Popínavé rostliny vytvoří stín, skryjí nevzhlednosti a zkrášlí stavební konstrukce

Krásné a zároveň i užitečné popínavky

Velmi pěkná na pohled a přitom zároveň velice užitečná je vinná réva. Má ráda slunná, ale chráněná místa a kdo z nás by opovrhl jejími chutnými plody? Především výběr stanoviště je pro ni důležitý – všude se jí dařit nebude a v některých lokalitách je dokonce i zbytečné se o její pěstování pokoušet.

Zajímavou popínavkou je též aktinidie, u nás se nejčastěji setkáme s aktinidií čínskou. Stejně jako vinná réva je vhodná na teplá, ale chráněná stanoviště, nejlépe ovšem polostinná – vinná réva miluje plné slunce. Ideální je pro pergoly. A co víc, sklidíte sladké plody kiwi, které jsou doslova „nabouchané“ vitaminem C.

Popínavky nezaberou místo

Popínavé rostliny (liány) nám nezaberou téměř žádné místo, vhodné jsou proto i k domům bez okolních pozemků. Prostě je zasadíte u paty domu, lze i do mobilních nádob, a čekáte. Některé rostou rychle, jiné pomaleji –ovšem vyplatí se čekat. Mezi popínavkami najdeme dřeviny, byliny, trvalky i letničky, druhy opadavé i stálezelené. Obzvláště ve městech, kde je méně místa pro zeleň, oživí pohledy na domy, aniž bychom přitom museli investovat do nákladných vertikálních zahrad. Pomohou nám navíc i s přemírou prachu, velkou akumulací tepla stěnami domů a se zamořením výfukovými plyny. Popínavky dovedou fungovat jako úžasný městský léčitel – bez medikamentů a virgulí. Kéž by tak byly ve městech všechny fasády zelené… Bohužel – proti jsou často i památkáři.

Vysazujeme popínavky a vytváříme jim opory

Pokud jsme si pořídili sazenice zakořeněné v kontejnerech, můžeme je vysazovat celoročně, nejvhodnější je ale pro tento účel jaro. Tyto rostliny vysazujeme do prostorné jamky s drenáží na dně a samozřejmě nezapomeneme na kvalitní zeminu, která by měla být obohacena kompostem či zahradním substrátem. Od paty domu necháváme vždy menší odstup a rostliny navádíme ke stěně pomocí opor. Vždy dejte pozor, abyste rostliny nevysazovali do srážkového stínu – budou zde trpět suchem a vy budete muset stále zalévat. 
Pro vytrvalé druhy a především pak pro dřeviny jsou důležité stabilní a trvanlivé konstrukce, kterým říkáme treláže. Vyrobíme si je velmi snadno jen za pomoci latí či hranolů, hřebíčků, šroubů, vrtačky, šroubováku a kladívka. Zcela běžně se trelážemi osazují pergoly, ovšem i stěny domů, po kterých chceme nechat pnout popínavky. Vlastně jde o rošty, které rostliny využijí jako oporu, po níž se pnou. Treláže je vždy třeba dobře připravit a ukotvit. Ono se to nezdá, ale po čase získá rostlinná hmota slušnou hmotnost. Treláže jsou přitom velmi dekorativní sami o sobě. Umožní nám umístit popínavky prakticky kamkoli. Dřevěné treláže můžeme navíc nahrazovat či kombinovat s dalšími materiály – třeba dráty a lanky, případně i se starším drátěným plotem. 

Hustý příkrov listů nám vytvoří izolační vrstvu, která je vyplněna vzduchem a skutečně jde o izolaci velmi účinnou – v létě i v zimě, pokud použijeme například stálezelený břečťan. Celistvou omítku přitom nemohou přísavné kořínky narušit. Ovšem na druhou stranu pozor – na fasády volíme především druhy, které jsou schopné přichytit se k omítce a nepotřebují tedy jinou oporu – například treláž či jen vodorovné latě. Samozřejmě platí, že čím nerovnější povrch, tím lépe, v tomto ohledu se proto jeví jako ideální například břízolit, kamenné zdivo či zdivo cihelné lícové. Na zelené fasádě se nám též ubytuje užitečný hmyz a dokonce zde mohou zahnízdit ptáci.

Na jižní stěny jsou vhodné spíše jednoleté popínavé rostliny, které stěnu pokryjí pouze řídce a částečně. Proto dokáže i v zimě akumulovat teplo. Ovšem chybu neuděláme ani s přísavníkem, který nám na zimu opadá. Použít lze i ozdobné opadavé trvalky, které nerostou příliš bujně, velmi vhodné jsou též nápadně kvetoucí druhy popínavek. 

Druhy popínavých rostlin

• Břečťan – tato rostlina je vhodná na severní, vlhčí a chladnější stěny, je stálezelená a například k ozelenění atrií se používala již ve starém Řecku. Stěny budou tepelně izolované hustým pokryvem břečťanu i v zimě, roste přitom poměrně rychle a šplhá do výšky i šířky. Pořídit si můžeme řadu poddruhů a odrůd mírně či více odlišného vzhledu a nároků.
• Psí víno (přísavník)– nejčastěji se setkáme s přísavníkem trojcípým a pěticípým. Dovede obrůst celou stěnu a dům, na podzim se listy nádherně zbarví do zářivě červené a vínové barvy, ovšem na zimu zůstanou stěny holé. Přísavník je nenáročný a konkrétně přísavník trojcípý se na stěnách uchytí sám pomocí přísavných destiček, tomu pěticípému musíme pomoci alespoň vyvazováním ze začátku pěstování.
• Podražec – dokáže pokrýt stěny téměř neproniknutelně a zdobný je též svými nádhernými květy, které vzdáleně připomínají masožravé láčkovky.
• Svlačcovec opletka - nejrychleji rostoucí popínavá rostlina, dokáže vyrůst až o 5 metrů za rok do výšky a bujně nám vyroste i do šířky.
• Vistárie – jde o naprostý poklad mezi kvetoucími popínavými dřevinami, chlubí se dlouhými, bohatými, modrofialovými hrozny květů nazývanými modrý déšť. Květenství mohou být dlouhá až 30 cm (vistárie čínská), ale i 50 cm (vistárie mnohokvětá). Vistárie milují polostinná stanoviště, ovšem teplá a chráněná, vyžadují propustnou půdu – žádný jíl. 
• Plaménky (Clematis) – jsou vhodné pro jihovýchodně orientovaná stanoviště, šlechtěné hybridy se chlubí velkými a plnými květy, původní druhy ale mají mnoho drobných květů. 
• Popínavé růže – jde o klasiku, kterou spatříme ve městech i na venkově. Vyžadují hlubokou a výživnou půdu a stanoviště slunné, ovšem chráněné a zároveň vzdušné.
• Jasmín nahokvětý – též je vhodný na chráněná stanoviště, překvapí nás žlutými květy již v předjaří či na konci zimy. 
• Dalšími zajímavými popínavými liánami jsou zimolezy, trubače, řapíkaté hortenzie, okrasné hrachory, lichořeřišnice, povíjník, lagenárie, vilec, posed, aktinidie, thunbergie a jiné.

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com