Odborné plánování technického vybavení budov si úspěšně poradilo i s památkově chráněným objektem: Stěnové temperování „Fonterra“ od společnosti Viega zajišťuje v „kostele Nejsvětější Trojice“ základní teplotu pro zachování stavební substance.
S velkým nadšením se ve městě Ruhla v Durynsku zapojili zastupitelé města i občané do záchrany svého „kostela Nejsvětější Trojice". Památkově chráněná barokní stavba vévodí celému městu a je zároveň jeho charakteristickým symbolem. Po sanaci jádra měla sloužit jako obecní multifunkční centrum. Technické předpoklady byly mimo jiné vytvořeny pomocí systému plošného temperování „Fonterra“ od společnosti Viega. Inženýrská kancelář „ihv-ingenieurbüro greifendorf“ (Gotha) ho využila k tzv. soklovému temperování. To zajišťuje na základě plošného základního tepla v prvé řadě zachování stavební substance. V druhém kroku vytváří na nevytápěné kostely neobvykle příjemnou základní teplotu.
V německém městě Ruhla probíhá kompletní sanace kostela Nejsvětější Trojice.
Historie „Nejsvětější Trojice“ sahá až do roku 1682. Kostel byl postaven na strmém svahu nad „městem hodin Ruhlou“. O nějakých 300 let později mu však hrozilo jedno z největších nebezpečí, jakému může být památkově chráněná stavba vystavena: Ve střešním trámoví se zalíbilo mimo jiné i dřevomorce. Za to, že je na tom „kostel Nejsvětější Trojice“ navzdory omezeným finančním možnostem dnes mnohem lépe, vděčí jen angažovanosti zastupitelů města a obětavému podpůrnému spolku (motto: „Kulturu místo houby").
Za podpory státu i spolkové země se podařilo v příkladném vzepětí sil shromáždit na základní sanaci kostela více než 1,5 milionu eur. V dosavadních deseti stavebních etapách byla provedena výměna krovu a byla zrestaurována nebo kompletně vyměněna vitrážová okna. S dostatečným náskokem před příchodem studené durynské zimy se dosažené výsledky podařilo v současnosti zajistit i z hlediska stavební fyziky: První vytápěcí zařízení v 300leté historii kostela a systém plošného temperování „Fonterra" od společnosti Viega zajišťují průběžně základní teplotu od 6 do 8 °C. Díky tomu zůstává například kostelní loď i za nízkých venkovních teplot navzdory výšce a oknům s jednoduchým prosklením až do posledního koutku suchá. V případě konání koncertů nebo podobných akcí v kostele „Nejsvětější Trojice“ se navíc využívají k vytopení na nějakých 18 °C konvektory.
Zachovat jedinečný ráz stavby a zrestaurovat také okna s barevnými vitrážemi. To vše se v Ruhle podařilo díky kreativitě a úsilí Spolku na záchranu kostela Nejsvětější Trojice.
Ve městě Ruhla se prolínají odborné znalosti s nasazením dobrovolníků, díky nimž sanace probíhá tak úspěšně. O praktické a organizační aspekty sanace se po stránce plánování stará Birgit Walter, taktéž jedna ze členek spolku na záchranu kostela.
Tuto koncepci vyvinul tým inženýrské kanceláře „ihv - ingenieurbüro greifendorf“ pod vedením inženýrky Daniely Wolf: „Temperování ploch je výsledkem integrálního projektu, v jehož rámci jsme byli neustále v kontaktu se všemi zúčastněnými. Podstatným ovlivňujícím faktorem bylo například příležitostné využívání, neboť neustálé střídání ohřívání/ochlazování stavební substanci značně zatěžuje." Neméně důležitý byl kromě toho ale také co nejúspornější provoz zařízení, „kostel Nejsvětější Trojice" musí totiž být ve velké míře financován z prostředků podpůrného spolku. Úspornost platila a nadále platí mimo jiné samozřejmě i pro celou investici do technického zařízení.
