Chryzantémy? Astry? Vřesy? Kvetoucích symbolů podzimu je vícero, ale existuje jeden pocházející z Ameriky, který je kromě nádherných a výrazných květů také významnou podzimní pastvou pro hmyz. Záplevák podzimní. Těžko byste do své zahrady hledali méně náročnou a přitom krásněji kvetoucí trvalku. Chce hlavně sluníčko a vodu, netrpí přitom chorobami a škůdci. Tedy s výjimkou slimáků.
Dokonale střižené, svěží zelené a zdravé trávníky chce v zahradě mnoho z nás, jenže se to mnohým pořád nedaří. Jakých se na trávnících dopouštíme v létě největších chyb? Jak je napravit a jak zlepšit kondici svého trávníku po letních vedrech?
Odpověď na otázku v nadpisu článku není jednoduchá a vůbec už ne jednoznačná. Navíc hrají roli i určité generační zvyklosti, za které by se někteří hádali do krve. Amatéři, tedy zahrádkáři, i profesionálové. Obě řešení mají svá pro i proti. Když nad tím tak přemýšlím, smysl mi dává kompromis.
Jaká je nejčastější činnost českých zahrádkářů a majitelů zahrad a zahrádek? Činnost, do které investují každý rok spoustu času i peněz? Péče o trávníky! I ti, kteří mají svou zahradu založenou jako výhradně okrasnou a relaxační, pečují o trávníky. Každý pečuje o trávníky. Nekonečně otravné víkendové zvuky sekaček všeho druhu to jen dokazují.
Robotické sekačky mohou mít mnoho podob. Nejen co se týká designu a konstrukce, ale především funkcí. Jedno však mají kromě sekání trávníků společné, potřebu vymezujícího vedení, pomocí kterého se sekačka orientuje na pozemku, má vymezeny hranice pro svou činnost. Mohou toho ale umět mnohem víc a mohou proto trávníkům skutečně prospívat, nejen je neustále sekat. Představujeme inteligentní robotické sekačky, které zcela změní váš pohled na údržbu zatravněných ploch.
Máte alespoň menší zahrádku okolo domu, ale nesnášíte zahradničení? „Nejradši bych všechno vybetonoval a basta, byl by klid“, řekl ve frontě u pokladny zahradnictví muž středního věku své partnerce, která tlačila vozík narvaný sazenicemi okrasných rostlin. Ne, o betonování zahrady však tento článek nebude. Bezpracnosti, nebo lépe minimální pracnosti, je možné v zahradě dosáhnout, musíme ale na realizaci či rekonstrukci zahrady pohlížet úplně jinak než vášnivý zahrádkář. A vlastně i jinak než naše babičky, pro které byly výpěstky ze zahrady životní nutností.
Dračík, jinak také česky jenotina, je původně americký rostlinný rod, jehož zástupci se hojně vyskytují i na skalkách a záhonech našich zahrad. Důvod je jasný, jde o nádherně kvetoucí rostliny, které mají nízké nároky na zálivku a živiny. A jelikož rod zahrnuje více jak 250 druhů a tomu odpovídající množství šlechtěných kultivarů, je opravdu z čeho vybírat.
Řady chyb se dopouštíme nevědomky, nebo z neznalosti jiných možností. Téměř dokonale to platí pro trávníky. Za to, aby vypadaly opravdu dobře, totiž musíte tvrdě platit. Pravidelnou údržbou, provzdušňováním, sekáním, hnojivy, doséváním, vodou. Přitom to jde i jinak.
Jaro letos přišlo dřív, tráva sice zatím pořád trochu nesměle vykukuje z trávníků, to ale neznamená, že by se v dílnách, garážích a kůlnách zaspalo. Fandové malých praktických dvoutaktů i výkonných čtyřtaktových mašin už netrpělivě brousí nože sekaček do ostrosti, která si nezadá s čepelemi samurajských mečů. Je to ale dobře?
Podle výzkumu a analýz dat posbíraných českými vědci se klíšťata vyskytují častěji v městských parcích než ve volné přírodě, například v lesích. Jsou přitom mnohem více infikovaná, dokonce až každé čtvrté je schopné přenášet na člověka lymeskou borreliózu a 44 % zkoumaných klíšťat bylo infikováno některou z nebezpečných bakterií.
