Zima automaticky neznamená konec všech radostí, které si tradičně spojujeme s létem. Pravda, prosincové posezení v letním kině nebo koupání v řece už tolik netáhne, pokud nejste otužilci. Ale své záliby v grilování se určitě vzdát nemusíte. Atmosféra kolem rozpáleného zimního grilu má navíc dočista jiné grády, takže za vyzkoušení to určitě stojí.
Je celkem jedno, jestli plynový, na tuhé palivo briketek nebo vodní, ale bez grilu s poklopem to samozřejmě nepůjde. Stroj, který hodláte vytáhnout na čerstvý vzduch, se vyplatí důsledně zkontrolovat ještě ve vyhřátém zázemí. Revize technického stavu je zásadní, kontrola těsnění a netěsností, úniků plynu z popraskaných hadiček. Odpadávající regulační kolečka, zarezlé nebo zapečené víka. Mnohem více teď bude záležet na spodním přívodu vzduchu, se kterým teď budete pracovat skoro pořád. Každý drobný nedostatek, který by v létě ještě mohl relativně projít, by vás v zimě mohl přijít draze.
)
Na zábavu si udělejte místo
Platí tu, že správné místo a čas znamenají úspěch. Vybrat dobré umístění pro gril ale legrace úplně není: budete potřebovat pevný a rovný podklad. Ideálem se může jevit terasa, ale pozor, ať si namrzlým grilem nepoškrábete celou palubu. Dřevo taky umí pěkně klouzat. Je třeba vytvořit dostatečný manipulační prostor pro šéfkuchaře (v letních měsících se lidé kolem grilu nemačkají, v zimě je tomu naopak), mít nezakrytý a neblokovaný přístup ke grilu, oddělené plochy pro syrové a tepelně zpracované, místo pro hosty. Což většinou znamená spoustu práce s odhazováním sněhu.
)
Bude totiž tát, a nechcete končit příjemné grilování v břečce. A když už je řeč o tom bílém nadělení: nepostavili jste si gril pod přesah střechy nebo před garáž, že ne? Horký dým by vám mohl dost nečekaně přinést malou lavinu. Ideální je, když vše potřebné - k jídlu, ke zpracování chystaných pokrmů, krájení – máte nachystané předem a v teple. Protože se zmrzlými prsty toho venku moc nenaděláte. Správné odění se cení, ale s dvouřadým sakem to protentokrát nevyhrajete. Ani s moderním funkčním oblečením. To sice krásně hřeje, ale taky výtečně hoří.
)
Nechat si jedním štěknutím propálit zimní sportovní bundu za tisíce, to jednoho nepotěší. A popáleniny v mraze bolí ještě o něco víc. Dopřejte si pokud možno luxus silikonových grilovacích rukavic, protože s palčáky toho moc nesvedete. Navíc budete průběžně sahat na předměty rozpálené i namrzlé, takže vaše pokožka se vám za přiměřenou ochranu poděkuje. Pokud se má grilování protáhnout do večerního šera či noci, nezapomeňte předem na instalaci osvětlení. Buďte připraveni i na variantu, že se někde cestou ke grilu může vytvořit náledí. Máte jej čím posypat, nebo jej budete dláždit rozsypanými steaky?
V zimě je gril na palivo hladovější
Z čistě praktického hlediska: pokud zimní grilování zkoušíte poprvé, není to zrovna ideální situace na neověřené experimenty. Přidržte se věcí, které znáte a umíte. Prospějete tím své reputaci i zažívání hostů. V zimním klimatu se totiž griluje pomaleji a masu to do přiměřené kvality tepelného zpracování déle trvá. Letní pětiminutovka s jedním obrácením může klidně být zimní jedenáctiminutovka. Další vtip je v tom, že nemůžete zvedat poklop, kdy se vám zamane. Kdo moc zvědavě kouká, negriluje.
)
S každým odkrytím ztrácíte teplo, a znovu tím prodlužujete čas k finále. Že „přerušovaná je nespolehlivá“ tedy platí i pro maso. Hodně starostí s únikem tepla pomůže vyřešit alobal nebo hliníková fólie, ale zase to nevypadá úplně esteticky. Možná by tu vypomohla další technická vychytávka, teplotní sonda. Dobře grilovat nerovná se obracet pochutiny na roštu každou půlminutu, a tvářit se u toho přísně jako Pohlreich. Když odoláte pokušení nakukovat pod poklop, stabilní teplota kolem 180°C upraví maso dobře sama o sobě. Grilování v zimě je tak trochu pečení.
Profík si umí počkat
Samotná příprava grilu je také trochu odlišná. Rozpalujete ve větším, téměř čtyřicetiminutovém předstihu, a skoro do běla. Budete také potřebovat o poznání více paliva. To, že máte plynové bomby plné, ale musíte zjistit ještě v teple, v zimě se budou vždycky jevit poloprázdné. A ještě drobnost – nenechávejte natlakované bomby přes noc na mrazu. Jsou katastrofy, které prostě zažít nepotřebujete.
Když přijde na brikety, vyplatí se mít větší rezervu v záloze. Měly by být suché, takže je nenechávejte venku na sněhu. Vždycky si pro ně můžete zajít někam do tepla. Větší spotřeba paliva platí jako pro plyn, tak pro brikety. Výhřevnost totiž klesá, teplo odchází, masu to trvá o 30-120 % déle. Když postavíte gril na větrnou hůrku, bude to všechno ještě o něco horší a pomalejší. Teplo je také třeba průběžně udržovat, protože gril rychleji vychladne. Není to jako v létě na sluníčku.
)
Nechte si chutnat
Pochopitelně, že čistota roštu a náčiní je důležitá vždy, ale teď na ní bude záviset o něco víc. Stejně jako na logice uspořádání: jak daleko se ponese ugrilované masíčko ke strávníkům, než bude úplně studené a tuhé? Máte jej jak přikrýt? Opravdu necháte syrové maso zamrznout v marinádě? Budete čistit kleště k obracení ve žlutém sněhu? Promyslete tyhle provozní detaily dopředu, abyste se vyhnuli zklamání.
Obecně se dá doporučit grilování pokrmů, které a) které nevyžadují extra péči (prostě ne filety ale rovnou celou rybu) b) které se dělá rychle. Pokud něco potřebovalo v létě k ugrilování půl hodiny, je to pro zimní spotřebu nadlimitní a nevhodné. To ale neznamená, že byste se měli ochudit o chutné kalorie. Maso na menší kousky, špízy, jehly a kebaby, kuřecí prsíčka na tisíc způsobů, menší ryby. To vše se dá elegantně stihnout i bez vyhladovění hostů.
)
Pokud jste už nabažení klasiky, můžete se pustit cestou lehkých experimentů. Zimní grilování se podbízí receptům a chutím, které jsou lehce pikantní a příjemně zahřejí. Špíz z batátů a mrkve se slaninou? Křupavé nachos s domácí salsou, mini pizza, maso zapečené do těsta? Plněné brambory, masové kuličky, cibulové kroužky, žebírka na medu, pečená jablka se skořicí.
Zimní grilování je totiž zážitek, nabitý atmosférou. A vynikající chutí.
Zdroj použitých fotografií: Shutterstock.com
)
Zdroj foto: Shutterstock
