Pokud pěstujete jen legální rostliny, tak se většinou na zahradničení moc zbohatnout nedá. Přesto ale můžete být v balíku. Alespoň tom slámovém. Jde o kreativní způsob pěstování, který má do budoucna velký potenciál. Ale taky pár nedostatků, na které se vyplatí upozornit.
Pěstování na slámě je a není novinkou. Jak tomu rozumět? Pokud budete za začátek počítat rok 2019, kdy americký zahradník Joel Karsten vydal svou „bibli“ balíkového pěstování a nesmírně tuto metodu zpopularizoval ve světě, pak je to horká novinka. Nic to ale nemění na tom, že na slámě se pěstuje už hezkých pár staletí, a přesně ty postupy – jako doporučuje onen americký kutil – jsou známé stejně dlouho, jako proces zpracování slámy balíkováním.
Zástup výhod, pro pracovité i lenochy
Je to totiž nápad, který má hodně co nabídnout tam, kde je nouze o kvalitní půdu. Nebo tam, kde je místo hlíny dlažba. Sláma stlačená a svázaná do balíku totiž skvěle nahradí pěstební substrát. A aby toho nebylo málo, dodá i potřebné živiny pro růst – zevnitř se totiž organicky rozkládá, podobně jako kompost – a navíc skvěle zadržuje vlhkost. Balík je těžké přelít, přemokření nehrozí. Ani na té dlažbě. Takže je to postup vhodný tam, kde je sucho větší než menší problém. A dál?
)
Můžete si je poskládat, jak sami potřebujete. Může to být lem, vrstva, zeď nebo třeba pěstební spirála či vegetační dům. Z malých i velkých kostek a balíků – i z kruhových „knedlíků“ – se dá opravdu postavit ledacos, omezuje vás jen prostor a fantazie. Uvnitř balíků, které se postupně rozkládají, je docela teplo. Takže s pěstební sezónou můžete začít o 2-3 týdny dříve. A protože perfektně izolují odspoda, nemusíte se bát ani přízemních mrazíků.
)
Hodí se i tam, kde nechcete „nic velkého rozjíždět“. Řekněme na zahradě, kterou máte jen v pronájmu. Balíky slámy jsou ideální cestou k pohodlí líného zahradníka. Jednak se k nim nemusí moc předklánět, nabízí vyvýšenou pěstební plochu. Nemusíte řešit osevní plán a střídání plodin – každý rok s nimi začínáte „na čistém“. Taky se nestávají cílem plevelů. Je to bez vytrhávání a okopávání, prostě paráda. Takže co jim chybí k dokonalosti?
Problém s odpadem
Inu, spíš co jim přebývá. Po konci sezóny vám totiž na té zahradě nebo dlažbě zůstane dvoumetráková hromada slámové břečky. A té se budete zbavovat jen těžce. Tedy pokud si můžete dovolit rozložit ji na opravdu velký kompost - tak nejspíš máte dost místa i na pořádnou zahradu – pak asi nemusíte pěstovat na slámě. A když vám balík supluje pěstební substrát a záhonky, nemáte nejspíš místa dost na to, abyste se zbavili odpadu. Zkrátka, pěstování na balíku nefunguje stejně dobře pro každého.
)
Příprava vám dá náskok
Jinak má tahle metoda velký potenciál, jen se nesmí podcenit příprava. Co přesně? Je třeba ten balík správně nastartovat. Postarat se o to, aby se začal sám zevnitř rozkládat. A s tím je zapotřebí začít 2-3 týdny před vlastní výsadbou. Takže počítejte – dva až tři týdny náskoku a k tomu další dva až tři týdny přípravy – do chystání balíků se tedy pustíte někdy v polovině nebo na konci února.
Což může být taky docela zádrhel, protože za takové zimy se ještě zemědělci o balíky slámy většinou dělit nechtějí. Pořízení pak leze do peněz. A když se rozhodnete nakoupit levně přes léto? Pak o balíky slámy budete další půl rok zakopávat. Jsou objemné a trochu nepraktické, a špatně se vysvětluje, že se vám budou půl roku po žních náramně hodit. Na druhé straně se musí nechat, že takový balík – na který neprší – docela dlouho vydrží.
Ale zpátky k té přípravě: ta totiž na dodání vláhy stojí. Je třeba vytvořit „vlhké“ jádro uvnitř. Znamená to pár dní zalévání balíku. Poté je ještě třeba přisypat nějaké výživné krmení pro rozkladné bakterie – doporučují se dusíkatá hnojiva, potažmo nějaký biologický koktejl – a z balíku se tím vlastně stává trochu jiný kompost. Tedy zevnitř – kde se umí rozehřát na 30 °C - zvenku ale drží tvar. Pak už záleží na vaší chuti.
)
Jdeme sázet!
Buď můžete na vršek balíku rozsypat pěstební substrát – stačí pár centimetrů - anebo začít sadit přímo do rozkládající se slámy. Variantu „přímo do“ ale nedocení každá plodina, výběr je třeba uzpůsobit nárokům. Dýním růst na slámě nevadí, ale rajčata a papriky tu trochu kvalitní hlíny na povrchu docení. A jsme u další „nevýhody“. I když ta ni slámové balíky moc nemohou. Protože s nimi každý rok začínáte nanovo, nehodí se pro pěstování víceletek. Zrovna jahodám se na slámě roste dobře, ale jejich kulturu musíte každou sezónu zakládat znova, což je trochu škoda práce.
)
Při pěstování v balíku si musíte pohlídat pár drobností, abyste se nedočkali nemilého překvapení. Třeba že musíte balíky klást tak, aby stébla pobírala dostatek vody. To znamená seříznutou stranou vzhůru. Případně si můžete elektrickými nůžkami profil balíku upravit. S malými balíky se snadno manipuluje, ale tolik toho nevydrží – hrozí, že se rozpadnou ještě před koncem sezóny. To u velkých balíků se může fáze „rozkladu“ posunout, protože v tom velkém objemu jim všechno déle trvá.
)
Komplikace mohou plynout z nevhodného umístění – ve stínu a šeru balíky spíš hnijí, než aby se ušlechtile rozkládaly – a trable mohou být i se slámou, která byla nějak chemicky ošetřena. Jsou tu tedy nedostatky, ale taky nemálo kvalit. Pěstování v balíku se může vyplatit. Asi ne každému a za všech okolností. Ale zahradník, který vyřeší ty drobné funkční zádrhele, s nimi bude vyloženě spokojený.
Zdroj: Amazon.com, GardenGateMagazine.com, StrawBaleGardens.com, TheSpruce.com, JoeGarden.com
