Sruby získávají v Čechách neustále na popularitě. Ačkoliv u nás nemají takovou tradici jako v severní Evropě a Americe, na cestách po české krajině je můžete potkat poměrně často. Čím si svou popularitu získaly, jaká je jejich historie, co svým obyvatelům můžou nabídnout a je bydlení ve srubu vhodné pro každého? V našem článku najdete mnohé odpovědi na otázky o srubech, které jste si mohli položit.
Co je to srub? A čím se liší od roubenky?
Definice srubu není úplně jednoznačná. Nejčastěji se za srub považuje stavební konstrukce vyrobená z masivní opracované kulatiny o průměru kolem 30–40 cm, jejíž stěny jsou v rozích spojeny sedlovým spojem, přes který přečnívají často až 50 cm. Jednotlivé kmeny leží většinou těsně na sobě a nejsou mezi nimi spáry. Sruby bývají často zaměňovány s roubenkami, které jsou také postaveny z vodorovně položených klád, ale na rozdíl od srubů nemají přesahy v rozích a mezi trámy jsou spáry. Primárně je srub vyroben z kulatiny, často pouze odkorněné, nijak tvarově upravované. Naopak na roubenku se používají hraněné dřevěné trámy spojované různým druhem tesařských spojů. Vizuálně se tedy srub od roubenky výrazně liší. Mezi moderním srubem a roubenkou nelze ale udělat přesnou hranici. Některé firmy používají při stavbě srubu opracované hranoly, které ale mají přesah a stavby jsou tak typologicky na pomezí srubu a roubenky.
)
)
Sruby se zrodily na severu Evropy
Podle archeologů byl první srub postaven už v době bronzové (zhruba 3500 před naším letopočtem). Postavili ho na severu Evropy Finové a Norové. Ti ho poté na svých válečných a objevitelských výpravách rozšířili do Východní Evropy, Německa a později do Severní Ameriky. V Americe od nich jednoduchou a rychlou stavbu ze dřeva převzaly i nově příchozí národy jako byli Irové či Skoti. Současnou nejstarší srubovou stavbou na světě je Nothnagle Cabin, která stojí v americkém státě New Jersey. Byla postavena finskými přistěhovalci mezi lety 1638– 1643.
V průběhu staletí se srub vyvíjel od jednoduchého čtvercového stavení s dírou ve střeše, kudy mohl odcházet kouř, až po velkolepé luxusní vily. Postupně se přidávaly další pokoje, chodby, krby, komíny a dokonce i lofty a terasy. Zlepšená ventilace, izolace, pokročilejší zářezové spoje a další inovace učinily sruby vodotěsnějšími, teplejšími a pohodlnějšími.
)
Rychlost a jednoduchost stavby pomohly rozšíření
Proč se sruby staly i v Americe tak populární? Skandinávští průkopníci přišli do Severní Ameriky na počátku 17. století a přivezli si s sebou nástroje a znalosti potřebné ke stavbě srubů. Skandinávská architektura rychle učarovala i dalším průkopníkům, kteří ocenili především poměrně jednoduchou techniku stavby: potřebná byla především pila a sekera, naopak nebyly zapotřebí hřebíky ani šrouby, které se v té době ještě vyráběly ručně a byly velmi drahé.
Jediný člověk dokázal postavit celou stavbu za dva týdny, pokud se spojilo více lidí, srub stál za pár dní. Dostatek dřeva v okolních lesích k boomu srubů také přispěl. Stačilo pokácet pár kmenů, zbavit je kůry, udělat zářezy na jejich koncích a poskládat je na sebe. Jako velmi jednoduchá izolace a ochrana před zimou se často používaly kukuřičné slupky či hlína, kterými se ucpaly spáry.
)
Kvalitní odolné dřevo je podmínkou
To, že se sruby zrodily na severu Evropy a rozšířily v severní části Ameriky, není žádná náhoda. Skandinávie má největší poměr lesů na rozlohu a třeba v případě Finska pokrývají lesy 76% jeho území. Obyvatelé Skandinávie byli s lesy odjakživa sžiti a dokázali je maximálně využívat. Severské dřevo se od toho našeho liší, je podstatně odolnější. Na severu jsou totiž ideální podmínky pro pomalý růst stromů. Dlouhá a silná zima a krátké intenzivní léto vedou k tomu, že dřevo roste velmi pomalu. Výsledkem je pevné a odolné dřevo, které dovede odolávat i náročným povětrnostním podmínkám. Zároveň je to dostatečně měkký materiál na to, aby se dal opracovat i jednoduchými nástroji a navíc je oproti jiným stavebním materiálům i lehký.
)
Cedr, modřín, nebo borovice?
