Lékořici lysé se též přezdívá sladké dřívko, přitom jde o divoce rostoucí rostlinu, kterou najdeme i v naší přírodě. Tedy v jejích teplejších oblastech. Dařit se jí proto bude i v našich zahradách. A víte, jaká nejznámější „dětská“ pochutina se z lékořice vyrábí? No přece pendrek.
Způsob, jak zajistit ty nejlepší tepelné podmínky pro růst sazeniček, nenáročná metoda pro pozvolnou aklimatizaci z výsevu vzešlých plodin a nakonec trik, jak u některých druhů zeleniny dosáhnout maximálního výnosu. Pařeniště jsou sice trochu primitivní zařízení, ale naprosto efektivní. Máte je na své zahradě také?
Grantový program Sázíme budoucnost podpoří výsadbu a péči o stromy sázené dobrovolníky. K dispozici je 1,5 milionu Kč, každý projekt může získat až 60 tisíc Kč.
Podle toho, jaké rostliny na konkrétní půdě nejlépe prosperují, poznáme, jaké má vlastnosti, v jakém je stavu a jak ji upravit. Samozřejmě záleží na tom, co chceme v zahradě pěstovat. Některé rostliny jsou univerzály, kteří rostou snad všude, ale jiné se specializují na konkrétní půdy, na kterých se jim nejlépe daří. A to platí nejen pro rostliny kulturní a jejich výnosy, ale právě i pro plevele a byliny.
Pokud si kupujeme vajíčka, již se neprodávají dlouhá desetiletí jako kdysi obalená novinami a opatrně ukládaná po jednom do košíku či papírového pytlíku. Plata na vajíčka po šesti, osmi, deseti, patnácti a nebo třiceti kusech zná opravdu každý. Ovšem jejich další využití poté, co vajíčka spotřebujeme, je velmi zajímavé. Kromě různých výtvarných a dekoračních výtvorů z nich totiž lze udělat pěstební jify. Rychle, snadno a zdarma!
Lilie kvetou tak nádherně, že samozřejmě nemohly uniknout péči šlechtitelů a nabízen je dnes nepřeberný počet především různě kvetoucích hybridů. Lilie jsou cibulovinami, které nevyžadují mnoho péče a přesto nám právě vysazené vydrží v zahradách až mnoho let. Výsadbu cibulí lilií přitom můžeme zahájit již na konci zimy. Právě nyní.
Skočec obecný, celkem sympatické jméno velice pěkné „kytky“, která však dovede zaručeně zabít. Umírání je zdlouhavé a bolestivé. A skutečně se tato okrasná rostlina, která ve světě vede ligu smrtících květin, stala běžnou součástí českých zahrad a parků. A mnozí to o ní ani neví. To je již více známý ricinový olej, který se z prudce jedovatých semen skočce vyrábí.
Botanikům z botanické zahrady v Tróji se podařil opravdu husarský kousek. Namnožili totiž ze semen vzácnou masožravou láčkovku uťatou.
Ne každá vrbina se hodí k řezu, ovšem právě například vrbina tečkovaná je pro tyto účely skutečným skvostem. Kromě toho, že vypadá nádherně v okrasné zahradě, si můžeme říznout puget do vázy a nebo vrbinu doplnit jako sytě žlutý barevný tón do květinových aranží. A může v nich dokonce i dominovat, tvořit „rámec“.
Téměř legendární oddenek, který si teď nemálo z nás ordinuje jako prevenci proti nachlazení, nám nemusí jen pomáhat. V dávkách, jaké si běžně dopřáváme, našemu zdraví spíše škodí.
Že je problém uchování rostlinného genofondu aktuální, dokazují mnohá současná data. A nemusí zrovna propuknout apokalypsa, ať již v jakékoli podobě. Například ještě na konci 19. století bylo v USA pěstováno cca 7000 druhů brambor a dnes je to již o 6800 méně! My sami lidé jsme zjevně pro tuto planetu apokalypsou.
