Troubu bez štítku si už nekoupíte

A změn přišlo od 1.1. 2015 ještě více – jednou je zavedení povinného používání energetických štítků jako grafického souboru i při internetovém prodeji u všech zmíněných kategorií výrobků. Při ostatních způsobech reklamy s uvedením ceny spotřebičů již povinnost viditelně uvádět třídu energetické účinnosti výrobku platí dávno.

Další změnou je zvyšování energetické účinnosti jednotlivých skupin výrobků podle požadavků legislativy o ekodesignu. Určitě jste si všimli snižování příkonu vysavačů, které mohou být od 1. září 2014 uváděny na trh s maximálním příkonem 1600 wattů, ovšem 1. července 2017 bude smět příkon vysavačů činit už jen 900 W. V případě legislativy o ekodesignu jde o snižování příkonu a zvyšování energetické účinnosti, které ale nesmí být na úkor funkčních vlastností. A to se bude v příštích letech týkat i odsavačů par, elektrických a plynových troub a ohřívačů.

Co je energetický štítek

Nové elektrické spotřebiče vybíráme podle ceny, funkcí a užitných vlastností, značky, vzhledu (designu, barvy, úpravy povrchu), ale především i podle nákladů na provoz během jejich životnosti - především jde o spotřebu elektřiny (u pračky a myčky navíc také o spotřebu vody). A právě provozní náklady (veškeré, s výjimkou případné opravy spotřebiče po uplynutí záruční lhůty) jsou uvedené přímo na spotřebiči, na takzvaném energetickém štítku, pokud existuje povinnost právě tento konkrétní spotřebič štítkem opatřit. 

Energetický štítek, který je od roku 2001 povinně umístěný na většině domácích elektrospotřebičů, obsahuje všechny základní údaje o spotřebě energie, vody, účinnosti nebo hlučnosti spotřebiče tak, aby spotřebiteli usnadnil porovnání spotřeby elektřiny u jednotlivých domácích spotřebičů. Počet elektrických spotřebičů (ve smyslu typ), které musí být štítkovány, se stále rozšiřuje.


V Evropě jsou energetické štítky známé od roku 1992 (směrnice 92/5/EHS). U nás jsme se s nimi začali setkávat od roku 1995 (předcházela korekce pro elektrické chladničky a mrazničky v roce 1994 a poté pokračovaly korekce pro pračky, sušičky a jejich kombinace v roce 1995 a pro myčky nádobí v letech 1998 a 1999), přestože ještě nebyly zakotvené v tehdy již české (ČSFR se rozpadla v roce 1993) legislativě. V ní se energetické štítky objevily až v roce 2000 zákonem č. 40 /2000 Sb. a poté vyhláškou č. 442/2004 Sb. Ve stejném roce uzavřela Evropská unie s USA dohodu o koordinaci programů označování energetické účinnosti kancelářských přístrojů štítky. 
Problémy nastaly s dynamicky se rozvíjejícím trhem s domácími spotřebiči, který byl po roce 2000 nastartován masivním nástupem mikroelektroniky. Zákonné normy tudíž logicky zastarávaly. A právě největším problémem se stal tlak na co nejvyšší energetickou účinnost. Výrobci proto hledali způsob, jak označovat účinnější spotřebiče, než definovaly konkrétní zákonné normy. Tyto snahy však EU „zatrhla“ směrnicí 2010/30/EU, o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku. Tato směrnice nahradila původní normu z roku 1992, zavedla nový standard a radikálně inovovala vzhled a obsah energetických štítků. U nás je norma platná od 20. 12. 2010 a závazná pro výrobce domácích spotřebičů od 20. 12. 2011.

Energetický štítek na sobě nese empiricky změřitelné technické informace o konkrétním elektrospotřebiči. V ČR jsou výrobci povinni opatřit energetickým štítkem automatické pračky, sušičky a jejich kombinace, chladničky (ledničky) a mrazničky (mrazáky, mrazící boxy), myčky nádobí, elektrické ohřívače vody (bojlery), elektrické trouby, klimatizační jednotky, zdroje světla, předřadníky k zářivkám a nově i televizory a od 1.1. 2014 též vysavače.

Energetický štítek je vlastně barevnou samolepkou, na které jsou uvedené všechny jeho důležité měřitelné technické parametry:

• energetická třída spotřebiče (tříd je vždy 7: u praček, chladniček, mrazniček a myček od A+++ do D, jinak od A do G), která stanoví energetickou účinnost výrobku porovnáním skutečně naměřené hodnoty a hodnoty tabulkové
• roční spotřeba elektřiny v kWh
• kapacita v litrech
• spotřeba vody v litrech či kilogramech (podle typu spotřebiče) za jeden prací cyklus
• hlučnost v dB
• účinnost praní a odstřeďování
• maximální rychlost odstřeďování
• účinnost mytí a sušení
• kapacita v počtu normovaných sad nádobí 
• typ výrobku
• výrobce

Zcela odlišné údaje jsou uváděné u zdrojů světla, kde navíc nejde o samolepku, ale barevné provedení energetického štítku na obalu.

V nové podobě (platné od 30. listopadu 2011, respektive 20. prosince 2011) je energetický štítek laděn do modré barvy a také označen logem EU. Ze štítků praček, chladniček, mrazniček a myček mizí nejméně úsporné energetické třídy a stupnice je naopak rozšířena o třídy A+++, A++ a A+. EU tak dohnala předstih výrobců, kteří již tato označení v rámci svého konkurenčního boje používali. Jen pro srovnání – například již v roce 2009 se v zemích střední a východní Evropy prodalo 90 až 95% spotřebičů označených třídami A a A+ a dnes je již většina štítkovaných elektrospotřebičů v nejvyšší energetické třídě A+ a kromě toho přibyly právě třídy A++ a A+++. Je to důkaz, že nároky na úsporné elektrické spotřebiče jsou značné. Energetické štítky jsou jazykově neutrální. Obrazové symboly na štítcích se stejně jako změřené technické údaje liší podle druhu spotřebiče. Uvedené jednotky (l, kWh, kg, dB a další) samozřejmě odpovídají mezinárodnímu značení.

U každého spotřebiče najdete vzor platného energetického štítku. Pokud to má smysl, je navíc uvedena jeho nová i stará podoba. Informace uvedené na štítku jsou u každého spotřebiče vysvětlené. U každého spotřebiče také najdeme základní tipy na jeho správnou obsluhu a navíc i tipy k výběru těch nejúspornějších spotřebičů na českém trhu. Uváděny jsou i důležité změny, především požadavky na ekodesign a požadavky na minimální energetickou účinnost. 

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com