Tipy pro jarní zahradu

Jak se zbavit komárů?

Talent některých živočichů znepříjemňovat lidem život je zjevně vypilován evolucí k dokonalosti. Důkazem potvrzujícím platnost předchozí věty mohou bezpochyby být komáři. Bzučiví, bodaví, obtížní. Nestačí, že jeden komár dokáže udělat i z klidné noci horor, ale komáři zvládnou do krajnosti lidem znechutit pobyt a práci na zahradě. Stačí jen, že někde poblíž vašeho záhumenku je nějaká tůně, kaluž nebo pár barelů s vodou. Z ní se totiž brzy vyrojí tito krvesajní a nepříjemní hosté, kteří vám nedají odpočinout. Je těžké pak v klidu pracovat, okopávat a rýt, když každá minuta vašeho pobytu venku disponuje kulisou otrokářské farmy. Minimálně pokud jde o počet naslepo rozdaných ran a nadávek. Rádi byste ve vlahý jarní podvečer poseděli na své zahrádce, kochali se výsledky své práce a nechcete se nechat obtěžovat hejnem písklavých letců? Nepreferujete pohyb v oblaku repelentu? Zkuste si vyrobit a vypěstovat několik přirozených odpuzovačů, které hmyzí nezvance odeženou.

Nejen kočkám vonící šanta kočičí (Nepeta cataria), drobnými růžovými kvítky zářící Pelargonium citrosum, tráva voňatka citronová (Cymbopogon citratus), polej obecná (Mentha pulegium), nestařec (Ageratum) z čeledi hvězdnicovitých, a z hluchavkovitých například Thymus × citriodorus. To vše se pohodlně vejde do jednoho většího květináče. A k čemu je to dobré? Svěží citrusový odér, který tyto rostliny produkují, není komáry vůbec oblíben. Kde se sejde vícero těchto rostlin, není již více komárů! A pokud nepreferujete exotiku, zkuste to samé s naší ne-obyčejnou meduňkou lékařskou, bazalkou, levandulí, mátou, kvetoucím česnekem, rozmarýnem, nebo měsíčkem lékařským. A jaká je strategie použití v praxi? Tam, kde máte pro dnešní den nachystanou práci, rozmístíte 3-4 květináče s tímto aromatickým arzenálem, a je hotovo. Posezení na zahrádce? Grilování s přáteli? Nejen, že pár vonných květináčů zlepší atmosféru, ale zbaví vás i hmyzu.

Upravené kouzlo masivního květináče

Existuje skoro na každé zahradě, v každé domácnosti. Jistě máte doma také jeden. Super-masivní květináč z těžké keramiky, předávaný pravděpodobně z generace na generaci. A jen jeho dlouhá historie je překážkou, proč se tohoto těžkého a nepraktického krámu nezbavit. Protože manipulovat s květináčem, který po naplnění zeminou váží půl metráku, se nikomu opravdu nechce. A přece je tu cesta. Pokud vás to tedy již nenapadlo dřív: což takhle naplnit tento navýsost praktický květináč ze dvou třetin objemu vylehčeným substrátem? Nabízí se například perlit, kusový polystyren, chemicky „netečná“ výplňová pěna z krabic nebo ořechové skořápky. Protože v ten moment o dvě třetiny snižujete i váhu plného květináče. Zbytek substrátu na povrchu pochopitelně stále tvoří hlína, ale celá ta nepraktická a těžká záležitost značně ztratila na váze. Nehodí se sice k osazení hluboce-kořenících rostlin a keřů, ale drenáž ve spodním profilu vůbec nebrání růstu okrasních květin nebo bylinek do kuchyně.

Vstávej semínko …

Znáte to: jsou jich plné šuplíky. Z některých se už dávno setřel název a etiketa, jiné jsou zase jasně čitelné, ale evidentně obsahují něco jiného. Sáčky se semeny rostlin. A vlastně také květináče s cibulkami. Filmovky s nedohledatelným obsahem, krabičky od sirek plné semen vyloupaného z ovoce, hrstičky semínek sesbíraných kdesi po cestách. Každé semínko by si jistě zasloužilo díky vaší péči vyrůst, ale jak poznat, že do nich nebudete investovat energii a čas zbytečně? Zkuste „pokusný výsev“. Při něm na jemnou podložku, například seskládaný bloček útržků toaletního papíru nebo celulózní vaty, rozložíte vybraná semena, a orosíte je. Poté je umístíte na nějaké příhodné, klidné, teplé místo. A po třech dnech už máte většinou jasno, jestli došlo k nějaké změně stavu. Schopnost některých rostlin klíčit je zarážející: k životu se umí probrat exempláře semen, které na dně šuplíku odpočívaly dlouhá léta. A naopak, občas nás svou neochotou vyrůst zarazí i čerstvě zakoupené balení. Pokusný výsev vám ale dá dopředu jasnou představu o tom, co bude k užitku. 

