Postavte mi nějakou nenáročnou chatu na kopci, místo, kam budu moci vyrážet s přáteli. Ať je z ní pěkný výhled do okolí. Ať to netrhá oči a hlavně ať to moc nestojí. Že to zní jako typické zadání, které nemá čím zklamat, ale ani překvapit? Tak to jste ještě neviděli Punta casitas.
Drobné domky kapesních rozměrů, tzv. Tiny House, jsou dnes všestranně propagovány jako odpověď na krizi dostupnosti bydlení, jako žádoucí alternativa k tradičním domům, jako lepší volba oproti přepáleným a nedostupným hypotékám.
Farmáři, manželé Moulisovi, přemýšleli, jak uniknout od každodenního shonu souvisejícího s farmou, a přesto být stále na dosah. Od rušného provozu své farmy si prostě potřebovali tu a tam odpočinout, ukrást si chvilku jen pro sebe, být spolu sami. Proto je napadlo si postavit útulnu mezi svými pastvinami s výhledem do širokého okolí, do starobylé české krajiny, do okolních luk a kopců. A na svůj pasoucí se dobytek, na který jsou hrdí.
Pojištění českých chat a chalup je doslova tragické. Nejenže je z nich až 90 % podpojištěno, ale 40 % dokonce není pojištěno vůbec. A jestli se něco opravdu nevyplatí, pak je to absence pojištění nemovitosti a jejího vybavení. Přijít můžeme opravdu o hodně a řádit může nejen zloděj, ale i živly. Vítr, mráz, kroupy, oheň, nadměrná sněhová nadílka, povodeň...
Jsou rekreační objekty, u nichž netřeba dlouho přemýšlet, zda jsou určené spíše pro zimní nebo letní sezónu. Jenže takhle prosté to majitelé pozemku ležícího v okrese Grey - dvě hodiny severozápadně od Toronta – zkrátka neměli. Chtěli obydlí, které si budou moci užívat tehdy, kdy se jim bude zrovna chtít. Bez ohledu na počasí anebo sezónu. A proto jejich „chalupa“ reaguje na obě zde převládající roční období.
Jméno si Národní park Joshua Tree vysloužil podle zde hojně rostoucí juky krátkolisté. Ta se dobře sžívá s kalifornskou vyprahlou pustinou Mohavské pouště, a také se zástupy nenechavých výletníků. Celá chráněná oblast totiž leží jen asi 200 kilometrů od Los Angeles a lidé z města sem chodí hledat přírodu a klid. Tak se ostatně s celou lokalitou seznámil i Juan Diego.
Nezbytný tepelný komfort a také bezpečí, ať už jde o mlsné medvědy anebo nájezdy domorodců. Že už se takové sruby dnes na březích Ontarijského jezera nestaví? Muskoka, chata s velkým CH, vás ráda vyvede z omylu. Zazářila by před staletími a hvězdná je svým stavebním pojetím oprávněně i dnes.
Když dva dělají to samé, výsledkem nemusí být totéž. Brazilští architekti měli za úkol navrhnout klientovi přístřešek na zahradu. A pracovali s totožnými materiály, jako lidé v okolí stavby. Tedy s tím, co bylo při ruce. Výsledek jejich práce přesto překvapuje.
Toužíte po rodinné dovolené, čase stráveném hezky v klidu někde na chatě, v lůně přírody? Pokud jste se narodili v západní Evropě, od roku 1953 jste pro splnění takového snu nemuseli řešit, že sami chatu nemáte.
Způsob, jakým Japonci chápou některé věci, je zkrátka odlišný. Zatímco v Evropě vyměníte dům za bydlení v přívěsu právě proto, abyste ke svému obydlí získali mobilitu a ušetřili užitný prostor, tam to mají jinak. Nomádské smýšlení jim je vzdálené, zato velmi rádi experimentují.
Když se v Norsku řekne hytte, všichni vědí, co to je, ale nikdo přesně neví, jak to vypadá. Jak to? Slůvko má totiž jasně definovaný, ale přitom dost abstraktní význam.
Nic proti Praze, ale asi s ní bude opravdu něco v nepořádku. Jinak by lidé tolik netoužili po stěhování z Prahy na venkov. Zrovna tak jako klienti architektonického studia Archicraft.
Mobilní domek na kolečkách, nebo jak u nás často říkáme maringotka, vypadá spíše jako bydlení pro dobrodruhy, kteří se nehodlají usadit a zařídit si “pořádné” bydlení. Opak je ale pravdou. V zahraničí je bydlení v malém čím dál populárnější a i u nás si nachází stále více příznivců. Bydlet v mobilním domku na kolečkách nemusí vždy nutně znamenat mít málo místa. Malý mobilheim, ve kterém bydlí mladá francouzská rodina i s malým dítětem, ho díky chytrému a nápaditému řešení prostoru poskytuje dostatek. Je totiž tak důmyslně řešený, že má každý z obyvatel dostatek prostoru i soukromí.
Tradiční historická chalupa typická pro Jizerské hory, přesto novostavba. Nová horská chata shlíží z kopce na městečko na úbočí Jizerských hor, za ní se rozprostírají již jen louky a hluboké lesy. Do terénu byl dům usazen i s parkovací plochou tak, aby byly potřebné jen minimální terénní úpravy. Dispozice interiéru je rozčleněna na třetiny: střední část domu tvoří zázemí s koupelnami, na západ je orientován hlavní obytný prostor s kuchyní a jídelnou a na východ směřují ložnice.
Někteří podnikavci si všimli prostého faktu - lidé rádi lezou po všech možných kopcích s výhledem, zříceninách a rozhlednách, odkud je báječný výhled. Všimli si také, že i běžné myslivecké posedy nenechají jen tak někoho chladným. A i když toho z výšky jen o pár metrů větší o moc víc nevidíme, stejně si za nevole myslivců většina z nás na posed vyleze. O dětech nemluvě, ty strčí hlavu a údy doslova všude. Pro ně stavíme dětské zahradní domky včetně takzvaných tree houses (domcích na stromech). Tak proč ne posed jako vybavený obytný prostor s pěkným výhledem?
Skoro polovina českých rekreačních chat a chalup není podle asociace českých pojišťoven pojištěna proti vykradení. A jak známo, s podzimem začíná sezóna “rekreačních“ zlodějů, tedy zlodějů zaměřujících se na opuštěné chaty a chalupy. Leckdy jim přitom lidé sami pomáhají, třeba v nedostatečně zabezpečené kolně najde i naprostý amatér dostatek nářadí, pomocí kterého se do objektu dostane. Navíc je i samo drahé nářadí vítaným lupem spolu s uskladněnou zahradní technikou.
Permafarma, beton vyrobený z dešťové vody, vytvoření odolného lesa, ekologická myčka tramvají, dešťové záhony a 90 000 nově vysazených stromů. To vše a mnohem více je součástí 21 finálových projektů soutěže Adapterra Awards, která hledá nejlepší adaptace na změnu klimatu v České republice.
Třeskutá zima, ke které patří závěje sněhu. Ale taky přenádherně vybarvený deštivý podzim a jaro, které se utápí v záplavě květů. K tomu léto, které se dá přežít jen pod slunečníkem na pláži. To není reklama, ale realita argentinské Patagonie. Přinést do krajiny s tak silným aspektem ročních období odpovídající obydlí ale není nic snadného.
Bydlení v jurtě je svým způsobem adrenalin. A to po všech stránkách. Někdo si to vyzkouší na týden o dovolené a hned říká, že by nedal na svou zateplenou chatičku dopustit, že to bylo příšerné, obzvláště za deště. Jinému se taková romantika zalíbí a když za pěkného počasí odhrne zakrytý střed stopu, spatří v leže ze svého lůžka hvězdnou oblohu. Jako pod širákem, řekne si, to je nádhera, jenže nesmí začít pršet, “lejt“, padat konve vody, nesmí začít sněžit a hlavně mrznout a fičet uragán.
I když to tak z výsledku nevypadá, realizace tohoto projektu se skutečně „táhla“. Ve výsledku pak trvala stěží uvěřitelných šestnáct let. To si pochopitelně zaslouží vysvětlení.