Každý den se na světě vypije okolo 2,25 miliard šálků kávy. Ne každý to ale vnímá pozitivně, coby jasný důkaz toho, že svět je vlastně v pořádku. Řadu lidí deptá objem odpadů, spojených se vznikem toho famózního a život probouzejícího elixíru. Odpadu, který vzniká procesní cestou, spařením pomletých pražených zrn. Zkrátka lógru. Co ale s ním?
Jednopodlažní dřevostavba Rinot se stala vítězem ankety Dům roku 2024 vydavatelství Business Media one, s.r.o. a časopisu Můj dům. Na základě hlasování čtenářů se Rinot umístil na 1. místě v kategorii Katalogové domy od 4 do 6 milionů korun.
Nejprve trocha statistiky. Počet panelových bytových domů v Česku dosahuje téměř 200 000. A když spočítáme byty v těchto domech? Je jich přibližně 1,2 milionu, což tvoří zhruba 30 procent celého národního bytového fondu. Bydlet v paneláku je tedy spíše normou než mimořádností.
Stará usedlost v romantické šumavské přírodě dělala jistě jménu Pohádka čest. Pohádky se ovšem povídají také o temné historii statku. Některé z nich jsou pravdivé, jiné nikoli. Jaká je pravda? Stále děsivá.
Od loňského roku je Český Krumlov bohatší o další střípek z mozaiky zajímavé architektury. Odkud se vzal? Popravdě řečeno, vznikl tu už před pěti staletími. Ale v posledních desetiletích se mu nevedlo dobře a stal se neznatelným. Nebýt ale osvíceného investora a šikovných architektů, nepřežil by.
Když se před 74 lety tehdejší politici rozhodli zakroutit krkem americkému broukovi, byla mandelinka bramborová skutečně škůdcem pocházejícím z Ameriky. Škůdcem, který se právě v Evropě rozmnožil po druhé světové válce a nevzal samozřejmě útokem nic jiného než bramborová pole. Tu plodinu, s jakou se do Evropy dostal. Ovšem českoslovenští komunisté pochopili někdy v létě 1950, že mandelinka bramborová je především příležitost! A rozběhla se kampaň proti americkému brouku. Kampaň nelítostná.
Z Kořenova je to k harachovským sjezdovkám, co by kamenem dohodil. Za tímhle nevšedním obydlím, zasazeným do krajiny na pomezí svahů Jizerských hor a Krkonoš, ale nestála touha dobývat zasněžené vrcholky. Obyvatelé této pohádkové chaloupky hledali jen přívětivé prostředí, ve kterém by mohli odpočívat.
Atika ploché střechy se dá zjednodušeně popsat jako vyvýšené zakončení fasády, které dokresluje celkový vzhled budovy. Je to konstrukce vystupující nad rovinu střechy, jenž musí splňovat několik kritérií jako je stabilita, funkčnost, trvanlivost a požární odolnost. Nejčastěji je atika zděná, dřevěná, betonová, příležitostně se setkáváme i s ocelovou. Ovšem při nedostatečné izolaci dochází k vytvoření liniového tepelného mostu, a to může mít za následek tvorbu plísní v interiéru. Vhodná tepelná izolace vzniku tepelných mostů naopak zabrání.
Hledali jsme nejlepší realizaci z cihel HELUZ a jsme rádi, že jste nám s výběrem pomohli. Vítězem v soutěži HELUZ Dům roku 2024 se stal rodinný dům "Hlinsko". Moc gratulujeme!
Zkušený architekt dokáže v interiéru vytvořit přesně takovou atmosféru, jakou si klient přeje. Díky kombinaci barev, tvarů, materiálů a světla vykouzlí bydlení relaxační, hravé, povzbuzující či navozující prázdninovou náladu. Majitel bytu z našeho článku si ale přál, aby se jeho byt stal útočištěm před děním venku a poskytl mu pocit bezpečí a ochrany.
Stěhování patří k událostem v lidském životě, na které vzpomínáme jen neradi. Stres, který při něm zažíváme, se snažíme z paměti spíše vytěsnit. Ostatně, třeba i malování celého bytu je v mnohém podobnou zátěží, nebo bydlení na staveništi při rekonstrukci. Dá se ale nějak objektivně změřit, jak moc je vlastně stěhování stresující? Výzkumníci se o to pokusili, když srovnali míru psychické zátěže pro různé životní zážitky.
Frank Lloyd Wright se narodil ve Wisconsinu ve 2. polovině 19. století a zemřel v roce 1959 v arizonském Phoenixu. Styl tohoto architekta bývá označován jako “organická architektura“, navíc je spojován i s takzvanou “architekturou prérijní“. K architektuře se přitom Wright dostal i bez oficiálního vzdělání, nedokončil ani střední školu.
Na trase od Florence přes Žižkov až do Malešic budete potkávat až do 30. září letošního roku nevídané věci. Na několik desítek site-specific architektonických intervencí a uměleckých instalací zde najdete od 13. června v rámci Landscape festivalu, který se po dvou letech vrací do Prahy, aby oživil městskou krajinu a nabídl nejrůznější možnosti využití veřejného prostoru, případně upozornil na problémy konkrétních lokalit.
Není malých zakázek. I návrh veřejných toalet je projektem, na němž si šikovný architekt může vydobýt slávu. Dokládá to dílo z japonského Mijoši, které sice pokrývá jen necelých deset metrů čtverečních zastavěné plochy, ale za inspiraci posloužilo celému světu. I na záchod se dá jít udržitelně.
Divnosti a jinakosti, to je podtitul třináctého ročníku mezinárodního festivalu Film a architektura. Konat se bude od 26. 9. do 1. 10. v Praze, Brně a v dalších městech České republiky, představí přitom výstřednosti a utopické projekty z celého světa, stejně jako přední osobnosti architektury.
Kouzlu jiskrného vína je snadné propadnout. Dobře se popíjí, zpříjemní vám dlouhý čas. A ten alkoholický koníček můžete před příbuznými snadno obhájit tím, že se sami stanete vinařem, který přeci degustovat musí. Jenže to vystřízlivění jednou přijde. A co pak dělat s bydlením na vinici?
Tam, kde končí město, a kde začíná příroda. Přesně na této hranici je usazen rodinný dům z Hlubočep. Jak se s tím srovnává? Z každé dimenze si bere něco, a spojuje to dohromady v povedené realizaci, která vyjadřuje odkaz města i volání po divočině.Výsledek stojí za to vidět.
V nejnovější epizodě podcastu jsme se věnovali vzduchotěsnosti budov. Milým a erudovaným hostem byl Ing. Jiří Kasal, který nám pomohl zorientovat se v tomto někdy nejednoznačném tématu a vyvrátil i časté mýty, které slýcháme. Pojďte se zorientovat s námi!
V posledním desetiletí výrazně roste poptávka po bytelných bunkrech, které mají své obyvatele ochránit před nepokoji, epidemiemi či živelnými katastrofami. Výstavbu úkrytů pod zemí pohání obavy z vývoje na planetě Zemi, poptávku ještě několikanásobně zvedly krize posledních let: coronavirová, uprchlická a napětí po napadení Ukrajiny Ruskem.
Ten příběh má už skoro klasickou zápletku. Na jedné straně odpad, kterého je obrovské množství a jeho likvidace se do budoucna komplikuje. Na druhé straně poptávka po ekologických materiálech ve stavebnictví. Má ale bahno vytěžené z přístavů skutečný potenciál doplnit při výrobě beton?