Tajemné jmelí

Jmelí v legendách

Křesťanská pověst

Dle křesťanské legendy bylo jmelí kdysi stromem, ze kterého vyrobil Josef kolébku pro Ježíška. Za 33 let ho Římané porazili, aby z něj vyrobili kříž pro Ježíše, na němž Ježíše ukřižovali. Jmelí bylo nadáno od Boha stejnou měrou dobra i zla. Strom poté hanbou seschnul, a od té doby se vyskytuje jen v malých trsech, a zahrnuje dobrem všechny, kdo pod ním projdou.

Mýtus o Baldrovi

Zvyk zdobení obydlí jmelím má dle jednoho z mýtů původ v legendě o Baldrovi, bohovi slunce, dobra a lásky. Baldrova matka, bohyně Frigga, zajistila, že mu nic na světě neublíží. Avšak mezi severskými bohy žil i zlomyslný Loki, který vypátral jednu jedinou věc, která dokázala neporazitelného Baldra zabít - jmelí. Zákeřný Loki si vyrobil z větvičky jmelí šíp a navedl Baldrova slepého bratra, aby tímto šípem po Baldrovi střelil. Když Baldr zemřel, jeho matka Frigga usedavě plakala a její slzy se proměnily v bílé kuličky jmelí. Jedna verze mýtu však říká, že ostatní bohové přivedli Baldra zpět k životu a jmelí už mu více nemohlo ublížit. Frigga pak udělala ze jmelí rostlinu lásky.

Magická moc jmelí?

Magickou moc této rostlině patrně přisoudili staří Keltové, a to nejspíš proto, že roste vysoko v korunách stromů – tedy mezi nebem a zemí, a je zelené i v zimě. Jmelí považovali za dar z nebes a větvičkami pak vyháněli zlé duchy a démony, nebo ho zavěšovali do domu jako ochranu před těmito zlými mocnostmi.
Obecně ve starých předkřesťanských evropských kulturách mělo jmelí jakousi božskou podstatu a bylo symbolem mužské plodnosti, vitality a romantiky. Keltové údajně jmelí používali jako lék na neplodnost u zvířat a pro sebe jako protijed. 
V Anglii věří, že polibek pod zavěšeným jmelím přinese zamilovaným štěstí a lásku, a že lepivá semena mají moc vyvolat nebo udržet svazek mezi dvěma osobami opačného pohlaví. Z Anglie se zvyk líbání o Vánocích pod jmelím dostal i do Čech. Muž by měl za polibek s každou dívkou či ženou utrhnout jednu bílou bobulku, až na tu poslední, kterou musí na jmelí ponechat do příštích Vánoc, aby dům neopustila láska.

Druidové byli přesvědčeni, že jmelí odhání každé zlo, a že je rostlinou ochranitelkou a symbolem života.
Kněží jmelí odřezávali ceremoniálně zlatými nožíky, a proto se dodnes zachovala tradice jmelí pozlacovat. Navíc pozlacené jmelí by nám mělo v nastávajícím roce přinést bohatství.

Podle zvyku musíme jmelí pověsit - nesmí se dotýkat podlahy. Jak ho na Vánoce pověsíme, tak ho můžeme nechat viset po celý rok, aby nás ochraňovalo.
Největší moc má prý jmelí darované. Darované jmelí má obdarovaného ochránit od nemoci, přinést do domu spokojenost a štěstí. 
Dle jedné z tradic jmelí splní jedno přání každému, kdo je zašeptá do plamínku první zapálené svíčky na vánočním stromečku.
Větvička jmelí pod polštářem prý přivolává věštecké sny. Chcete-li vědět, jaký bude váš příští rok, můžete o Vánocích zkusit prostřednictvím jmelí nahlédnout do své budoucnosti.

V antice se pro změnu věřilo, že jmelí otevírá brány do podsvětí, a proto se kladlo do hrobů.

Zajímavý život jmelí

Jmelí (Viscum) roste jako parazit na listnatých stromech, jedlích i borovicích. Roste na mnoha místech Evropy, rovněž v Asii a na severu Afriky. V Čechách se vyskytuje pouze jmelí bílé, celkově však existuje až 100 druhů jmelí. Kvete v březnu a v dubnu. Bobule obsahují silně lepkavou dužinu - latinský název Viscum znamená lepidlo. Díky tomuto lepu se semena snadno přichytí na nové větve a stromy poté, co je sem prostřednictvím trusu přenesou ptáci, především drozdi a brkoslavové. 
Po vyklíčení mladé kořínky jmelí rozpouštějí buňky stromů a pronikají do kůry a do dřeva, napojují se na cévní systém stromů a čerpají z něj vodu a v ní rozpuštěné látky. Jmelí se tak stává poloparazitem. Ovšem na druhou stranu se traduje, že svého hostitele chrání před některými chorobami a škůdci. Úplným parazitem však není, protože obsahuje chlorofyl (je zelené) a je proto schopno fotosyntézy, díky níž si samo vyrábí ostatní potřebné látky. 
Přesto jsou stromy silněji napadené jmelím oslabené, a tím náchylnější vůči chorobám, škůdcům a průmyslovým exhalacím. Velmi silně napadeným stromům odumírají větve. Jmelí tedy znehodnocuje dřevo stromů určené pro další zpracování.
Podle velikosti keřů, které mohou dosahovat v průměru i přes jeden metr, lze odhadnout jejich stáří, neboť každý rok prýty jmelí narostou jen o jeden článek s jednou dvojicí listů.
Keříky jmelí na jabloních zahušťují koruny stromů, a tím pomáhají vytvářet vhodné podmínky pro vznik různých houbových chorob, jako jsou strupovitost, moniliová hniloba, nektriová rakovina, mušincovitost, či sazovitost jablek.

