O tom, že kompostování je užitečná věc, která vás dohromady nic nestojí, a tratit na ní nebudete, se už tak nějak ví. Naštěstí. Takže asi nepřekvapí, že s nástupem nové sezóny se spousta lidí pouští do zakládání kompostů. Jenže zrovna jaro na to není tou úplně nejlepší dobou. Proč?
Kompost je dobrá věc. Ale k tomu, aby nám skutečně posloužil, je třeba čas. Zrání kompostu se sice dá trochu urychlit, ale určitě se nedá úplně uspěchat. Rozkladné procesy musí proběhnout v určité návaznosti, nepřerušeně, za optimálních podmínek, vyrovnaného poměru obsažených látek. A to je na jaře trochu problém. Jak to?
Na jaře, většinou ve spojení s jarním úklidem zahrady, nemáte o příhodný materiál ke kompostování nouzi. Opad shrabaný po zimě, vyčesávání trávníků, plevele z chodníků a protrhávky. Je toho pořádná hromada věcí, která se jeví být na kompostování ideální. To pravda je. Ovšem ne už to, že by se ta hromada hodila na vlastní zakládání kompostu.
)
Protože ta čerstvá vegetační složka je docela svěží, plná vody. A teploty, jaké teď na jaře panují, nenahrávají nějakému rychlejšímu prosychání. Velká hromada jarního plevelu bude mít tendence se rozkládat velmi pomalu. Navíc je pořád ještě docela chladno. Takže to bude méně o klasickém kompostování a více o hnití.
Ten původně plánovaný a docela prospěšný proces přírodního rozkladu se zvrhne. Není to nic fatálního, s trvalými následky. V průběhu roku to hravě napravíte. Jen to zkrátka nebude ten správný a elegantní start do jinak docela užitečné praxe, jak byste si asi představovali. Protože ta hromada nebude tak výrazně sesedat, jak by měla, ale spíše se bude jen vršit.
)
Zelené složky je totiž najednou moc, z hlediska živin to bude jen o dusíku. A pokud ji budete obohacovat ještě třeba o na dusík bohatý odpad z kuchyně, začne to celé zavánět problémy. Dusík je fajn, ale v kompostu jej musí ve správném poměru doprovázet i uhlík. A o ten se stará materiál, který je zpravidla proschlý.
Například nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpka, hobliny, dřevnaté stonky květin a hlavně suché shrabané listí. Podle převládající barvy se téhle složce říká „hnědá“. A zelená a hnědá musí být v kompostové harmonii.
)
Na jaře vám zpravidla hnědá schází, máte jen převahu zelené. Proto není jaro tím nejideálnějším obdobím pro zakládání kompostů. Hnědá je pro řádné kompostování určující. Proto se také komposty nejlépe zakládají na podzim. V době, kdy likvidujete posklizňové zbytky ze zahrady a o proschlou biomasu nouzi nemáte.
V pozdní léto nebo na podzim kompost založíte, navršíte. Tak, aby měl alespoň jednadvacet dní na to, aby se v optimálních teplotách usadil. Ještě se nestačí pořádně zahřát, a zima už jeho rozkladné procesy zbrzdí. Pozastaví je. A v té polovičaté podobě přečká až do jara, kdy k té uhlíkové hnědé složce dodáte záplavu složky zelené, nasycené dusíkem. To výtečně nastartuje a znovu „zažehne“, co už máte z loňska nachystáno. Právě toto je onen ideální start kompostu. Správná odpověď na otázku: „Kdy nejlépe začít s kompostováním?“ zní: „Včera bylo pozdě.“
Zní to trochu ironicky, ale je to tak. Ideální čas totiž byl loni na podzim. Zoufat si ale nemusíte. I s kompostem, který založíte na jaře, a bude tedy mít trochu horší start, se do cíle nakonec dostanete. Jen od něj nečekejte nějakou slávu ještě letos. Než se zapracuje, bude to trvat čtyři až šest měsíců. A na podzim jej uložíte „ke spánku“, kde na vás počká do dalšího jara.
)
V dnešní době, kdy čekáme okamžité reakce a za naše „instantní dobro“ očekáváme rychle viditelné výsledky, je kompostování osvěžující lekcí v trpělivosti. Protože abyste toho „dobra“ dosáhli, musíte na něm začít pracovat a počkat si. Loni na podzim by to bylo lepší, ale tratit na něm nakonec nebudete, i když jej založíte letos na jaře. Na tom, aby za rok bylo lépe, je totiž třeba začít pracovat už teď.
Zdroj: compostinstructions.com, homesandgarden.com, RealSimple.com, carryoncomposting.com
