Proč pěstovat skočec obecný a kdy se mu raději vyhnout?

Skočec obecný (Ricinus comunis) patří do čeledi pryšcovitých (Euphorbiaceae) a jde o jediný druh rodu skočec. Dovede svým vzrůstem pokořit i mnohé stromy, natož keře. Pochází ze severovýchodní Afriky, v mírném pásu však již zdomácněl, dorůstá pouze menších výšek (do cca tří až tří a půl metru), ve své domovině přerůstá i 5 metrů. V jižnějších a teplejších oblastech roste skočec jako nižší dřevina. U nás a vůbec na sever od Středozemí je pěstován jako rychle rostoucí jednoletá rostlina, naše zimy nepřežije a obludu si na zimu do bytu nedáte.

Na jednu věc si ale u skočce musíme dát pozor, za neopatrného zacházení nás dokáže dokonce i zabít!

Skočec je opravdu prudce jedovatý, je dokonce mnohem jedovatější než kyanid, čili cyankáli. A jedovatá jsou právě semena skočce, přitom plody v době zrání prasknou a semena se vysypou ven (resp. z tobolek doslova odskakují, odsud české jméno skočec), načež obsahují jed zvaný ricin. Pro dospělého člověka činí smrtelná dávka pozření cca 18 semen (16 až 20), u dětí je toto číslo podstatně nižší (4 semena, resp. 3 až 5). Pokud tedy máte doma malé děti, na skočec zapomeňte. Smrt nastává do jednoho týdne od požití na těžká poškození jater, ledvin a sleziny. Otrava ricinem se projevuje nejprve mírně a symptomy se podobají chřipce, končí do týdne zvracením, průjmy, pálením v ústech a nakonec vnitřním krvácením, na které umřeme. 

Při pěstování skočce je proto třeba dodržovat určitá pravidla. Semena zásadně nesbíráme a samozřejmě nepojídáme, pokud máme obavy, že by je přece jen někdo mohl pozřít, plody zlikvidujeme před dozráním, tedy před prasknutím a vysypáním semen.

Skočec má lehce fialové stonky, které zaujmou i v zimě, krásné, vykrajované listy (dosti podobné konopí) a květy nádherně červenohnědé samčí a zelené samičí, ze kterých se vyvinou tobolky se semeny. Květy se na rostlině objevují od července do září, tobolky zrají na podzim.

S pěstováním skočce stačí začít v dubnu, kdy semena zasadíme do květináče a umístíme na světlé a teplé místo, nikoli však přímé slunce. Předpěstované rostliny vysazujeme do záhonu až za teplých dní (po zmrzlých mužích), vybereme slunné stanoviště chráněné před větrem. Zpočátku skočec vyžaduje bohatou zálivku, v každém případě však i kvalitní půdu s dostatkem živin. Za dobrých podmínek pak poroste neskutečně rychle!

Kromě jedovatosti svých semen je však skočec i rostlinou léčivou. Určitě jste již slyšeli o ricinovém oleji. Tento olej je doslova zázrakem především v kosmetickém průmyslu. Zde se stal zázračným prostředkem při léčbách různých kožních onemocnění a pomáhá též při regeneraci vlasových buněk. Samozřejmě však ani ricinový olej nesmíme pozřít. 
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, wikimedia.org