Jmelí jako lék

Léčivé účinky jmelí znali lidé už v minulosti. Užívalo se proti zimnici, souchotinám, běhavce, padoucnici, jako protijed, ale i proti uřknutí a uhranutí zlými duchy. 
V současnosti se jmelí ve farmaceutickém průmyslu používá pro přípravky na snížení krevního tlaku, tišení některých poruch nervového systému, tlumení bolestí hlavy a migrén, a k ovlivnění činnosti slinivky. Mírní také menstruační bolesti a pomáhá léčit neplodnost.
Působí močopudně i žlučopudně, doporučuje se i při křečových žilách, bércových vředech, omrzlinách, potlačuje zvýšenou činnost štítné žlázy, udržuje čilost, pomáhá při tělesném a duševním přetížení, hučení v uších, zastavuje krvácení a mírní příznaky stáří.
Složení a množství jeho léčivých látek se do určité míry liší podle toho, na jaké hostitelské rostlině jmelí rostlo. Záleží i na době sběru - nejvíce účinných  látek má jmelí sbírané v březnu, listopadu a prosinci. Pro léčbu se sbírají větvičky nebo samotné listy, které se pak suší. 
Přípravky ze jmelí si kupujte vždy pouze v ověřených prodejnách a po poradě s lékařem. Jmelí je sice léčivé, ale současně i jedovaté, a tak je důležité nastavit správné dávkování a ověřit si, zda netrpíte chorobou, na kterou se jmelí nesmí užívat vůbec - například při nedostatečné činnosti srdce a ledvin. Při požití nadměrné dávky může způsobit závažné trávicí problémy, jež se projevují bolestí břicha, průjmy a snížením tepu. Dejte pozor především, máte-li doma malé děti a zvědavé domácí mazlíčky, a raději bobulky otrhejte, aby je nikdo nesnědl. 
Nejjedovatější je jmelí rostoucí na topolech, a proto se ve farmacii nepoužívá. K léčbě je nejvhodnější jmelí jabloňové, hlohovcové, dubové a borovicové. 
Jmelí se přidává také do různých kosmetických přípravků, krémů a šamponů, kde účinkuje proti tvorbě lupů.
V některých zemích se ze jmelí vyrábí silně lepivá pryskyřice, jež je nabízena např. pod názvy Viscinum nebo Viscin, a která se dříve mimo jiné užívala k přípravě lepu na chytání ptáků.

Něžné dekorace ze jmelí 

Tradiční použití jmelí v podobě zavěšeného svazku několika větviček zná jistě každý. Kromě lustru můžeme jmelí zavěsit například na okraj garnýže nebo konzole, na polici či lednici. Jmelí zavěšujeme na stužku, která by měla barevně ladit s ostatními dekoracemi, ať už máme jmelí zelené, stříbrné nebo zlaté.
Jmelí můžeme aranžovat do vázy, kde s výživou pro řezané rostliny vydrží déle. Zlaté nebo stříbrné jmelí do vázy s vodou nedáváme. Protože je už dekorativní samo o sobě, nejlépe vynikne ve skleněné nádobě dosypané ozdobnými kamínky. 

Ze jmelí můžeme vyrobit také girlandy, jimiž pak v jemných závěsech zdobíme okna, interiérové dveře nebo nábytek.
Nemáte-li jmelí ještě dost, můžete na svátečně prostřený stůl položit věnec ze jmelí, a dalším věncem ozdobte vchodové dveře. Až budete chystat slavnostní tabuli, přivažte drobné větvičky jmelí s několika bobulkami stužkou k ubrousku s příbory. Vkusnou ozdobu stolu nabízí také klasický přírodní svícen, kde větvičky jehličnanů nahradíme právě jmelím. 

Chcete mít neobvyklou dekoraci ze jmelí?

Aranžovací hmotu nechte nasáknout vodou a obalte ji tenkým pletivem. Do hmoty napíchejte krátké větvičky jmelí, které pro oživení můžete doplnit některou stálezelenou rostlinou ze své zahrádky, zlatými či jinak barevnými korálky na drátku, či drobnými mašličkami. Seshora připevníme stuhu na zavěšení, dolů přidáme ještě jednu mašličku a originální dekorace ze jmelí je hotová. 

Tak nezapomeňte: až vyrazíte na předvánoční návštěvu ke svým blízkým, vezměte s sebou také tuto možná magickou rostlinku.
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz