Poustevna (neboli také eremitáž) je obydlím poustevníka, součástí poustevny přitom někdy bývala být i kaple. Poustevny kdysi stávaly na odlehlých místech, v době, kdy poustevnictví bylo naprosto běžnou záležitostí. V té době se některé poustevny dokonce stávaly významnými poutními místy, která se později rozrostla o klášter, kostel a jinou podobnou stavbu. Původně si poustevníci stavěli tato jednoduchá obydlí sami, především v baroku pak poustevny byly cíleně budovány panstvem, šlo o romantickou módu. Poustevna, o které je ale tento článek, vznikla nyní. Proč? Inu, kvůli poustevnictví.
Zakázané poustevnictví
V roce 1725 prosadil na našem území pražský arcibiskup Ferdinand hrabě Khünburg založení bratrstva ivanitů a výslovně zakázal neorganizované poustevničení. Marie Terezie dokonce zakázala bratrstvu přijímat nové členy a Josef II. Pak v roce 1782 bratrstvo zrušil jedním ze svých vyhlášených patentů. Zakázal tak poustevnický život a bylo po poustevničení. Ovšem poustevna, kterou máme na mysli my, byla postavena v 21. století. A svým způsobem vlastně je pro poustevníka, ale moderního.
)
Poustevny byly ukryté lidským očím, ta naše také
Poustevny byly místy, která při pohledu z dálky vlastně ani neexistovala, nebyla vidět. Byly skromné stejně jako samotní poustevníci. Skryté pod kamením a obklopené stromy střežily klid, ticho a samotu, rozjímání s Bohem. Poustevny prostě mají být místem (prostorem), kde máme být jenom sami se sebou, ukrytí před okolními pohledy. A naše nová poustevna, kterou navrhl architektonický ateliér mjölk architekti pro lokalitu v Tajné, je vlastně domkem, kde se dá zatopit v krbu a pohodlně přespat. Přitom není skoro vidět.
)
)
Východ slunce a krásný výhled do krajiny
Když pak ráno vyjdete ven, spatříte skrze stromy vycházet slunce, které se odráží ve vodní lázni. Cesta pak vede poustevníka dál okolo ohniště k několika schodům, které byly vytesané do kamene. A jak poustevník po schodech stoupá, otevírá se mu nádherný výhled do krajiny.
Světlíkem ve střeše poustevník hledí za tmy na hvězdnou oblohu
Poustevna v Tajné je malým domkem, jehož těžké kamenné stěny srůstají s krajinou a zapuštěná okna rámují pohledy do ní. Uvnitř poustevny je přitom k dispozici všechno, co poustevník potřebuje. Teplo od krbu, pohodlná postel a skromná kuchyňka, světlo dovnitř dopadá i světlíkem ve střeše, kterým poustevník hledí za tmy na hvězdnou oblohu.
)
)
Rituální venkovní ohniště
Venkovní ohniště u poustevny je pak téměř rituálním místem. Je vyzdvižené na kamenech a meditativně zírat do plamenů a žhavých uhlíků může poustevník až dlouho do noci. Může si při tom i něco opéct. Ohniště doplňuje kamenná lavice, na kterou si poustevník může cokoli odložit, nebo si na ni sednout. Lavice je velká tak akorát, aby se na ní mohl poustevník i natáhnout a sledovat ohněm osvětlené koruny stromů.
)
Koupel pod širým nebem
Může se dokonce i vykoupat pod širým nebem, voda je ale vždy chladná, někdy dokonce ledová. Ale to poustevníkovi nevadí, je otužilý. Studená voda nabízí nejen osvěžení, ale i asketickou zkušenost. Když pak krajinou prostupuje chlad, poustevník přikládá pod plechovou mísu na koupel dřevo, z komína umístěného mezi kameny stoupá kouř a z horké vody pára. Zimní lázeň je připravena. Ano, tento poustevník má podmínky oproti těm dřívějším o dost luxusnější, ale proč ne, jsme přece v 21. století. Poustevnu zaplatil soukromý investor.
Zdroj: mjölk architekti
Vizualizace: Lumion 11.0.2.
)
)
)
)
)