Dnes si stavitelé srubů můžou vybírat z několika druhů dřeva. Záleží především na rozpočtu, čím kvalitnější dřevo, tím dražší. Za nejkvalitnější materiál je považován cedr. Má nejen nezaměnitelnou vůni, která v domě vytváří jedinečnou atmosféru, ale je také naprosto bezúdržbový, extrémně odolný a tvarově stálý. Cedr, ať už z Kanady nebo ze Sibiře, je nekorunovaným králem mezi stavebními materiály.
Velmi odolným materiálem je také modřín. Ten obsahuje fytoncidy, tedy látky, které podporují účinnost našeho odpočinku a navíc zvyšují lidskou imunitu. I díky nim je modřín navíc velmi odolný proti hnilobám a plísním.
K ekonomičtějším variantám patří borovice a smrk. České firmy dovážejí velmi odolné borovice ze Skandinávie i Sibiře. Jak borovice, tak smrk už vyžadují náročnější údržbu, nejsou tolik odolné proti vlhkosti a chladu jako cedr či modřín.
)
Výhody a nevýhody moderních srubů
Pokud se zrovna nejedná o počin skutečného zálesáka, moderní sruby se svým předchůdcům z časů dobývání Ameriky podobají už v máločem. I když můžou zvenku vypadat jako obyčejný dům z neopracovaných klád, uvnitř ukrývají vše, co je třeba k modernímu komfortnímu bydlení. A stejně jako v minulosti mají ve srovnání se zděnými stavbami několik nesporných výhod:
Rychlost stavby: jedním z nejčastějších důvodů, proč lidé volí stavbu srubu či jakékoliv jiné dřevostavby, je rychlost, s jakou se dá v novém domě bydlet. Samozřejmě vždy záleží na konkrétních podmínkách, ale hrubá stavba srubu může být dokončena během pár týdnů. V závislosti na kvalitě dřeva se poté stavba nechává po určitou dobu otevřená, aby si dřevo sedlo a proschlo.
Přírodní materiály: i když ekologie není v České republice tak populární jako ve Skandinávii, spousta majitelů domů upřednostňuje přírodní materiály před betonem či cihlami. Dřevo je obnovitelným zdrojem, je to nejekologičtější stavební materiál. Jednoduché opracování dřeva zanechává minimální uhlíkovou stopu.
Unikátní klima: obyvatelé srubů uvádějí jako jeden z největších benefitů jedinečné klima, které vytvářejí přírodní vlastnosti dřeva. Dřevo dokáže vyrovnávat rozdíly mezi vnitřní a vnější teplotou vzduchu a působí jako tepelný izolant a regulátor vlhkosti. Díky čistému vzduchu se v interiéru lépe dýchá a sruby jsou tak výbornou variantou i pro alergiky. Srubové stěny přirozeně dýchají. Umožňují volný pohyb vodní páry dovnitř a ven z konstrukce stěny. Vnitřní vlhkost zůstává konstantní, což zabraňuje růstu plísní a bakterií. Dřevo navíc navozuje pocit tepla, pohody a klidu, což vede k poklidnějšímu životu a snížení stresu.
Vzhled: dřevěné stavby se dokážou přirozeně začlenit do přírodní krajiny, nevystupují z ní a nijak ji nenarušují. Moderní srub vypadá parádně poblíž lesa nebo v horách.
Akustika: dřevo má úžasné akustické vlastnosti. Tlusté srubové stěny tlumí zvuky zvenčí a chrání tak váš domov před jakýmkoli hlukem. Moderní sruby jsou chráněny před venkovní hlučností také dalšími prvky: dvojitými až trojitými okny a silnými dveřmi, které jsou dobře odizolovány.
Dlouhá životnost: dřevo je dlouhodobý materiál, při správné péči vydrží staletí, jak dokazují ty nejstarší sruby na světě.
)
Sruby mají jako každá stavba i pár nevýhod
- Pokud zvolíte méně kvalitní dřevo, čeká vás pravidelná a poměrně náročná údržba. Té se dá vyhnout nákupem téměř bezúdržbového materiálu, který je sice finančně náročnější, ale nevyžaduje později žádnou další investici.
- Kulaté klády srubu ubírají opticky na prostoru a jsou také náročnější na umístění nábytku a případné zavěšení čehokoli. Z toho důvodu je u nás častější volbou roubenka, která je díky hranolům praktičtější.
- Srub se také hodí pouze do určitých lokalit. Krásně zapadne do přírodní krajiny, v příměstských satelitech ale působí nepatřičně. V české krajině je třeba stavbu důkladně promyslet, srub by měl do krajiny zapadnout, ne v ní působit jako pěst na oko.
Zdroj: kuusamohirsitalot.fi (Why Choose A Log Home?), nahb.org (Why Log Homes Are Better Than Conventional Construction), applog.com (The History of Log Homes)
)
