Barvy šedá, bílá a oranžová teď obsadily ulici Saint-Denis v montrealské Latinské čtvrti. (Foto: Raphael Thibodeau) Zobrazit fotky zobrazit 16 fotek

Centra měst zbavená osobních automobilů, vyasfaltované ulice měnící se na cyklostezky, nebo životem pěších chodců tepající bulváry. Hezká a silně diskutovaná představa, o níž mnozí sní, však jitří emoce. A zdaleka ne všude se proto daří jí nějak uspokojivě dosáhnout. V Montrealu teď zkouší, jak by její naplnění mohlo vypadat v praxi.

Udělat ze silnice pěší zónu, to není zase tak náročný počin. Stačí k tomu vlastně jen pár značek a možná betonový blok, omezující vjezd. Jak ale tenhle vydobytý prostor asfaltu silnice, těch 5,5 metrů šířky, dál využívat, aby ta paráda bez aut byla veřejnosti skutečně ku prospěchu? Z praktického hlediska se to rozhodli ozkoušet designéři ze studia LAAB Collective, v rámci svého projektu „taktického urbanismu“.

A ve formě bloků s nejrůznějšími vloženými funkcemi tu setrvají, nejspíš až do roku 2024. (Foto: Raphael Thibodeau)
A ve formě bloků s nejrůznějšími vloženými funkcemi tu setrvají, nejspíš až do roku 2024. (Foto: Raphael Thibodeau)
Designéři a architekti z LAAB Collective obsadili v podstatě jen prostor, kde by parkovala auta. (Foto: Raphael Thibodeau)
Designéři a architekti z LAAB Collective obsadili v podstatě jen prostor, kde by parkovala auta. (Foto: Raphael Thibodeau)
Plochu asfaltu vozovky jinak ponechaly volnou – je to agora, veřejný prostor pro všechny. (Foto: Raphael Thibodeau)
Plochu asfaltu vozovky jinak ponechaly volnou – je to agora, veřejný prostor pro všechny. (Foto: Raphael Thibodeau)
Úprava prostoru, onen taktický urbanismus, se inspiroval v uspořádání ulic ve starém Řecku. (Foto: Raphael Thibodeau)
Úprava prostoru, onen taktický urbanismus, se inspiroval v uspořádání ulic ve starém Řecku. (Foto: Raphael Thibodeau)

Tady máte ulici a ukažte se

Kanadské město Montreal jim pronajalo jednu vozovku v historicky malebné Latinské čtvrti – tam, kde výpadek provozu automobilů nezpůsobí kolaps dopravy – a nechali mladé návrháře ukázat, k čemu by se takový uprázdněný prostor bez aut dal využít. Pod jejich taktovkou se ulice Saint-Denis proměnila na Agora Maximus, veřejný prostor inspirovaný starořeckými a římskými bulváry.

Hodí se zmínit, že byť v Kanadě všemožně zeleným trendy-ideálům fandí - a vize měst s celými čtvrtěmi bez aut jsou tu docela podporovány – nepřijímají je tu nekriticky. Lidé si totiž uvědomují, že mimo města, ve stokilometrových měřítcích zalesněné mrazivé severské pustiny, je život bez osobní mobility prakticky nemožný. Takže jen tak vyškrtnout auta z měst bez pečlivé rozvahy nechtějí.

Ulice patří chodcům, hrajícím si dětem, zeleni i cyklistům. Musí spolu vycházet a respektovat se. (Foto: Raphael Thibodeau)
Ulice patří chodcům, hrajícím si dětem, zeleni i cyklistům. Musí spolu vycházet a respektovat se. (Foto: Raphael Thibodeau)
Ulice patří chodcům, hrajícím si dětem, zeleni i cyklistům. Musí spolu vycházet a respektovat se. (Foto: Raphael Thibodeau)
Ulice patří chodcům, hrajícím si dětem, zeleni i cyklistům. Musí spolu vycházet a respektovat se. (Foto: Raphael Thibodeau)

Už proto, že těch ukázek skutečně smysluplného využití plochy silnic zbavené aut ve světě moc není. Tedy – je jich přehršel, ale mají většinou krátkodobý charakter. Uspořádat na uzavřené ulici města farmářský trh, představení divadla pod širým nebem, sportovní den pro děti nebo nějaký happening, s tím se setkáme i v Česku. Ale když ta sláva pomine, komu bude prostor takové ulice sloužit dál?

