Vánoční stromky: živý nebo umělý? Jaký vybrat a jak se starat o stromeček, aby vydržel?

Tento článek si můžete poslechnout také jako podcast. Je součástí našeho nového kanálu Zahrádkářský podcast ČESKÉSTAVBY.cz a najdete ho na všech podcastových platformách. Poslechněte si ho i přímo tady, pod tímto odstavcem. 

Začněme rovnou pěkně zostra. Živý nebo umělý vánoční stromek? Mnoho lidí volí umělý stromek v domnění, že tím chrání přírodu. Omyl! Vánoční stromky vyráběné z umělých hmot škodí přírodě rovnou dvakrát. Poprvé při samotné výrobě a podruhé při likvidaci. V obou případech je to ze stejných důvodů. 

Potřeba energie a uvolňování škodlivých látek do ovzduší při zpracování plastů. A pokud byste nechali vysloužilý plastový stromek někde válet, budou škodit takzvané mikroplasty. Plastové stromky jsou navíc často převážené z opačného konce planety a to přírodě také neprospívá.

Živé vánoční stromky jsou přírodní produkty, které později při své likvidaci poslouží buďto jako neškodný zdroj energie (spálí se), nebo se vrátí do přírody třeba v podobě štěpky jako mulč v zahradě, nebo jako krmivo pro zvířata. Třeba v ZOO. Vánoční stromky jsou pěstovány za účelem prodeje, případně jde o prořezávky příliš hustých porostů. 

Lesníci provádí před Vánoci prořezávky kvůli zlepšení zdravotního stavu lesa a zvýšení stability porostu a jako bonus utrží nějakou tu korunu na předvánočních trzích. Pokud tedy nebudete stromek v lese vyloženě krást, přírodě neuškodíte. Srdce ekologická mohou být zcela v klidu. Až na výjimky je u nás většina lesů obhospodařovaných.

I v případě plantáží, na kterých jsou vánoční stromky pěstovány, nejde tato činnost většinou k tíži přírodě. Obvykle se používají neprodukční plochy, které by jinak zarostly, třeba místa pod elektrovody, rekultivované plochy, ale i staré lesní školky. Stromky navíc svým růstem nijak neškodí, do přírody prostě patří. Pozitivem plantážových stromků je dokonalý vzhled, stinnou stránkou o dost vyšší cena oproti prořezávkám. A také skrytý rarach v podobě původu.

Existují i neplastové alternativy vánočních stromků, které si můžeme vyrobit sami. Třeba stačí nasbírat větve jehličnanů po těžbě, dát je do vázy a ozdobit, nebo přidělat na zeď, nebo vymyslet na stěnu nějakou jednoduchou konstrukci, ke které takové větve přichytíme. Dokonce je možné vyrobit ze dřeva třeba na stěnu jen symbolický tvar stromku a ten přizdobit. Možností je spousta. Nakonec jednou z možností je neslavit současnou konzumní podobu Vánoc vůbec a raději si zajít do kostela na mši. Příležitostí je spousta po celý Advent i na Štědrý večer. Vysvětlete to však dětem, když jejich spolužáci dostanou… prostě veledary. A jak jinak než pod stromek.

Klasikou mezi vánočními stromky jsou smrčky, lze však očekávat, že s kůrovcovou kalamitou, jakou pěstování monokulturních smrkových porostů přineslo, bude jejich nabídka klesat. Ostatně právě o smrčcích se ví, že vydrží po uříznutí v teple nejkratší dobu a zbude po nich největší nepořádek. Na druhou stranu vynikají hustotou krátkých jehlic, množstvím větviček a plnější korunou. 

Oproti tomu borovičky nesou v každém svazečku jen pár jehlic, zato však dlouhých. Produkují méně odpadu a o dost déle vydrží. Ideálním řešením jsou však jedličky, které kombinují kompaktnost smrků s odolností borovic. A také jsou nejdražší. Volba umělého stromku je vlastně často řešením finančně úsporným, nikoli ekologickým. Platíme jednou a vydrží mnoho Vánoc. Tím více, čím šetrněji s umělým stromkem zacházíme.

Pokud by však měl zvítězit aspekt ekologický, určitě volíme stromek řezaný, nebo živý pěstovaný v květináči. Takzvaně kontejnerovaný. Z řezaných i živých stromků, které jsou pěstovány na plantážích, lze dokonce vybírat podle kvalit konkrétní druhy s požadovanými vlastnosti. 

Například jedle balzámová a douglaska tisolistá nádherně voní, jedle ojíněná připomíná stříbrné smrky, ale nepíchá, jedle vznešená má extrémně pružné větve, které se téměř nelámou, jedle Fraserova se nám bude zelenat klidně až do Velikonoc. Stačí ji po svátcích zapíchnout někde v zahradě do země. 

Skvělý ornamentální vzhled nabízí smrk sivý, smrk ztepilý dosahuje natolik kompaktního tvaru, že vypadá jako opravdová miniatura velkého stromu. Bonsaj. Borovice lesní vydrží úplně všechno a přitom jde o náš původní druh, smrk pichlavý ohromí mrazivě modrým nádechem jehlic, ale jeho zdobení bude bolet. Nabídka plantážových stromků je opravdu široká.

Hlavními přednostmi řezaných stromků jsou podmanivá vůně lesa, čerstvého dřeva, smůly a jehličí. Prostě vždycky voní, každý trochu jinak, voní však všechny. Na výběr je přitom z téměř nepřeberného množství tvarů, forem a velikostí. Nemusíme je montovat a skládat, jsou hotové, potřebujeme již jen stojan a ozdoby.