Nápad pro zaměstnané zahrádkáře

Zdaleka ne každý má tu možnost strávit na zahradě každý den týdne. Někdy nás nepustí práce, jindy rodina. A zvláště na jaře se přitom bojuje o každou hodinu času, kdy je naší práce zapotřebí. Následující rada je tedy určena těm, kteří si z různých důvodů nemohou dovolit plnohodnotný kontakt se zahradou, a přesto chtějí být na jaro dobře připraveni. Náskok vám totiž zajistí předpěstování rostlin ze semen. Jenže když opravdu nemáte dost času na to, abyste se jim každý den věnovali, a nechcete díky jednomu zameškanému dni přijít o celou násadu? Vytvořte si „autonomní pěstírnu“, která si do značné míry poradí bez vás. Jak na to? Rozřízněte 1,5 l nebo 2l PET láhev příčně na tři části. Velikost odřezaného středního dílu je důležitá, byť s ní pracovat nebudeme. Právě ona ale určuje, jak moc bude nejsvrchnější část s hrdlem zanořená do té spodní. Spodní část bude představovat vodní rezervoár, ze kterého se bude voda dostávat otevřeným (nebo perforovaným) hrdlem do obrácené svrchní části. Ta je naplněná substrátem, a obsahuje malé sazeničky. Půda uvnitř si bude nasávat přiměřené množství vody, a vy se nemusíte o osud svých sazeniček starat klidně celý týden. Na růst venku se připraví téměř bez vaší pomoci.

Postavte si domácí skleník

Ne, nemusíte se obávat žádných stavebních zákroků a rekonstrukcí. K „domácímu skleníku“ se doberete jednoduše s využitím velké plastové přepravní bedny s víkem. K dostání jsou teď ve všech větších nákupních centrech v oddělené domácích potřeb. Kdyby však prodejci tušili, jak výsostně praktické tyto bedny jsou, možná by je už dávno přesunuly do oddělení „Hobby a kutilové“. To proto, že průhledný přepravní box doma naplníte malými kelímky se substrátem, ve kterém odpočívají semena vašich rostlin. A které by jinak pravděpodobně okupovaly okenní parapety po celé vaší domácnosti. Pohromadě v boxu však nezaberou tolik místa, nehrozí jim vysypání nebo převrhnutí. Box můžete rosit, podlévat nebo vystavovat slunečním paprskům (a teplu) a přitom se nemusíte bát toho, že byste způsobili nějaký nepořádek. Manipulujete se všemi kelímky zároveň, ve zlomku času, po který byste je přemísťovali po jednom. S takovým skleníkem se připravíte na jarní výsadbu jako profesionál, ne jako tuctový hlíno-šťoural.

Jak vkusně obejít citlivý přístup?

Nejde o lekce slušného chování ani dvorní etikety, ale o moment, kdy je malé sazeničky zapotřebí přesadit „do většího“. Ano, je to ten moment, kdy se domácí zahradničení mění spíše na filatelii. Jemně, citlivě, s maximální opatrností, dělíte od substrátu nebo klíčivé podložky tenké vlásky rostlinek, a dáváte si přitom co největší pozor, abyste nepoškodili kořínky. Úmrtnost tohoto počínání je často značná, situace infarktová a nálada na bodu mrazu: rozhoduje se tu totiž o tom, jestli jsme posledních pár týdnů nemrhali svým časem a energií. A řada zahradníků dává raději přednost „pořádné“ práci, než tomuto hraní si s nedomrlými titěrnostmi. Je tu ale cesta, která vás může z této prekérní situace vyvést. Vlastně vás jí ani nevystaví. To když na samém počátku nasadíte semínka nebo klíčky do mělkého substrátu, umístěného do krabiček z rozstříhaných rolí toaletního papíru. Ano, z té tužší, kartonové části. Nebo podle vkusu třeba do užších papírových rolí od alobalu. Pak se totiž nemusíte s „pipláním“ vůbec trápit, a na místo finální výsadby můžete přemístit celý papírový mini-květináč. V hlíně se totiž bez problémů rozloží, a rostlinka jím proroste. 

TIP: Nápady od organických zahradníků

Shluková výsadba, potravní zahrady a háje, organické farmaření, permakultura, bio, eko… až jde z toho hlava kolem. Některé myšlenky těchto alternativních trendů ale mají rozhodně něco do sebe, a můžete je s úspěchem aplikovat, až budete rozvrhovat plán vlastní výsadby. Například? Zkuste vedle (blízko) zelných hlávek vysadit rajčata. Ta totiž odpuzují housenky, které s chutí na zelných listech hodují. Cibule a pórek zase odpuzují mušky, které znehodnocují mrkev a petržel. Cibule je přitom velmi univerzální, a dokáže odradit od návštěvy většinu hmyzích škůdců. Na trochu jiném principu fungují ředkvičky, pokud jsou v těsném sousedství salátu nebo špenátu. Právě do listové natě ředkviček se totiž požírající hmyz pustí raději, a nechá špenát na pokoji. Ředkvičkám pod zemí okus natě neuškodí. Ředkvičky mohou také odpuzovat škůdce, kteří by si rádi pochutnali na vašich okurkách. A když navíc vysadíte ředkvičky blízko jarního salátu, budou šťavnatější. 

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com