Problematické občasné využívání
Profil využívání vyvinutý pro „kostel Nejsvětější Trojice“ s časově omezeným, nárazovým vytížením, je pro takovouto stavbu z hlediska techniky vytápění více než problematický:
Objekt zůstane buď v zásadě chladný a vytápí se rychle a intenzivně pouze po dobu využívání – potom se však na jednoduchých vitrážových oknech ve značné míře sráží kondenzovaná voda. Důsledkem je vlhnutí a vznik plísní, což vede k trvalému poškozování budovy.
Alternativně se vytápí průběžně, což je však i kvůli jednoduchému prosklení spojeno s horentními provozními náklady.
Na podlahu kostela Nejsvětější Trojice a jeho přístavby bylo použito téměř 3.000 metrů produktu Fonterra.
Řešení nalezené inženýrskou kanceláří Greifendorf a spočívající v základním temperování v podlaze kostelní lodi a nové přístavby, jakož i v dodatečné instalaci konvektorového vytápění s vodním médiem splňuje oba cíle bez popsaných nevýhod: Pomocí přívodní/zpětné teploty 35/30 °C byla v „kostele Nejsvětější Trojice“ prostřednictvím celkem 26 topných okruhů „Fonterra“ konečně zajištěna základní teplota mezi 6 a 8 °C. Tím se odstranila nejen všudypřítomná vlhkost, ale navíc se zajistilo určité ohřívání stěn z lámaného kamene širokých téměř jeden metr.
Tato teplota prostoru se nyní udržuje s minimálními energetickými nároky. Masivní obvodové zdi přitom úspěšně vyrovnávají klimaticky podmíněné kolísání teplot. To podporuje udržování rovnoměrné teploty a stejně tak chrání stavební substanci, neboť díky kombinaci síly zdí a základní teploty se to s rosným bodem má tak, že se na povrchu stavebních dílů žádná voda nesráží.
Pokud se má v objektu konat nějaká akce, den předem se navíc zapne konvektorové vytápění. V šachtách pod podlahou instalovaných po obvodu celé kostelní lodi se za podpory ventilátoru zajišťuje pomalé, mimořádně rovnoměrné zvyšování teploty v prostoru o 1 K za hodinu na přibližně 18 °C. Tak se nesráží takřka žádná voda ani nedochází k nepříjemnému víření vzduchu.
Dipl. Ing. Rolfovi Greifendorfovi (zprava), obchodnímu poradci Viega Andreasovi Möllerovi, poradci v oblasti plánování Geraldovi Hakovi a odbornému řemeslníkovi Rolandovi Dittmarovi se po malých krůčcích podařilo realizovat náročný projekt.
Úsporný provoz
Nízká základní teplota, s kterou pracuje systém pro plošné temperování „Fonterra“ v „kostele Nejsvětější Trojice“, umožňuje, aby plynový kondenzační kotel dodávající teplo běžel velmi úsporně. Platí to o to více, že je topidlo při vypočtené potřebě tepla cca 70 kW na udržování soklové teploty za nejnižších venkovních teplot dimenzováno na nárazové vyhřátí na 18 °C se 105 kW výkonu; v režimu částečného zatížení tedy optimálně využívá kondenzační techniku.
Naopak při dodatečném zapojení konvektorového vytápění je k dispozici dostatečný výkon pro zajištění příslušné potřeby tepla pro vytápění, aniž by se zařízení přetěžovalo.
Přesto jsou Dipl.-Ing. Greifendorf a mistr topenář Roland Dittmar, který se svými zaměstnanci prováděl celou instalaci, s touto variantou ještě nespokojeni: „Vlastně by se vedle plynového kondenzačního kotle měla nainstalovat kogenerační minijednotka. Kvůli permanentní potřebě tepla již od venkovních teplot pod 7 °C je totiž zajištěn trvalý provoz žádoucí pro účinnost takovýchto zařízení. Současně vyráběná elektřina by se mohla využívat k dalšímu krytí provozních nákladů a přebytek dodávat do sítě.“
Alespoň prozatím však tato varianta ztroskotala na nedávném škrtnutí subvence ze strany Spolkového ministerstva životního prostředí a BAFA pro kogenerační minijednotky. Pokud se rámcové podmínky příslušným způsobem změní, mělo by se na ní ovšem každopádně opět začít pracovat.