Vyrazit do závodu dřív, než se ozve startovní výstřel. Zbytečně nečekejte, až sleze sníh, umoudří se počasí a konečně se prohřeje půda. Předpěstovávejte a předsazujte, získejte náskok.
Je nejvyšší čas začít rychlit sadbu, tedy nechat klíčit semínka a připravovat si sazenice rostlin s delší vegetační dobou. Vlastně se obvykle začíná již v lednu, záleží však na nárocích konkrétních rostlinných druhů a světelných podmínkách. Semena mnohých je lepší vysévat později, aby nebyly rostlinky tolik vytažené. Ovšem nakličují se i semínka pro následnou konzumaci, což je oblíbená strava především vegetariánů a veganů. Spousta bílkovin, vlákniny a vitamínů právě v zimě. Jaké ale použít ke klíčení nádoby a jaké osivo?
Překlad názvu novely Bohumila Hrabala Slavnosti sněženek do angličtiny je „The Snowdrop Festival“ a pokud si tato tři anglická slovíčka zadáte do vyhledávače, nepřestanete se divit.
Luštěnice trnitá je neobvykle kvetoucí letnička dorůstající výšky cca 150 cm. Její neopakovatelné květy se zdánlivě podobají velkým pavoukům s dlouhýma nohama. Mohou za to především dlouhé tyčinky, které připomínají nohy pavouků sekáčů. Též se říká, že tyčinky a čnělky řídkých, vzdušných květů tvoří dojem pavučiny. Ovšem své jméno získala luštěnice trnitá podle svých trnů a též trnité žilnatiny na rubu listů.
Nechcete, aby vám po požití česneku zůstal v ústech zápach, odér, kterým můžete obtěžovat své okolí? Elegantní alternativou česneku je v tomto případě česneková tráva. Tato rostlinka se sklízí podobně jako známá pažitka, po česneku však opravdu silně chutná. A pokud si ji vysadíte do květináče a postavíte na slunné místo u okna, můžete lístky otrhávat po celý rok.
Může to znít až neuvěřitelně, ale druhů zeleniny, kterou můžeme obohatit svůj jídelníček přímo ze zahrádky po celou zimu, je mnoho desítek. Dokonce jsem našel informaci, že rakouský zahradník Wolfgang Palme si pro tento účel ověřil až 70 druhů zeleniny!
Jerlín japonský je stromem velice osobitým, neobvyklým. U nás jej najdeme například v pražských parcích a na náměstích. Proč? Protože se do něj kdysi zamiloval jeden pražský architekt. Ale ve střední Evropě je tato dřevina známa teprve necelých 300 let, u nás 200.
Pažitka, tato vytrvalá, trsnatá, jednoděložná rostlina, je jako pochutina při přípravě mnoha pokrmů prostě nezbytná. Když jedl drvoštěp v pohádce Karla Čapka (O princezně Solimánské) chléb s tvarohem, určitě měl tvaroh posypán na jemno posekanou pažitkou. Jinak by snad ani nemohl pocházet z naší domoviny, natož býti „doktorem“. Pažitka je však vynikající i do šťouchaných brambor, salátů a mnoha dalších pokrmů, třeba sekané. Přitom vytváří krásné porosty svěží zelené barvy a když vykvete, je i pohlednou, ale jemnou květinou okrasnou. Jako potravina, bylina či koření pak například zlepšuje trávení. A chuť má báječnou.
Podzimem a poslední sklizní to skončit nemusí. Cibuli a česnek totiž můžeme pěstovat doma celoročně. Cibuloviny jsou totiž ve své prosté podstatě velmi nenáročné rostliny, a k jejich úspěšnému růstu pro váš užitek toho vlastně potřebují jen velmi málo. Což se o zrovna u cibule, kterou v kuchyni používáte velmi často, cení. Jak na to?