A ještě jednou předností se řezané i živé stromky pyšní oproti umělým, představují nižší riziko pro vznik a šíření požáru. Pokud pak náhodou chytnou, neuvolňují toxické látky z hořících plastů a zpomalovačů hoření. Nákupem stromku z prořezávek navíc podporujete práci lesníků, nákupem stromků z plantáží umožňujete farmářům přežít. Plantáže navíc zakládají i lesníci. Platí, že dokud zájem o živé stromky přetrvává, jde o ekologicky udržitelný byznys. 

Jsou zde však i stinné stránky. Se stromky si domů přineseme i hmyz a alergeny. Jsou prostě rodiny, pro které je jiný než umělý stromek nepřijatelný. Nákupem stromků pocházejících třeba ze severských zemí pro změnu nepodpoříme místní lesníky a navíc zatížíme planetu nákladnou přepravou. Zbytečnou.

Další čtení na téma: Výhody a nevýhody vánočních stromků řezaných a umělých

Určitě je dobré vždy vědět, odkud stromek pochází. Určitě je lepší, pokud rostl 7-12 let v české lesnické školce, než když jde o rychle vyhnojené jedince převážené přes půlku Evropy, aby se prodali co nejrychleji. Možné je dokonce zjistit, zda je stromek vybaven nějakou certifikací, která by měla signalizovat principy udržitelné produkce dřeva a trochu rozumnější postoj pěstitele k ekologii. 

Například nálepku FSC by pěstitel měl brát vážně. Stále to však neznamená, že stromky nebyly převáženy tisíce kilometrů. Předloženým dokladem prodejce se však snáze vyvarujete koupě stromků “prachsprostě“ ukradených, vypleněných.

Nejhorší je to právě s původem stromků kontejnerovaných. Dost často k nám putují z opačného konce Evropy i odjinud. Nejlepší je si takový stromek koupit zaručeně od místního pěstitele a to ještě dlouho před Vánoci. Za prvé ušetříme, protože později jsou právě tyto stromky extrémně drahé a za druhé máme jistotu, že ještě nemohlo jít o vánoční zahraniční import. Určitě volte pomalu rostoucí druh jehličnanu, abyste nebyli za několik let nuceni stromek přesadit do zahrady. Zakrslé kultivary jsou sice dražší, ale poslouží nám dlouhé roky. 

Péče o řezané vánoční stromky začíná pomalou aklimatizací. Skoková změna teploty jim neprospívá, potřebují vodu a na změnu podmínek reagují shazováním jehličí. Ostatně to samé platí i pro stromky v mobilních nádobách, u nich je to vlastně ještě horší. Odpočívají a my je přemístěním do tepla vzbudíme. Cože? Jaro a teď? A tak rychle? Často Vánoce nepřežijí.

Nejlepší je přemístit jak řezaný, tak živý stromek v květináči krátce před Vánoci do chladné a světlé chodby. A do té doby je držíme venku. Navíc je třeba obalit květináč se živým stromkem tepelnou izolací, aby nepromrzaly kořínky, ochrana je potřebná i shora (na substrát), zde stačí chvojí. A izolaci necháme na květináči i v interiéru. Řezaný stromek necháme v bytě po ozdobení tak dlouho, jak dlouho vydrží. Obvykle jde ven s rostoucím množstvím opadaných jehlic. 

Zato živý stromek je nejlepší přemístit hned druhý den po Štědrém večeru opět do chladné chodby a další den musí jít ven. Když dopadne všechno dobře, přežije. Čím kratší dobu zůstane živý stromek ve vytápěném bytě, tím větší má šanci na přežití. I neopadavé jehličnany mají na zimu nastartované obranné mechanismy, které když narušíme, dřevina padne.

Určitě živý stromek při přemístění do interiéru pořádně zalijte a určitě vypněte topení v místnosti, kde má zůstat. Zaléváme zásadně studenou vodou, vlažná voda podpoří rašení stromku a ve venkovním prostředí dokonce rychleji zamrzá. Vůbec nejlepším řešením je nechat stromek po Vánocích v interiéru v chladnější a světlé místnosti až do jara, kdy můžeme začít s jeho letněním. 

Zaléváme pravidelně a mírně a tepelnou izolaci květináče můžeme v tomto případě odstranit. Ideální je světlá nevytápěná chodba, veranda či zimní zahrada. Od jara do podzimu pak stromek držíme na stinnějším místě, nikdy ne na plném slunci. A samozřejmě pravidelně zaléváme, hodit se bude i nějaké hnojivo.

A dobrá rada na závěr? S vánočními stromky to příliš nehroťte. Své kupce si nakonec najde většina, ty živé neprodané obvykle vydrží do dalších Vánoc stejně jako stromky umělé a ty řezané také najdou své využití. Prostě se držte toho, co je vám nejbližší, Vánoce jsou především o klidu, pohodě…

Přečtěte si také Nejčastější dotazy na téma vánoční stromeček - kdy ho zdobit, jak ho ozdobit a proč stromek vlastně zdobíme? Kdy stromek kupovat a kdy jej odstranit? Stručné a jasné odpovědi pro ty, kdo nemají v předvánočním shonu čas na dlouhé čtení.

Přihlaste se k odběru našeho zahrádkářského podcastu a nezmeškejte ani náš hlavní podcastový kanál, kde zkoumáme nové trendy a technologie ve stavebnictví. Například:

• O modulových domech
• Drahé teplo nesmíme nechat uniknout z domu
• Dům jako smysluplný celek
• Interiérová designérka radí, jak si zařídit byt
• Co vlastně doma dýcháme? O rekuperaci, větrání a vlhkosti
• V pasivním domě si vyvětráte. O mýtech kolem pasivních staveb
• O chytré domácnosti
• První krok k energetické soběstačnosti? Úspory