Je vám v zahradě líto starého, usychajícího stromu, který vám dlouhé roky poskytoval kýžený stín? Může i nadále, byť sám zemře a již se na něm na jaře neobjeví jeho vlastní listí, například vistárie a jiné popínavky jej využijí jako oporu a nejenže zazelenají, ale i krásně vykvetou. A třeba takový břečťan? Ten zajistí, že bude strom zelený po celý rok.
Nový popínavý kabát
Nový kabátek v podobě popínavých rostlin bude starému stromu opravdu slušet. A vůbec ještě nemusí být umírající či mrtvý. Vždyť se jen podívejte v parcích a lesích, co dovede udělat třeba takový břečťan. Ano, zrovna v případě břečťanu si počkáme dlouhé roky, než vyroste opravdu vysoko, než kmen stromu hustě obroste, jsou však i druhy popínavých rostlin, kterým stačí pár let a výsledek je báječný (třeba již zmíněná vistárie a nebo zlatý déšť). A dokonce se nabízí i druhy jednoleté. Například taková ačokča (papriko-okurka) vyroste za své vegetační období až do pěti metrů. A sklizeň nabídne z jediné rostliny neskutečnou.
Popínavé růže, růže šípkové a plaménky
Další báječnou volbou jsou například popínavé růže, ale také třeba kiwi plodící lahodné ovoce. Popínavých druhů rostlin je spousta a právě v případě starých stromů nemusíme složitě budovat oporu pro tyto rostliny. Byť již mrtvé, stále stojí kořeny v zemi. A atmosféru díky nim v zahradě vykouzlíme neuvěřitelnou. A co víc, své role si v zahradě najdou dokonce i pařezy, byť staré stromy pokácíte. Lze na ně třeba vysadit dřevokazné, ale jedlé houby, které pařezy postupně rozloží ovšem do té doby nám poskytnou bohaté úrody. Stejně tak může výše říznutý pařez sloužit třeba jako noha stolu.
Život pro život
A co víc, staré stromy, tedy jejich torzo, nabízí životní prostor a zázemí mnoha užitečným živočichům. Bude tak užitečný nejen jako opora popínavým rostlinám, díky kterým nám bude v létě nadále poskytovat kýžený stín, ale též jako hmyzí hotel, útočiště či hnízdiště ptačím rodinkám, místo pro ještěrky apod.
Některé druhy dřevin jsou sice dlouhověké, ovšem i jim jednou zazvoní hrana a též záleží na podmínkách, jaké dostanou. O to dříve se s námi rozloučí některé dřeviny ovocné a pokud zrovna nejste sadaři a nemusíte nutně nahrazovat vysloužilý strom mladým stromkem, může třeba stará jabloň či hrušeň sloužit dál. Vždyť i v přírodě si žijí svým životem stromy i po smrti, dokud se zcela nerozloží a to trvá velice dlouho. Je jen třeba dát pozor, aby nás strom neohrozil svým pádem.
Široký výběr popínavých rostlin
Z popínavých rostlin pak máme opravdu široký výběr, druhů je mnoho a každý druh nabízí řadu zajímavých kultivarů. Královnami jsou například popínavé růže a pokud vybereme rychle rostoucí kultivar, máme o „nádheru“ postaráno již po několika letech. Popínavé růže sice pokvetou jen jednou za sezónu, ovšem kvetou velice dlouho. Dokonce i plané šípkové růže budou vypadat báječně, an podzim si navíc sklidíme zdravé šípky. Vynikající volbou je též plamének nabízející kultivary s květy různých barev a velikostí, navíc se plaménky budou nádherně doplňovat právě s popínavými růžemi. Při výběru lián je ideální sázet na druhy a kultivary, které rostou vysoko a navíc nevyžadují žádný řez natož pravidelný. Bezpracnost je ve výškách důležitá.
Kam liány vysadit a jak je navádět?
Pokud jsme již vhodné liány vybrali, je třeba je vysazovat dále od kmene starého stromu. Nebojte se, ony si na něj cestu rychle najdou. Orientují se v prostoru a nejvyšší oporu poblíž sebe prostě nepřehlédnou. Navíc tak dostanou více vláhy za dešťů, strom jim nebude vytvářet srážkový stín. Pokud strom dokonce ještě žije, vysazujeme až po obvodu koruny a nebo dokonce za ním, rostliny si nebudou konkurovat a liány dostanou dostatek vláhy. Vždy záleží na tvaru stromu, rozložitosti korun, její hustotě, okolností je prostě celá řada. Čím blíže kmeni rostlinu posuneme, tím více budeme muset zalévat a také hnojit. Ovšem u mladých sazenic nás čeká především pravidelná zálivka dlouhé roky, aby vůbec přežily. A též hnojivo jim prospěje.
Ze začátku je třeba popínavé rostliny na cíl navádět. Ne že by o něm nevěděly a nenašly si jej, ale bude to rychlejší. Stačí provázky, treláž, klacky. Samozřejmě popínavky navádíme ke kmeni stromu a prioritně k jeho spodním větvím. Pak to již necháme na nich.
Samozvané a samostatné břečťany a přísavníky
Pokud jsme se ovšem rozhodli právě pro břečťany, ty můžeme vysadit přímo u paty stromu. Obvykle tak rostou i v přírodě. Břečťany se po kmeni vyšplhají ochotně a zcela bez naší pomoci, načež kmen obalí. Ovšem u nižších starých stromů je třeba volit pouze již stromy umírající či mrtvé. Zdravé stromy by břečťan po letech doslova umořil. V břečťanu pak budou hnízdit ptáci, bude zde žít hmyz, prostě pravý liánový ráj. Další vhodnou volbou jsou například přísavníky, jejichž listy se na podzim vybarví do nádherných červených a vínových tónů.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, pixabay.com
