Vitálka poléhavá, které se také říká aztécké zlato, patří mezi bohatě kvetoucí letničky. Rozrůstá se přitom spíše do šířky, ne do výšky, využít ji proto lze i jako letničku půdokryvnou. A proč právě aztécké zlato? Stačí se podívat na tu záplavu žlutých květů a vezmeme-li ještě v úvahu, že pochází ze středu Ameriky včetně Mexika, je jasno.
Ovíjivé rostliny a liány, kterými zkrášlíte exteriér svého domu, jsou sice chtěnou, nicméně ne jedinou stranou mince. Jsou totiž i takové, kterými si dům naopak znehodnotíte. A zdaleka ne všechny ty oplétající a vinoucí se krásky si vystačí bez opory anebo pořádné porce vaší péče.
Vztah, který má lidstvo s bramborami, už trvá dobře 10 000 let. Není to tedy žádná krátkodobá aférka. A za tu dobu jsme se už o lilku bramboru (též nazývaném brambor hlíznatý) stačili ledacos dozvědět. Od doby, kdy s jeho pěstováním začali domorodci z And, se totiž zase tolik nezměnilo.
Každé rajče, paprika nebo okurka vzniká v klíčku, který si proráží svoji cestu půdou ven. Pokud si své rostliny pěstujete sami, máte úplnou kontrolu nad celým procesem pěstování.
K tomu, abyste se stali nadšenými pěstiteli vodních a vzplývavých rostlin, nepotřebujete rybník nebo jezírko. Tůňku jako z pohádky si doma vytvoříte i z velmi skromných zdrojů.
Debata o tom, jak co nejlépe nasytit lidstvo a přitom nepoškozovat životní prostředí, se vede už dlouho. Občas to připomíná válku vedenou na mnoha frontách, zvlášť když do boje vyrazí vegani a vegetariáni. Jejich argumentem často bývá, že na hospodářskou produkci živočišných bílkovin, tedy především masa, je zapotřebí neúměrně mnoho energie a prostoru. A byť se to ne každému líbí, v tomhle je třeba jim dát za pravdu.
Letošní ročník ankety o nejkrásnější evropský strom získal nádherný polský buk Srdce zahrady. Poláci tak zvítězili už potřetí! Podívejte se s námi na vítěze i ostatní finalisty roku 2024, stojí to za to!
Podle výzkumu a analýz dat posbíraných českými vědci se klíšťata vyskytují častěji v městských parcích než ve volné přírodě, například v lesích. Jsou přitom mnohem více infikovaná, dokonce až každé čtvrté je schopné přenášet na člověka lymeskou borreliózu a 44 % zkoumaných klíšťat bylo infikováno některou z nebezpečných bakterií.
Natolik brzký nástup jara, k jakému došlo letos, zde ještě nebyl. Tedy od doby, kdy jsou data pravidelně zaznamenávána. Stačí jen vykouknout na zahradu, vystrčit nos do přírody, aspoň na chvíli. Někoho to děsí, jiní jásají, někdo je optimistický, jiný varuje. Například na jihu Moravy ohlásili vykvetení meruněk již 11. března, tedy před týdnem. A to je nejdříve od doby, kdy byl tento údaj zaznamenáván, čili od roku 1961. Nejdříve za posledních 63 let. Kdyby však jen to.
Jaro si letos pospíšilo. Jak uvádí experti českého hydrometeorologického úřadu, předjaří už běží pátým týdnem, a nad očekávání vlídné teploty se promítly i do lehce předčasného nástupu vegetační sezóny. Ta pak utnula to, co nazýváme vegetačním klidem. Obdobím přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřevin.
„My, čeští zahrádkáři, jsme “kabrňáci“, zkušenosti nabíráme od předešlých generací a sebe samých navzájem. Také samozřejmě sami, postupně, po celý svůj život. Navíc stále studujeme. A nějaký ten škůdce rostlin či choroba nás jen tak nezaskočí,“ pronesl by zajisté na pravidelné schůzi kdejaký předseda místního zahrádkářského svazu. A pokračoval by výčtem aktuálně hrozících rostlinných patogenů. Jenže svět a doba se mění a objevují se jak invazní druhy škůdců, tak choroby, s jakými jsme se dosud nesetkali. Pomoc však máme stále po ruce. A zdarma.