Dnes již “obyčejné“ robotické sekačky se staly jen předzvěstí doby robotické. A vlastně i dost nepraktickou, jelikož buďto máte všude kolem záhonů dráty vymezující pohyb sekačky, nebo je musíte zabudovat do země. Jenže na trhu se již objevují sekačky, které žádné dráty nepotřebují, a navíc toho umí mnohem víc, než jen sekat trávník. Letos se na veletrhu IFA v Berlíně představila sekačka, která dovede hubit plevele v trávníku. A chystá se další verze využívající AI, která již dokáže pomocí umělých rukou sbírat předměty.
Svíčkovec je něžně kvetoucím hostem, který se k nám dostal z amerických prérií, konkrétně z texaské Lousiany. Dlouho kvetoucí trvalka, která vynikne mezi u nás již zevšednělými druhy trvalek svou jemností i odolností. Kvetení svíčkovce zastaví na podzim až mrazy, kdo si tedy svíčkovec již vysadil, může mu letos kvést ještě nyní. Na skalce, v trvalkovém záhonu, i v truhlíku na terase.
Některé cibulky se vysazují již od září, jiné počkají klidně až do října a listopadu. V každém případě je právě nyní nejvyšší čas cibule vysadit, konec října je za humny. Pokud chcete na jaře ve své zahradě nádherně kvetoucí sněženky, bledule, narcisy, modřence, tulipány, hyacinty, krokusy, puškinie, ladoňky, hyacintovce, lilochvostce, řebčíky a kandíky psí zub spolu s hlíznatými talovíny, bramboříky, pryskyřníky a sasankami, není nač čekat.
Hořce máme spojené nejen s našimi sedmi původními druhy a jedním vysazeným, ale v našich končinách především s nedalekými a rozsáhlými Alpami a pak hlavně s našimi skalkami. Kdo nemá na skalce hořce, jako by ani skalničkářem nebyl. A není se čemu divit. Jejich nejčastěji půvabné modré až modrofialové květy těmto rostlinám dominují. Představíme si však druh pocházející z Číny, totiž hořec ozdobný, který kvete právě na podzim. A kvete snad nejkrásněji ze všech hořců.
Voda, sníh, mráz, led, sluníčko a zase dokola. To jsou hlavní důvody, proč zakládat skalku právě na podzim. Ale pozor, ještě nic nevysazovat, tedy s výjimkou cibulek okrasných cibulovin, aby skalku zdobily již v dalším roce. Klima totiž přes zimu otestuje stabilitu skalky a ta si lidově řečeno sedne, usadí se, stane se stabilnější. A na jaře nás pak čeká radostné vysazování získaných exemplářů.
Cílem organické péče o trávník je vytvořit zdravé a udržitelné prostředí pro růst rostlin, bez použití konvenčních herbicidů, hnojiv a pesticidů. Udržitelnost je totiž dnes u kormidla. Ale dává smysl i v tomhle případě?
Sekačky hučí každý víkend, před domy i rekreačními chalupami. Trávník musí být kraťoučký, bez kvítku, bez hmyzu - bez života. Kde se vzala posedlost dokonalým trávníkem?
Představte si rozlohu dvou Českých republik, nalepených na sebe. A k tomu ještě od Slovenska vypůjčenou Bratislavu. Zhruba takovou plochu, od severu k jihu, od západu na východ – dohromady 16,5 milionu hektarů - ve Spojených státech amerických pokrývají trávníky před domy. Hnojené, pravidelně sekané, zalévané.
S dobrými radami jakoby se roztrhl pytel. Půjdeme na to jinak, a nabídneme vám rady, které jsou naprosto špatné. Tedy dobré jen k tomu, abyste si zlikvidovali trávník.
Pivoňku vlastně můžete zdědit po svých předcích spolu se zahradou, třeba jako vysokokmen třešně. A právě pivoňka úzkolistá je mezi pivoňkami v mnoha směrech unikátem, který vám vyrazí dech.
