Víte, které květy z vaší zahrady jsou jedlé?

Mnoho z nás určitě zná kvetoucí laty černého bezu obalené v těstíčku či osmažené květy cuket, které jsou vyhledávanou lahůdkou v luxusních restauracích, nebo třeba pampeliškový med vařený z květů pampelišek. Ovšem pojídat můžeme i květy růží, lichořeřišnice, obyčejných sedmikrásek, mateřídoušky, heřmánku, měsíčku lékařského, macešek a jiných violkovitých, chrp, lip, jasmínu, ibišku, máty a dalších rostlin. A nejde jen o jakousi módu, ale skutečně o vrchol v kulinářství respektive gastronomii. A bohatě nás může zásobovat právě naše zahrada.

V Číně a Japonsku se dokonce některé květy (např. kamélie a chryzantémy) pojídají již tisíce let. Ovšem jedlé květy znali také již staří Řekové a třeba Indové. Lze si jen dovozovat, že vůbec nejde o novinku po celé naší planetě. Vždyť lidská zvědavost vždy ochutnávala a ochutnává, co jen je možné. V Evropě se tento zvyk rozmohl přes královské a šlechtické tabule, pak ale nastalo na dlouhou dobu ticho a k tomuto pradávnému zvyku se vracíme až dnes. Fakt, že si z květů rostlin tradičně připravujeme čaje, nikoho nezarazí, ale proč bychom je nemohli i pojídat? Doba však postoupila a dnes se již dokonce prodávají balené živé květy určené ke konzumaci hned vedle čerstvé zeleniny. Tedy v našich hypermarketech a jiných obchodech tento sortiment dosud chybí, ale na západ od nás již jde o běžnou nabídku.

Věděli jste například, že fialky chutnají jako ředkvičky? Ovšem je třeba pojídat květy zdravé, květy rostlin, které nebyly ošetřované pesticidy a jinou chemií. Určitě nekonzumujte květy z květinářství a zahradních center, ty jsou chemií doslova nadopované, aby co nejvíce vydržely. Navíc jsou na ně používané i umělé lesky ve sprejích. Prostě je třeba květy trhat v chemií neošetřované zahrádce, na louce či v lese. Určitě je nesbírejte u silnic a cest. Je též možné oslovit biopěstitelé, kteří již takový sortiment objevili, pokud nemáte vlastní zahrádku a v květinách se příliš nevyznáte.

Pěstovat však můžeme květiny s jedlými květy i v truhlících a květináčích. Pokud se pak rozhodnete trhat květy v přírodě, postupujte stejně jako u hub. Totiž natrhat si košík libovolných květů a sníst by mohlo být úplně stejně smrtelně nebezpečné. Prostě druh, který neznáme a neznáme účinky jeho květů či semen, ale i listů a stonků, nesbíráme. U zaručeně jedlých druhů, které poznáme s naprostou jistotou, sbíráme pouze Květy mladé, čerstvě, ale plně rozvinuté. Nedozrálé a přezrálé květy bývají hořké či trpké, prostě nechutnají dobře.

Květy sbíráme nejlépe dopoledne, kdy jsou rozvité (mnohé jedlé květy se na noc zavírají) a ještě vlhké od rosy, střiháme je opatrně nůžkami, abychom je nepoškodili třeba kvůli příliš tuhým stonkům. Květy uložíme do vlhké plastové krabičky a doma pak vložíme do lednice s přidáním ještě čerstvé, chladné, pitné vody. Květinové pochutiny nám pak vydrží i více dní.

A jaké květy lze vlastně pojídat? Začněme pažitkou, málokdo totiž ví, že stejně dobře jako její listy, chutnají i květy. Vynikající jsou však též fialky, macešky a jiné violkovité květiny, sedmikrásky, pampelišky (tedy květy smetánky lékařské), podbělu, růží (volíme hlavně původní druhy), levandule, lichořeřišnice (vynikající přírodní antibiotikum, jíst lze celou rostlinu), chrpy, chryzantém, afrikánů, měsíčku lékařského, cuket, bezu černého, karafiátů, brutnáku, ale i orchidejí.

Pozor je třeba si dát na šalvěj (velmi silná antibiotická rostlina, která poškodí ve větším množství střevní mikroflóru, i s čajem z listů zacházíme velmi opatrně), verbenu, narcisy, hrachory, oleandr, lobelky, azalky, rododendrony, ale i mák setý. A například vlčí bob mnoholistý má natolik jedovatá semena, že nás může pozření již jen několika zabít.

Většina jedlých květů je ideálních jako přídavek do salátů, například kvítky fialek a lichořeřišnice připomínají chutí ředkvičky, pampelišky a macešky jsou mírně nahořklé, proto dobře doplňují sladké chuti, s květy pažitky uděláme to samé co s listy a třeba ve tvarohové pomazánce jsou vynikající, sedmikrásky jsou pro změnu skvělé do krémových polévek, měsíček do rýže, kterou obarví do oranžova až zlatava a provoní šafránem, afrikány jsou skvělé do pomazánek apod.

Modré květy brutnáku chutnají po okurkách a třeba právě v kombinaci s okurkami paprikookurkou (ačokčou) vytvoříme skvělý sladkokyselý salát. Většinou se kvůli ztrátě látek nedoporučuje květy upravovat tepelně, ovšem výjimku představují třeba květy cuket, které se plní a smaží.

A jelikož je většina květů vhodné k přípravě studených pokrmů, je nasnadě dozdobování květy u cukrářských výrobků. Například levandule čim máta je skvělá ve zmrzlinách, limonádách a jiných nápojích, okvětní plátky růží, ale i celé květy, se hodí na dorty, přičemž mějme na paměti, že čím výraznější mají květy růží barvu, tím výraznější mají i vůni a chuť. Pojídat však lze například i květy begonie, které připomínají chutí rebarboru a jsou stejně tak vynikající v koláčích (i tyto květy snesou tepelnou úpravu). A fialky jsou kromě salátů například vynikající i ke kandování.

Milujete-li sekty, přidejte do skleničky vylouhovat květ orchideje. A ještě jedna rada na závěr, je dobré vyzkoušet, zda nejsme na konkrétní květy alergičtí a u malých dětí musíme být s experimentováním obzvláště opatrní, snadno se osypou a léčba pro ně není ničím příjemným.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz - jedlé rostliny, pixabay.com, shutterstock.com