Vyzkoušejte si v našem kvízu, jestli poznáte stromy podle jejich kůry. „My lidé máme po celém těle kůži,“ řekla by paní učitelka na základní škole, „zatímco stromy mají místo kůže kůru. Tedy vlastně správně se má říkat borku.“ Borka je již neživá část stromu, respektive každé dřeviny. Je to povrchová vrstva druhotně ztloustlého stonku (kmene a větví) nebo kořene, která je tvořena odumřelými buňkami. A proč je pro dřeviny borka tak důležitá? Chrání je, pravda o borce je však ještě o dost složitější.
Jak borka vzniká?
Některé druhy dřevin mají borku rozbrázděnou a tlustou několik centimetrů (např. dub), jiné tenkou a odlupující se (např. platan), případně hladkou a bez rýh, resp. s minimem rýh (např. buk). Jak borka vzniká? Kmen dřevin druhotně tloustne díky dělivému pletivu kambiu, načež borka na povrchu kmene praská. K její obnově slouží dělivé pletivo felogén, který se nachází mezi lýkem (floémem) a borkou. Směrem ke středu kmene produkuje buňky felodermu, které obsahují chloroplasty. Směrem ven produkuje korek (felém). Nově vzniklé buňky brání přístupu živin ke starším, které jsou blíže povrchu, a ty proto odumírají. Na světě je borka (kůra)!
)
Proč některé stromy borku shazují? To se bohužel zatím neví!
Zajímavé například je, proč některé dřeviny borku shazují. Ano, stejně jako se odlupuje lidská kůže, stejně jako vysoká zvěř shazuje paroží, tak některé druhy stromů shazují starou borku. I když v případě dřevin je vhodnější říci, že některé shazují borku podobně jako listí. Ale proč? Když se zeptáte vědců, řeknou vám, že se to tak úplně jistě neví. Vlastně se to neví vůbec. Převažuje názor, že se pravděpodobně jedná o nějaký typ přizpůsobení. Ale to je strašlivě obecné tvrzení. Jedna z teorií dokonce predikuje, že jde o ochranu před liánami. Jiní říkají a píší, že opad velkých kusů borky může být výhodný i pro boj s konkurencí v podrostu. Jak? Opadávající borka zastíní byliny a semenáčky, které pak nemohou pod stromem růst.
Dále si stromy mohou opadem borky snižovat odpar životadárné vody z půdy. Další teorie říká, že stromy mohou do borky ukládat toxické látky, které pak mohou působit i jako allelopatika (potlačují po opadu růst rostlin pod stromem chemicky). A jiná teorie říká, že může jít jednoduše o to, že se stromy snaží mít borku dokonale hladkou a to je výhodné. Čím? Jako ochrana proti epifytům, plísním, ale i hmyzu. Především v tropech samozřejmě. Jenže, proč dělá to samé třeba u nás běžně rozšířený platan javorolistý (Platanus × acerifolia)?
)
U platanů se usuzuje, že nazelenalý odstín borky signalizuje schopnost kmene fotosyntetizovat. A právě kvůli světlu je důležité, aby kmen byl pokryt především mladou borkou. Hladká kompaktní borka navíc snižuje odpar vody z kmene. Také se ví, že pokud má strom přirůstat, musí se stará borka odloupnout. Jedině tak pod ní může narůst nová, ale to se přece týká všech druhů dřevin. Stejně jako se u dřevin běžně tvoří pod borkou chlorofyl. Vědci také naznačují, že je proces opadu borky zřejmě řízen geneticky a zdaleka nemusí jít jen o růst nové borky. Dokonce existuje názor, že může před opadem borky docházet k podobnému procesu, kterým je na podzim řízen opad listů. Bohužel jsou však stromy po molekulárně-genetické stránce dosud velice málo prozkoumané. A prostě proto není opad borky dosud objasněn.
)
Borka v léčitelství
Borka některých druhů dřevin je uznávaná i v lidovém léčitelství a také lékařství. Třeba borka dubů je známa při zevním použití jako lék i prevence hemeroidů a opruzenin. V podobě čaje by měla pomáhat s problémy žaludku a průjmy. Bezová borka pro změnu tlumí bolesti a má prý protizánětlivý a protinádorový účinek. Uznávaná je jako léčivá i borka březová a mnohé jiné. V případě lidového léčitelství však jde o dlouhodobě pozorované účinky určitých rostlin, jejich částí a preparátů z nich. A předávání zkušeností z generace na generaci. Vsadil bych korunu, 10 korun, 100. Ale při opravdu vážných problémech tisícovku už ne.
Nový výzkum dokonce tvrdí, že borka stromů je důležitá při odstraňování metanu z ovzduší
Mikrobi v borce stromů prý mají životně důležitou roli při odstraňování metanu z atmosféry. Alespoň to tvrdí vědci z Birminghamské univerzity, o jejichž nové studii informoval zpravodajský server The Guardian. Metan patří mezi skleníkové plyny, je běžným produktem zemědělství a spalování fosilních paliv a je osmadvacetkrát silnější než oxid uhličitý. V atmosféře však zůstává kratší dobu. A právě výzkumem úrovně absorpce metanu bylo zjištěno, že ta je nejvyšší v tropických lesích a vědci usoudili, že je to pravděpodobně díky schopnosti mikrobů prospívat v teplých a vlhkých podmínkách. Srovnávala se zkoumání z tropických lesů v Amazonii a Panamě, listnatých lesů mírného pásma ve Wytham Woods v Oxfordshire v Británii a jehličnatých lesů severního pásma ve Švédsku.
Studie je zajímavá už jen tím, že se dříve mělo za to, že jediným suchozemským pohlcovačem metanu je půda, kdy plyn pohlcují a rozkládají bakterie v půdě. Využívají jej jako zdroj energie.
Zdroj: prirodovedci.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, asz.cz, Wikipedia, silvarium.cz, rvp.cz, theguardian.com
Kvíz: Poznáte stromy a keře podle jejich kůry?
Kůra, tedy vlastně správně borka, je charakteristická pro každou dřevinu. Proto by nemělo být obtížné rozeznat stromy a keře právě podle borky. Zvládnete to?
