Jednoduše řečeno, hadník je ideálním líhništěm ještěrek, slepýšů a hadů. Svojí povahou vlastně připomíná kompost a má kromě jiného za úkol zbavit vaši zahradu hlodavců.
Co je to hadník a k čemu slouží?
Plazi pro hlodavce představují velmi nebezpečné predátory. Proto pokud máte na zahradě hadník, všichni hryzci, hraboši či myši odejdou o dům dál, nebo skončí jako hadí svačinka. Jedná se o poměrně spolehlivou metodu také proto, že plazi vlezou za hlodavci i do těch nejmenších děr.
Vzhledem k tomu, že hadník funguje na principu kompostu, produkuje teplo potřebné k přečkání zimního období a následného líhnutí. Ještěrky, hadi a slepýši v něm díky tomu mohou přebývat celoročně.
Zde narážíme snad na jedinou nevýhodu. Plazi v zimě spí, a tak po část sezóny pravděpodobně vaši zahradu neochrání. Na druhou stranu, hlodavci se prý nevrací na místa, kde se jednou s hady setkali. Stále tedy existuje velká naděje, že hadník poslouží jako ochrana po celý rok.
Jak na to?
Vyberte správné místo. Většina zdrojů uvádí, že nejlépe hadník prosperuje na slunném stanovišti. Pokud ale takové nemáte k dispozici, existuje poměrně velká šance, že dobře pochodíte i s umístěním ve stínu.
Začněte vyhloubením jámy o rozměru minimálně 1,5 x 1,5 metru (čím větší, tím lepší, ideálně 3 x 3 metry) a o hloubce půl metru. Hloubení ale není podmínkou. Tuto jámu zaplňte kameny, většími větvemi a jiným hrubým organickým materiálem. Okolo ní vytvořte ohrádku vysokou přibližně 1 metr. Na konstrukci stěn můžete použít prakticky cokoliv, například kulatiny, prkna a další podobný materiál.
Zajistěte, aby mezi jednotlivými „patry“ konstrukce zůstal vždy několikacentimentrový prostor.
Fáze vyplňování prostoru: nejprve vezměte nejrůznější „organický odpad“, tj. staré větve, listy, trávu, a dokonce vše, co se neodvážíte dát se kompost (napadené listy aj.), a navršte je do výše jednoho patra (z hlediska konstrukce ohrádky). Toto patro překryjte vrstvou kartonu. Opět navršte organický materiál a na něj zase karton a takto postupujte, dokud prostor nezaplníte. Do nižších pater dávejte větší kusy, navrch spíše ty menší.
Vše přikryjte nejlépe starým kobercem. Plazi se pod kobercem velice rádi skrývají – zespoda topí kompost a z vrchu materiál zahřívá slunce. Navíc pod kobercem zůstávají schovaní před predátory.
Jak poznáte, že vše funguje, jak má
Ve většině hadníků se začnou plazi líhnout nejdříve po dvou až třech letech. Proto první rok nic neočekávejte. Maximálně můžete zkusit nadzvednout některou vrstvu kartonu. Dobrým znamením bude přítomnost velkého množství stonožek, svinek či stínek.
S velkou pravděpodobností už druhý rok v hadníku naleznete vajíčka užovky obojkové. V ten samý rok se stane, že si hlodavci zabalí raneček a půjdou bydlet k sousedovi, který nemá hadník!!!
Zdokonalte svůj hadník
Nepovinným bonusem, který dovede hadník do dokonalosti, představuje jakási písková pec zabudovaná do ohrádky. Jedná se o vytvoření prostoru, kam nasypete několik litrů písku. Ten ještěrkám vyhovuje ke kladení vajíček. Ty se v hadníku, kterému můžete v tomto případě klidně přezdívat ještěrkoviště, většinou nejen rozmnožují, ale také se zde ukrývají a přezimují.
Pokud je čelo ohrádky orientované na jih, můžete na něm postavit i zídku z kamenů. Ty akumulují teplo a přenášejí ho do hadníku.
Obáváte se, že se vám do hadníku nastěhuje zmije?
Zmijí se mnoho lidí obává a to zejména kvůli dětem. Nasnadě je přiznat, že zmije se skutečně v hadníku ubytovat může, ale…!!! Zabydlet se tam může jen v případě, že se v dané lokalitě vyskytuje.
