V roce 2019 se současný turecký prezident Recep Tayyip Erdogan chlubil před volbami takzvanými stavebními amnestiemi, že jimi prý vyřešil problém 144 556 obyvatel provincie Kahramanmaraş. Podobně se pak dle opozičního portálu Duvar chlubil i v provinciích Malatya a Hatay. A právě tyto provincie jsou nyní jedněmi z nejhůře postižených zemětřesením. V provincii Kahramanmaraş se zřítilo či bylo vážně poškozeno více jak 25000 budov. Na opačném pólu však stojí město Erzin v další zemětřesením silně postižené provincii Hatay. Zde totiž stavební amnestie nepovolili a nyní zde nehlásí jedinou oběť na životech.
Politika versus mentalita
Ano, jde o zprávy, které k nám míří z Turecka, určitě za nimi stojí i politická konkurence, opozice. Ostatně Duvar je opoziční médium. Jenže turecké stavební amnestie jsou nepopiratelnou realitou a počty zřícených a poškozených budov také, stejně jako obrovské ztráty na životech. Na druhou stranu není možné svalovat vinu pouze na politiky, jelikož jádrem problému je lidská povaha, tedy konkrétně turecký přístup ke stavbám. Turecká stavební mentalita možno říci. Pokud by takový problém neexistoval, nebylo by třeba politických rozhodnutí typu stavebních amnestií. Poté spokojených voličů a nakonec zřícených budov a obětí.
)
Co jsou stavební amnestie?
Co vlastně pojem stavební amnestie znamená? Místní úřady povolí pokračovat ve výstavbách domů po zaplacení pokuty, i když byly na těchto budovách nalezeny nedostatky. A to dokonce i nedostatky vážné. Urbanista z vedení Istanbulu Bugra Gökçe uvedl na Twitteru, že v deseti provinciích, které 6. února zasáhlo zemětřesení, dostalo před minulými prezidentskými a parlamentními volbami stavební amnestii téměř 300 000 budov. V celém Turecku pak jde o cca 3,1 milionu budov.
Další "předvolební" stavební amnestie byly v plánu
Opoziční portál Duvar dokonce v neděli publikoval informaci, že Erdoganova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) plánovala další stavební amnestii i před letošními parlamentními a prezidentskými volbami. Ty se mají konat v půlce května, je však pravděpodobné, že budou právě kvůli zemětřesení posunuty. Podle portálu Duvar prý již v roce 2020 varoval akademik Ali Utku Şahin z hatayské univerzity ve své zprávě, že v případě zemětřesení o síle 7,5 stupně hrozí v provincii Hatay zřícení 52 133 domů a smrt přibližně 30 000 lidí. Také úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) v roce 2020 upozornil, že v provincii Kahramanmaraş hrozí vážné nebezpečí v případě zemětřesení. Úřad tehdy dokonce vyzval k okamžité evakuaci obyvatel z některých budov v nebezpečných zónách. Myšleny jsou tím nekvalitně postavené budovy v oblastech s vysokým rizikem zemětřesení.
)
Otřesy o síle 7,8 stupně si přitom podle pondělních zpráv vyžádaly jen v Turecku 31 640 obětí a více jak 80 000 zraněných. 4 500 lidí pak zemřelo na severozápadě Sýrie. Aktuální dnešní údaj je cca 41000 lidských obětí (tiscali.cz).
Z Erzinu nehlásí jedinou lidskou oběť
Zcela jiný příběh však nabízí turecké město Erzin v provincii Hatay. Z Erzinu totiž nehlásí jedinou lidskou oběť. A vysvětlení je podle místního starosty prosté, město totiž v minulosti nepovolilo takzvané stavební amnestie a na jeho území nestojí žádné nelegální budovy. V Erzinu zemětřesení poničilo jen jednotky domů a minaretů, nejsou zde žádné trosky, oběti ani zranění.
)
)
Bolestné zkušenosti
„Nepovolil jsem nelegální výstavbu. I když se našli tací, kteří se o to pokusili. Zprvu jsme neměli dostatek personálu, ale později jsme tyto jedince nahlásili státnímu zastupitelství a přijali rozhodnutí o demolici domů,“ řekl starosta Erzinu Ökkeş Elmaso?lu deníku Hürriyet. Elmaso?lu také zdůraznil, že Turci prostě musí změnit svou mentalitu ohledně staveb. Že nesmí od státu očekávat žádné ústupky co se týká nelegálních staveb. Naopak vyzývá k rozhodnosti a nekompromisním demolicím takových budov. Ostatně zemětřesení to nyní učinilo místo úřadů. Zastoupilo je. Opravdu musí být nabyté zkušenosti až takto bolestné?
Zdroj: novinky.cz, idnes.cz, ceskenoviny.cz, tiscali.cz
