Jak to vlastně ne-funguje s rostlinami, které údajně mají odhánět obtížný hmyz a sloužit jako přírodní repelenty? To se v zelené lékárně urodilo jen tak, k lidskému užitku? A na které druhy pak vsadit, když chceme strávit léto bez štípanců a pisklavého bzučení?
Je to drobet složitější. Celá ta finta rostlin stojí a padá s chemickou obranou před hmyzími fytofágy. Požírači rostlin. Například hladovými housenkami, listožravými bekyněmi. Zkrátka všemi těmi potvůrkami, které by si rády pochutnaly na svěžích listech. V případě takového napadení začnou „nakousnuté“ rostlinky uvolňovat z rány do svého okolí látky, které jsou nějak smrduté, lepivé, pěnivé. A většinou taky pořádně jedovaté.
Obecně jde buď o dusíkaté sloučeniny (alkaloidy), nebo terpenoidy, fenolické látky, inhibitory proteináz a regulátory růstu. Nic, co by chutnalo dobře. A o to přesně jde. Fytofága to má přesvědčit o tom, že jestli nechce zažít pořádné bolení břicha, měl by se raději odporoučet někam jinam. Jak přesně funguje konkrétní model té obrany, záleží druh od druhu (hmyzu i konkrétní rostliny). Ale povětšinou je to o tom, že se rostliny snaží být spíše jedovaté.
)
Rostliny chrání sebe. A trochu i nás
Podstatné je, že většina z tohohle arzenálu chemické obrany rostlin neodhání s větší či menší úspěšností jen fytofágy, ale odpuzuje také komáry a některé další bzučivě nepříjemné dvoukřídlé. Které rostliny jsou v tom dobré? Inu, chemickou obranou proti fytofágům disponuje většina z nich. A ty lepší poznáte podle toho, že obvykle nebývají okousané od hmyzu. Než se ale pustíme do nějakého výčtu druhů, doplníme pár varování.
I když jsou úžasné a přírodní, nemusí být nutně lidskému zdraví úplně prospěšné. Určitě tedy nejsou tak vražedné, jako koupel DDT. Ale jejich výpary (toxické pro hmyz) mohou být do určité míry závadné i pro – malé děti, těhotné a kojící ženy, lidi s oslabenou imunitou. Mohou vyvolávat alergické reakce, ztěžovat dýchání. Pokud tedy léto chcete trávit bez komárů, uzavření v komoře vycpané levandulí, mohou být ty následky pro vaše zdraví horší, než pár štípanců.
Lépe fungují ty, co odpuzují i lidi
Trochu si za to můžeme sami, protože si preferenčně vybíráme takové rostliny, které voní nám (a spíš nevoní komárům). Zrovna komáry docela slušně odhání česnek, ale zrovna česnekový repelent se v tradičních recepturách proti hmyzu moc často neobjevuje. Jenže ty pro lidi hodně voňavé, aromatické, pak ale často vyvolávají svými těkavými složkami u lidí bolení hlavy.
Hodí se taky zmínit, že odhánět komáry s pomocí rostlin „jako“ funguje, ale vlastně nefunguje. Tedy ne tak dobře, abychom je mohli nazývat skutečným repelentem nebo dokonce insekticidem.
)
Je to spíš takové přírodní odpuzovadlo, které snižuje šance na poštípání, ale stoprocentním řešením jistě není. Takže tam, kde jde o život – kde komáři přenáší malárii (anebo klíšťata boreliózu) – bychom měli vsadit spíš na to docela nepřírodní, syntetické, ale o poznání efektivnější řešení.
A ještě jedna drobnost.
Ten repelentní ne-účinek většiny rostlin využívaných při odhánění hmyzu funguje nejlépe při dodržení přirozeného mechanismu působení. Tedy při mechanickém narušení zelených částí, listů. Izolovaný rostlinný olejíček nakapaný do aromalampy, do misky se studenou vodou anebo květináč s takovou hmyz-odpuzující rostlinou nebudou fungovat tak dobře, jako když tu rostlinu rozcupujete na kousky. Podobně, jako kdyby se do ní pustil nějaký přežvýkavec. Pak z ní skutečně dostanete maximum.
