Pryšec běložilný je vzpřímená rostlina se sukulentním čtyřhranným stonkem a podlouhlými listy, na kterých jsou patrné výrazné bílé žilky. Rozšířen je v našich domácnostech značně, ale měli bychom si na něj dávat pozor.
Nahradit trávník na zahradě květnatou loukou je mnohostranně dobrý nápad. Získáte mile estetický a autentický prvek stálých barev, navíc v tradiční druhové sestavě. Získáte pozornost opylovačů, kteří prospějí i dalším květinám a záhonkům. Ušetříte na benzínu v sekačce, vodu ve studni na zálivce.
Škornice nás budou v zahradách těšit v době, kdy listopad sejme stromům listí a květiny ztratí barvy. Škornice, ušlechtilé příbuzné dřišťálů, překvapí barevnou rozmanitostí a rekordní výdrží. Na jaře pak jemnými kvítky neobvyklých tvarů.
Strelície královská, rostlina s nádhernými exotickými květy, které se podobají ptákům a mají dlouhou životnost. Jsou proto oblíbené jako řezané do vázy a najdeme je poměrně běžně i v našich květinářstvích. Květy jsou vhodné dokonce i k tvorbám ikeban. V teplém podnebí je rostlina dosti nenáročná a odolná vůči škůdcům, v našich podmínkách ji však lze pěstovat pouze ve vytápěných sklenících a zimních zahradách, případně jako letněnou v interiérech.
Štírovník Berthelotův, endemit Kanárských ostrovů, je řazen mezi nejkrásnější rostliny světa. Abychom se však u nás mohli kochat květy štírovníků, musíme se sehnout o trochu níže k zemi. Nejčastějším druhem je štírovník růžkatý, kterému se lidově říká také pantoflíček.
Hluchavky jsou v našich zahradách všudypřítomné, můžeme si ale pořídit i takové, které zvětší své kvítky i jejich objem a vyrostou do mnohem větší výšky. A právě řetězovka viržinská nabízí řadu šlechtěných kultivarů různých barev květů a jejich kombinací.
Zvonky v naší přírodě mohou někomu připadat tak trochu stejné a je pravdou, že je mnoho lidí ani nerozlišuje. O to složitější je však situace ve světě. Představujeme boubelku velkokvětou, královnu zahrad se zvonkovitými květy.
Potřebují masožravé rostliny vůbec hmyzí kořist? Proč se u nich tato schopnost vyvinula? A je nutné své masožravky doma přikrmovat třeba mouchami nachytanými na mucholapku? Nebo je třeba běhat po louce se síťkou na hmyz či chytat v rybníce zooplankton?
Jako byste potkali zmenšeninu slunečnic, když kolotočníky vykvetou. A kolik mají jmen! Česky se jim říká například volovec srdcolistý, volské oko srdcolisté, telekova okázalá, telekie a telekia ozdobná. Správné české jméno je přitom dnes kolotočník ozdobný.
Hrachory jsou krásné popínavé letničky i rostliny vytrvalé, které dovedou ozdobit plot, rozzářit balkón, ale dovedou vyniknout i ve váze. Zástupce rodu najdeme v Evropě, Asii, Africe, Severní Americe i Austrálii. Celkem rod nabízí cca 150 rostlinných druhů.
Hlaváč kavkazský, trvalka, která dorůstá výšky 0,5 až 0,6 metru (i 0,9 metru). Tvar rostliny je trsovitý, rozvětvený a vystoupavý, zelené listy mají tyto hlaváče celokrajné, kopinaté a vstřícné, krásné květy jsou pětičetné a fialovomodré se světlejším středem, uspořádané ve dvou až tří centimetrových strboulech. Zajímavostí je, že jsou okrajové květy obvykle až dvakrát větší než ty středové. Plodem rostliny je nažka zajímavého vzhledu.
Svídina obecná je ovíjivá opadavá liána, která vyrazí dech svými neobvyklými květy. Nejsou sice příliš velké, ale opravdu zaujmou a překvapí. Rostlina vykvétá svými svrchu nejčastěji fialově nahnědlými kvítky uspořádanými ve vrcholících od června do července.
Mavuň červená, sličná trvalka, která se v sezóně rozrůstá až v keře a kvete dlouho, od května do září, respektive až do zámrazu. Přitahuje přitom včely a motýly, čímž ještě více nabývá na půvabu.
Co je sucho a co je stín, si asi představí každý. Ovšem není to až tak jednoduché. Jiný stín je pod opadavými listnáči, jiný pod stálezelenými jehličnany, jiný v zapadlém koutu zahrady a jiný na severně orientované části pozemku. Koruny stromů (obzvláště pak jehličnanů) tvoří i silný stín srážkový a to souvisí se suchem. Přitom i sucho má více stupňů. A aby toho nebylo málo, do hry vstupuje také pH a kořeny dřevin.
Nenáročné na pěstování, ideální do smíšených trvalkových záhonů, dlouze kvetoucí, ale také vhodné k řezu do vázy. Kdo by na první pohled řekl, že právě jarmanky jsou blízkými příbuznými známé kořenové zeleniny, obyčejné mrkve, ale třeba i kopru a kmínu.
Letničky můžeme začít předpěstovávat výsevem již v lednu, například gazánie, begonie, pantoflíčky, lobelky, otočníky, petúnie, nestařce, balzamina, iberky, laskavce, hvozdíky, ostálky, šalvěje a verbeny. Díky včasnému výsevu se můžeme těšit z jejich květů již na konci jara až začátku léta. Výsev samozřejmě provádíme v teple, pokud nám to podmínky dovolí. A pokud ne, nezbude nám nic jiného, než si později včas zakoupit sazenice. Výsevem však ušetříme mnoho peněz.
Pokud bychom hledali krásnější květiny pro svou zahradu, jen málokteré dovedou svými květy předčit jiřiny. A co víc, vydrží kvést až do pozdního podzimu a to i za hodně špatného počasí. Vydrží dokonce i první mrazíky. Již předtím je ale třeba zakročit, aby hlízy přežily a rostliny bohatě kvetly i další sezónu.
Dnes tolik populární a turisty hojně navštěvované nejnebezpečnější zahrady světa většinou vznikly z rozmaru šlechty. Ve své podstatě kopírovaly jen to, co o staletí dříve nabízely záhonky léčivek u lékařských univerzit a na klášterních dvorech, pěstované k lidskému užitku.
Začínáte se zahradničením a nevíte, na jaké okrasné květiny si můžete troufnout bez jakýchkoli zkušeností? Jsou tu dvě možnosti, tou první je oslovit odborníka, v tomto případě zahradníka, který výsadbu a výsevy naplánuje a poučí nás a nebo zajistí i následnou péči o rostliny, bude to však určitě něco stát. A tou druhou je zpočátku výběr doslova nesmrtelných rostlinných druhů.
Na lípu narazíme v naší zemi doslova všude, podél silnic, rybníků, v parcích, na hřbitovech, jako solitér uprostřed polí a luk, na pietních místech významných pro národ, narazíme na prastaré památné stromy. Lípa je prostě fenomén, byť se proslavily i jiné stromy, třeba duby a nebo kdysi jeden sociálně demokratický kaštan (jírovec maďal). Lípa je však lípa.