Soutěž Strom roku už zná 10 finalistů. Podívejte se na nejkrásnější stromy, které rostou v těch nejmalebnějších koutech Čech a Moravy. Soutěž se právě rozběhla a vy můžete hlasovat pro ten nejhezčí strom.
Všechno to začalo vytlačením jalovců z jejich přirozeného přírodního prostředí. Vlastně cca posledních 50 let byli škůdci, tedy brouci, vázaní na jalovce ve střední Evropě považováni za vzácné a ohrožené. Jednoduše přišli o svůj biotop. To se ale změnilo.
Juka vláknitá, lidově též palmová lilie, pochází z jihovýchodu USA, odkud se rozšířila do celé Střední Ameriky. U nás se tento skvost prosadil jako okrasná rostlina velmi snadno. Je totiž nepřehlédnutelná a když vykvete překrásnými, bohatými hrozny zvonkovitých květů, pak vám doslova vyrazí dech. Pro svůj dominantní, solitérní vzhled se příliš nehodí do skupinových výsadeb a pokud, pak vždy do popředí.
Již začátkem roku 2014 se v National Geographic objevil krátký článek o nové studii z univerzity St. Andrews, jejíž autoři došli k překvapivému závěru, že “za sledované období nebyl nikde na světě zaznamenán pokles počtu druhů“. Ohrožení biodiverzity, čili druhové rozmanitosti přitom bylo a je mantrou ekologů již dlouhá desetiletí. Důraz je přitom kladen na vliv člověka, který je již jen z logiky věci nesporný. Planetu opravdu přetváříme a druhy živých organismů vymírají. Anebo ne?
Naprostá většina balkónových rostlin vyžaduje plné slunce, několik z těchto letniček však potřebuje naopak polostín a snese i stín. A právě begonie nám bohatě vykvetou i tam, kam se přímé sluneční paprsky nedostanou po celé dny. Máte balkón či okenní parapety orientované na sever? Stíní vaše balkónovky nějaká vyšší budova či třeba les anebo vysoký strom? Máte okna či pavlač orientovanou do tmavého dvora? Odpovědí jsou begonie, tedy především hlíznaté begonie.
Oleandry rostou doslova jako z vody, jak se lidově říká. A stejně tak bohatě a ochotně kvetou. Ostatně od Středomoří až po Indii, Myanmar a zřejmě i jih Číny jde o velmi životaschopný keř. Když nám ale v zahradě oleandr nevykvete, kde je chyba?
Dřeviny nemusí být poškozené zrovna jen bleskem či silným větrem, škody páchá i mráz, námraza a nadměrná sněhová nadílka, stejně jako neopatrná sklizeň ovoce či kroupy. Jak ošetřit poškozené kmeny a větve stromů?
Hortenzií není nikdy dost! Dopřát si je v zahradě a okolo chaty můžeme v různých barvách, nejlépe pak samozřejmě v krásné modré, pokud je půda dostatečně kyselá. Hortenzie přitom lze snadno množit řízkováním, takže se o jejich počet a s tím spojené nutné investice nemusíme vůbec obávat. Hortenzií můžeme mít dost a zadarmo.
Podle IUCN je kadidlovník pravý považován za téměř ohrožený druh. Mohou za to ceněné vlastnosti pryskyřice, kterou využívali již staří Egypťané a poptávku po ní později znásobili křesťané, ale i hinduisté a buddhisté. Ano, za takzvaným kadidlem, vonnou pryskyřicí, jejíž dým je nezbytný při náboženských obřadech, stojí strom. A ne ledajaký. Kadidlo bylo dokonce jedním z darů Tří králů novorozenému Ježíšovi.
Ochlazováním se mohou vysušit, zalévání jim může způsobit žízeň, voda na listech je může snadno spálit a nevhodný materiál dělá z květináče pec. Přežití pokojových rostlin během období velkého horka je plné nástrah.
Opakování je prý matkou moudrosti, vezmeme to v rychlosti. A pozor, tahle desítka není definitivní výčet. Těch zásluh a příkladů prospěšnosti stromů by se našlo víc.
Je už tak nějak v lidské povaze vnímat „změnu“ spíš jako něco nepříjemného a nežádaného. Něco, co nás vytrhne ze zaběhlých a zažitých kolejí života, zpřehází zavedené pořádky a udělá jen zmatek, v němž se budeme muset znovu pracně orientovat.
Chcete se při louskání ořechů tak zapotit, že vás na jejich jádra přejde chuť? Anebo chcete, aby vás vnoučata jednou proklela slovy „Co to tady ten bláznivý dědek tenkrát vysadil?“ Pak si kupte místo sazenice ořešáku královského ořešák černý čili americký.
Uchvátil vám svět vytrvalých rostlin a přemýšlíte, co neobvyklého ještě může ve vaší zahradě rozkvést? Kleopatřina jehla čili mnohokvět hroznatý osloví, překvapí, i šokuje svými protáhlými květenstvími s trubkovitými květy různých barev.
Pivoňku vlastně můžete zdědit po svých předcích spolu se zahradou, třeba jako vysokokmen třešně. A právě pivoňka úzkolistá je mezi pivoňkami v mnoha směrech unikátem, který vám vyrazí dech.
Ne všude je možné, aby živý plot rostl třeba až 2 metry do šířky. A mnohé živé ploty prostě bez pravidelného tvarování nevypadají dobře. Co ale se starým živým plotem, který měl být tvarován a nebyl, nebo sice tvarován byl, ale špatně?
Jak to vlastně ne-funguje s rostlinami, které údajně mají odhánět obtížný hmyz a sloužit jako přírodní repelenty? To se v zelené lékárně urodilo jen tak, k lidskému užitku? A na které druhy pak vsadit, když chceme strávit léto bez štípanců a pisklavého bzučení?
To, že 22. května proběhl Den Země, jste možná zaznamenali. A takových dní je v kalendáři ještě spousta. K čemu jsou vlastně dobré? To už je trochu složitější.
Až sto let staré sazenice olivovníků v mobilních nádobách včetně ceněných bonsají. To je až neuvěřitelná současná nabídka na našem trhu. Přitom za cirka 60 let starou sazenici zaplatíte přibližně 15 tisíc korun.
Představujeme bromélii, která může ve vaší zahradě směle konkurovat třeba největším krasavcům mezi okrasnými travinami. Rostlinu, která tvoří působivou růžici dlouhých, kožovitých listů a jejíž středové listy se barví z okolní zelené až na jasně červenou směrem ke středu.