Dipl. Ing. Rolf Greifendorf dokázal vyřešit nelehký úkol. V kostele funguje bez velkých stavebních zásahů úsporné a rychlé vytápění, aniž by byl narušen specifický ráz této stavby.
Ekonomická instalace
Stejná pozornost nákladům a kvalitě jako při projektování byla v „kostele Nejsvětější Trojice“ věnována následné realizaci koncepce technického vybavení budov ze strany odborného topenářského mistra Dittmara. Podobně jako při integrálním projektování přistupoval k požadované instalační technice komplexně – a proto ji sestavil ze systému Viega: V centru přitom byl systém „Fonterra Tacker“ pro plošné temperování. V instalaci topení byl kromě toho pro hlavní připojovací vedení použit pozinkovaný systém ocelových trubek „Prestabo“ a pro napojovací vedení tvarově stabilní potrubní systém „Raxofix“. „Raxofix“ je použit kromě toho u všech sanitárních instalací; a dokonce i domovní přípojka je díky řadě „Geopress“ ze systému Viega – ačkoli vlastně byla vytvořena naprosto nezávisle dodavatelem energie…
Kromě známých argumentů pro vyladěný systém to byly především výhody při zpracování systému plošného temperování „Fonterra“, které právě na této stavbě přesvědčily, říká Roland Dittmar: „Navzdory částečně velmi nízkým teplotám v nevytápěném `kostele Nejsvětější Trojice´ se dá polybutylová trubka o průměru 20 mm položit z role naprosto jednoduše a ohnout například i do úzkých poloměrů.“ Tato flexibilita při zpracování přitom byla dvojnásob důležitá, neboť díky tomu zůstala tepelná izolace a izolace proti kročejovému hluku tvořená polystyrenovými deskami zároveň ležet v rovině na hrubé podlaze a nezvedala se znovu jako u trubek z jiným materiálů – jen kvůli tomu, aby se s velkými náklady znovu vyrovnávala. Jak důležitá je tato výhoda při zpracování u takřka 2,9 km položeného potrubí „Fonterra", je zřejmé.
Instalace sanitární a vytápěcí techniky byla v této neobyčejné stavbě bezproblémová a rychlá díky systému rozvodů Viega. Potvrdil to také odborný řemeslník Roland Dittmar, který uvedl v kostele do provozu zařízení Fonterra pro rozvod tepla.
Dittmar: „K tomu se samozřejmě poté přidružily ještě aspekty jako lisovací nářadí pro různé potrubní systémy, pojistka spojek SC-Contur pro viditelnou netěsnost u omylem nezalisovaných spojení nebo všechny dodávky z jedné ruky přesně na místo stavby, z nichž navíc těžily instalační práce.“ A tak mohly například nezávisle na harmonogramu projektu postupovat také dostatečně rychle kupředu, aby bylo možné představit „kostel Nejsvětější Trojice“ u příležitosti „Dne památek“ spoustě návštěvníků sice ještě nadlouho nehotový, ale alespoň již teplý.
Pro vedoucí stav. úřadu města Ruhla není sanace jen pracovní záležitostí. Elke Schmidt je totiž také předsedkyní spolku na záchranu kostela. Aby mohla být rekonstrukce sakrální stavby kompletní, pomáhala při realizaci několika detailních úprav.
, obchodnímu poradci Viega Andreasovi Möllerovi, poradci v oblasti plánování Geraldovi Hakovi a odbornému řemeslníkovi Rolandovi Dittmarovi se po malých krůčcích podařilo realizovat náročný projekt.)
