozšiřovat patogeny. Kvalitní a zdravé hnojivo je pro zahradu důležité. Ovšem právě veškerá hnojiva organického původu mají co do činění s hnilobou a tedy i kompost.
Nakonec z kuchyně také do kompostu přidáváme různé odřezky včetně těch z ovoce. Kompost vzniká především z rostlinného odpadu a tvoří se za pomoci jeho hniloby, rozkladu, i když je to ještě o dost složitější. Do procesu vstupují žížaly a jiné půdní organismy, voda a teplo a také vzduch.
)
Hnijící plody ze zahrady do kompostu rozhodně patří, ale...
V zásadě tedy můžeme říci, že hnijící plody ze zahrady do kompostu rozhodně patří. Ale… Jakmile se objeví nějaké to “ale“, je třeba zbystřit. Shnilé plody do kompostu patří, pokud je zdravý. Co to znamená? Že byl správně založen, a že další materiál přidáváme správným způsobem. V kompostéru musí být vzduch, teplo a vlhko, proto se vyrábí vhodně děrované nádoby, nebo se kompost zakládá z palet, kde jsou velké mezery a ještě se prokládá klacky (resp. větvičkami a jinými tvrdšími částmi rostlin, které se rozkládají pomalu). Zdravý kompost je pak vždy kombinací dvou skupin odpadu. Ten “zelený“ je bohatý na dusík a ten “hnědý“ je bohatý na uhlík.
)
Jak zakládat kompost
Při zakládání kompostu je dobré začít s cca 15 cm silnou vrstvou větví a papíru (nepotištěného), na to přidáme vrstvu listí a zbytků ovoce a zeleniny. A takto materiál postupně střídáme. Přidávat můžeme i posekanou trávu, tu a tam trochu vápenného hydrátu a hlínu. Platí přitom, že na dva až tři díly hnědé vrstvy připadá alespoň jeden díl zelené. Nadměrné množství posekané trávy se proto do kompostu nehodí. Kompost je dobré jednou měsíčně promíchat a občas zalít, pokud to za nás nedělá pravidelně déšť. Již za 8 až 10 měsíců tlení se tak můžeme dočkat kompostu, který voní po lesní půdě. Pokud se nám pak nechce kompost stále přehazovat, budeme na rozklad hmoty čekat déle.
Hnijící plody přidáváme do kompostu postupně
Hnijící a jinak poškozené ovoce a zeleninu sbíráme a přidáváme do kompostu postupně, čímž dochází k vhodné kombinaci kompostované hmoty. Zavést kompost naráz třeba několika vrchovatými kolečky spadaného ovoce není vůbec vhodné. Určitě též nenechávejte na stromech viset zbylé ovoce. Myšlenka, že je sezobou ptáci a nebo hmyz, je sice bohulibá, ovšem je zde riziko napadení stromů strupovitostí a nebo moniliózou, což se projeví hnilobou hned na jaře následujícího roku. Prostě je třeba bránit rozsáhlému onemocnění stromů.
)
Kvalitu zdravého kompostu shnilé plody nesníží, naopak. Díky tlení bez přístupu vzduchu a při vyšší teplotě dojde ke zničení choroboplodných zárodků. Kompost navíc můžeme posypat vápnem (prodává se vápno zahrádkářské) a nechat před zimou dobře proležet. Pokud však narazíme na jablka napadená moniliózou, musíme je co nejrychleji zlikvidovat.
)