Ani tohle maximum ale nebude nějak zářně fungovat po dlouhou dobu (spíš tak do zavadnutí), a neujme se ani tam, kde profukuje čerstvý větřík, který ty těkavé látky vyfoukává pryč. Ochrana před nepříjemným hmyzem s pomocí rostlin je zkrátka spíše preventivním doplňkem, než extra účinnou metodou, jak strávit léto bez štípanců.
Žebříček favoritů
Takže – konečně – které ty rostliny vynikají hmyz odpuzujícím účinkem? Vezmeme to sestupně, od nejlepších k „průměrným“.
Úplnou špičkou je tzv. citronová tráva (Cymbopogon citratus), tedy správně česky voňatka citronová. A zdatně ji doprovází voňatka citronelová (Cymbopogon nardus). Obě dvě, vzájemně často zaměňované, fungují v rámci možností proti hmyzu skutečně nejlépe. Jejich jedinou nevýhodou je, že nepřežijí zimu venku. Chce to mít je přes zimu v květináčích doma.
)
Dvojkou v pořadí je kříženec tymiánu a mateřídoušky (Thymus x citriodorus). Říkat mu můžete třeba tymián citronový. Jeho citrusové aroma pro efekt úplně nestačí, je tu třeba skutečně lístky narušit, nadrtit. Případně, což je ideální pro posezení u venkovního grilu, vhodit pár větviček do plamenů a pomalu je pálit.
)
Pak tu samozřejmě nemůže chybět ani levandule lékařská (Lavandula angustifolia). Má pověst skoro univerzální rostliny, protože odpuzuje kromě much a komárů také blechy, moly a mravence. Levandule prostě hmyzu nevoní, vytváří pachovou bariéru. Levandule u nás byla donedávna považována za „jedničku“, ale ve skutečnosti je její repelentní efekt asi 6x slabší, než u citronových trav.
)
Měsíček lékařský (Calendula officinalis) má podobně jako levandule „širokopásmový“ efekt, odpuzuje mnoho druhů hmyzu. Ale když přijde na jeho oblíbenost u lidí, je to slabší. On totiž trochu nahořkle páchne. Jeho velkým kladem jsou květy, kterými zkrášluje zahradu, a mají využití v domácím léčitelství.
)
Problematické je to i s šantou kočičí (Nepeta cataria). Dobrou zprávou je, že nevoní pisklavému hmyzu, komárům. Vděčí za to látce zvané nepetalakton. Ostatní hmyz už ale neodrazuje, a – to je ta špatná zpráva – blázní z ní kočky. Jsou z ní úplně hotové. Takže to možná bude bez komárů, ale jako v kočičím útulku.
)
Z meduňky lékařské (Melissa officinalis) se také komárům dělá nevolno. Háček je ale v tom, že zdaleka ne každá rostlinka tohoto druhu disponuje stejně výraznou koncentrací účinných repelentních látek. Jinými slovy, jedna meduňka může komáry odhánět, druhá jim může být lhostejná. Je to zkrátka ve výsledku nejisté.
)
U nejistých se ještě chvilku zdržíme, protože zmíníme rod Rosmarinus, respektive rozmarýn lékařský. Ten v sobě nese řadu látek - verbenon, borneol, cineol, kafr, limonen – které se objevují i v komerčních repelentech. Je tu ale zádrhel. V dostatečné koncentraci se s nimi shledáme jen v rozmarýnu, který si roste na prosluněných svazích ve Středomoří. U nás to moc nefunguje.
)
Sérii pak uzavřeme vonnou bazalkou pravou (Ocimum basilicum). Její štiplavě ostré vůni komáři nefandí, a to ani její listy nemusíte drtit (byť je to samozřejmě lepší). Pokud od ní potřebujete repelentní efekt, nebude vám stačit jeden trs, ale spíš tak deset květináčů. A to už je množství, při kterém vám vůně bazalky nemusí udělat dobře.
Zdroj: MalariaJournal.biomedcentral.com, Eatingwell.com, Almanac.com
)