Boxy a plošiny v sobě nesou nejen lavičky, ale vnáší sem i prvky zeleně. Travin, keřů a stromů. (Foto: Raphael Thibodeau)
Boxy a plošiny v sobě nesou nejen lavičky, ale vnáší sem i prvky zeleně. Travin, keřů a stromů. (Foto: Raphael Thibodeau)
Proměna ulice má neinvazivní charakter, nemuselo se tu nic překopávat nebo bourat. (Foto: Raphael Thibodeau)
Proměna ulice má neinvazivní charakter, nemuselo se tu nic překopávat nebo bourat. (Foto: Raphael Thibodeau)

Experiment s dlouhým průběhem

Pokud by se tu nějaká kulturní nebo sportovní akce konala každý den, tedy – pokud by někdo dokázal takovým způsobem zařídit na každý den program - kvalita bydlení by se tu spíše snížila, než zvýšila. Samotní chodci, kteří se v pěší zóně nebudou muset bát aut, k chůzi o moc víc než prostor chodníků stejně nepotřebují. Takže kdo by si uvolněný asfalt osoboval? Cyklisté a koloběžkáři? A nesoupeřili by nakonec o místo s hrajícími si dětmi ze sousedství, jak propagují zastánci ulic bez vozidel?

Vytvořený prostor, zbavený přítomnosti aut, poměrně demokraticky slouží všem obyvatelům. (Foto: Raphael Thibodeau)
Vytvořený prostor, zbavený přítomnosti aut, poměrně demokraticky slouží všem obyvatelům. (Foto: Raphael Thibodeau)
Řešení boxů jsou ujednocená, ale ne uniformní. Do prostoru ulice vnáší pestrost barev i výšky. (Foto: Raphael Thibodeau)
Řešení boxů jsou ujednocená, ale ne uniformní. Do prostoru ulice vnáší pestrost barev i výšky. (Foto: Raphael Thibodeau)

Nebo by asfalt silnice, který stejně jen napomáhá oteplování center měst, měla plošně nahradit zeleň? Jenže likvidovat cestní těleso, v němž jsou vložena vedení sítí, to celé jen kvůli výsadbě stromů, to je dost nákladný počin. Zkrátka a dobře, ulice bez aut je moc hezký experiment, ale čím déle běží, tím více se začínají prosazovat odlišné názory na jeho využití ve skupinách těch, co odtud auta prve ve vzájemné shodě vytlačili.

Studie (Zdroj: LAAB collective)
Studie (Zdroj: LAAB collective)

V Montrealu tomu nechali volný průběh, a zvědavě se dívali, jak s uprázdněným místem budou umělci, designéři a architekti nakládat celý rok. A – jako malé překvapení – nyní městská radnice rozšířila tento experiment na dvě sousední ulice (de Maisonneuve a Sherbrooke), s tím, že celý soubor pěších zón musí lidé z LAAB Collective „udržet“ v chodu do roku 2024. Když se experiment myšlenkově vyčerpá, lidi ulice bez aut přestanou bavit, bude kanadská celonárodní debata o vyloučené mobilitě hned jiná.

Studie (Zdroj: LAAB collective)
Studie (Zdroj: LAAB collective)
Studie (Zdroj: LAAB collective)
Studie (Zdroj: LAAB collective)

Agora Maximus se zatím drží

Nicméně, po roce „v akci“ to s Agora Maximus bledě rozhodně nevypadá. Obyvatelé si zatím chválí novou identitu čtvrti, kde obě strany krajnice obsadily „inkluzivní urbanistické formy“, respektive vsazené mobilní boxy. Ty v sobě nesou jak zeleň – od keříků až po opravdu rostlé stromy – tak i lavičky a místa k posezení, hravé součásti a prvky, různě oživující veřejný prostor.

Studie (Zdroj: LAAB collective)
Studie (Zdroj: LAAB collective)
Studie (Zdroj: LAAB collective)
Studie (Zdroj: LAAB collective)

Ulice se tu změnila na „lineární amfiteátr“. A zatím to vypadá, že v tomto podání, které nevnucuje obyvatelům jen jedno řešení, ale celou sérii programového řešení využití veřejného prostoru, funguje velmi dobře.

Materiály: LAAB collective

Foto-kredit: Raphael Thibodeau