Obyčejný dřevní popel, který získáte zadarmo spalováním dřeva, a který je vlastně odpadem, poslouží jako skvělé hnojivo. Ne všem rostlinám, ale mnoha. Hlavní předností popela za spalování dřeva je vysoký obsah minerálů, především fosfor, draslík, sodík a vápník. Je však třeba si dát pozor na druh spalovaného dřeva a tomu odpovídající pH. Vyloženě nevhodný je popel k přihnojování kyselomilných rostlin, třeba borůvek, vřesů a rododendronů.
Nepřekvapivě, města celého světa se musí starat o naplnění potřeb svých obyvatel. Těch živých. Jenže i smrt je nedílnou součástí lidského života. A jedním z těch posledních přání, které je třeba obyvatelům vyplnit, zůstává jejich pohřeb. Což je v praxi mnohem větší problém, než by se mohlo zdát.
Nemáte zahrádku, nebo chcete obohatit své okenní parapety, jedlý balkón, lodžii či terasu o neobvyklé okrasné exempláře, které i výborně chutnají, když odkvetou a plody dozrají? Ano, právě jahody v květináčích a truhlících, nejlépe převisle rostoucí, budou zdobit a plodit zároveň. Chce to však vhodnou péči, a že jahody náročné jsou. Kromě slunce především na vodu a živiny.
K chovu některých druhů exotických zvířat, konkrétně druhů vyžadujících zvláštní péči, potřebujete registraci a povolení, které vydává místně příslušná krajská veterinární správa. A funguje to. Jenže aktuálně je ve vzduchu možná likvidace chovatelů. Chcete pro své dítě třeba morče nebo křečka? Andulku? Smůla!
Když jste uvyklí vnímat svět kolem sebe ve zkratkách, snadno uvěříte tomu, že pesticidy jsou zlo. Většinou totiž předpokládáme, že tyto látky určené k hubení škůdců jsou syntetické a zákeřné. Jenže ony existují i pesticidy organické. Přírodě blízké či přírodní, které člověk nevyrobil.
Invazní rostliny tropí neplechu všude, kde se jim začne dařit. Především začnou potlačovat původní druhy. Existují seznamy nejnebezpečnějších invazních druhů pro konkrétní geografické a tedy i klimatické oblasti, lokality. Jenže poslední výzkumy ukázaly, že to není až tak jednoduché. Že invazní druh nezačne hned páchat zlo, ale že se dlouhou dobu adaptuje na své prostředí, testuje je, než skutečně udeří. Vlastně jsou veškeré nepůvodní rostlinné druhy potenciální tikající časovanou bombou, jejíž výskyt může přerůst v invazi. Proč je toto poznání až tak burcující a nemělo by nás nechat chladnými?
Biofilie není nemoc ani psychopatická úchylka, i když to tak může někomu znít. Vlastně je většina z nás ve své podstatě biofilních, tedy kromě lidí, kterým nějaký novodobý Sauron vytrhl srdce i mozek, a které má v moci symbolický prsten zla. Jak nás biofilní design a architektura přibližují přírodě? Vrací do jejího lůna? A jak nám oproti tomu greenwashing jen podstrkuje ekologické iluze? Nenechte si vymývat mozky neexistující udržitelností.
Výsledky testu životaschopnosti semen vodou trochu připomínají ordály (ordálie), tedy boží soudy s údajnými čarodějnicemi. Také totiž odsuzuje nevinné. Celá metoda má nejspíš nějaký praktický základ v historii, ale správný postup provedení si už nikdo dávno nepamatuje.
Také rádi týráte zvířata? Ne? Není divu. Tento druh zábavy mezi civilizovanými lidmi skutečně mnoho příznivců nemá. Navíc je to trestné. Spíše, než se pást na utrpení zvířat, jim chceme projevovat lásku a péči. Jenže i nerozvážným pořízením čtyřnohého parťáka můžeme týrání zvířat nahrávat. Podporou byznysu množíren.