Vize, sny a představy zahradníků mají mnoho nepřátel. Tím největším je pak čas. Čas, který dřevinná vegetace potřebuje k tomu, aby se rozrostla a nabyla objemu, tvaru, velikosti, jakou byste chtěli. Může to klidně trvat dlouhá léta. Anebo to můžete vzít zkratkou. Tím, že budete cíleně sadit druhy, které vynikají rychlým růstem. Stínu korun stromů se tak dočkáte za pár sezón.
Zavařujete okurky, houby, ovoce anebo ještě něco jiného? Myčka na nádobí je jednoduchým řešením, jak zavařit přebytky z vaší zahrady či přírody. Zavařit lze v myčce i maso. A dokonce zavaříte naráz i mnohem větší objem hmoty. Do myčky se totiž vejde o dost více sklenic než do běžného zavařovacího hrnce. Stačí jen dobře utáhnout víčka a zvolit správný program.
Léto. Doba prázdnin, dovolených, grilovaček na zahradě, party, oslav. A také doba zvýšené konzumace drog. Tedy v našich končinách především alkoholu, i když těžko říct, jak dlouho bude toto tvrzení ještě pravdivé. Jenže bychom si měli dát pozor hlavně na jedno. Aby se k našim opojným dobrotám nedostali naši domácí mazlíčci. Změnit si stav vědomí totiž není v živočišné říši vůbec ničím výjimečným. Prostě touto schopností nedisponujeme jen my lidé. Příroda to dokazuje.
Jméno Joy Adamsonová si mnozí z nás představí díky příběhu lvice Elsy, který tato výjimečná žena publikovala. Trilogie vyšla i v českém překladu pod názvem Příběh lvice Elsy. Méně se však o této dámě již ví, že poté, co ztroskotalo její manželství s Viktorem von Klarwillem, si vzala za muže přírodovědce Petera Ballyho, který jí jako první začal říkat Joy, a díky kterému se z ní stala uznávaná kreslířka a malířka. Zprvu dokumentovala africké rostlinstvo, poté se však díky zakázce vrhla na příslušníky keňských kmenů a díky svému třetímu manželovi začala dokumentovat i africkou faunu. A nejen to. Teprve po svém třetím manželovi, Georgi Adamsonovi, jednom ze zakladatelů afrických národních parků, získala lásku k africké fauně. A právě to byl začátek příběhu lvice Elsy, příběhu, který začal v roce 1910 v Opavě. No uznejte sami, Opavané, chtěli byste mít doma postupně lva, geparda a leoparda?
Milujete déšť? Máte z něj potěšení? Psychiatrie má pro tuto náklonnost výraz pluviofil. A vězte, že v tom nejste sami, čím je v konkrétní oblasti déšť vzácnější, o to pluviofilnější je zde obyvatelstvo, a pokud budeme personifikovat rostlinstvo, je na tom úplně stejně. Co rostlinám na dešťové vodě tak chutná a proč v zahradě zalévat přednostně dešťovou vodou, i když vlastně vůbec není čistá? A ani nemůže být?
Spojení slov solární a skleník je vlastně zcela zbytečné. Solární skleník je podobný nesmysl jako liberální demokracie či lidová demokracie. Ona existuje i neliberální a nelidová? Prostě demokracie. Tečka. A skleník. Skleníky využívají již jen z podstaty své existence sluníčko. Ostatně to i rostliny na běžných záhonech a v přírodě. Jenže nejsou kryté konstrukcí potaženou či vyplněnou průsvitným anebo průhledným materiálem, kterým proniká sluneční záření. Proč je však poslední dobou až takový humbuk okolo takzvaných solárních skleníků? Když jsou vlastně zařízením využívajícím sluneční záření skleníky všechny?
Soutěž Strom roku už zná 10 finalistů. Podívejte se na nejkrásnější stromy, které rostou v těch nejmalebnějších koutech Čech a Moravy. Soutěž se právě rozběhla a vy můžete hlasovat pro ten nejhezčí strom.
Že si pod sebou některými svými zahradními počiny obrazně podřezáváme větev, je jasné. Někdy za to však ani nemůžeme, prostě nastoupí počasí, škůdci a v horším případě soused či jiný vandal. Někdy však zvítězí naše neschopnost či lenost něco domyslet, neznalost a v nejhorším případě i hloupost. Svou roli pak může hrát i nevkus, tedy vkus nevyspělý, jalový, dětinský až infantilní. Prohlédněme si galerii vybraných zahradních průšvihů.
Všechno to začalo vytlačením jalovců z jejich přirozeného přírodního prostředí. Vlastně cca posledních 50 let byli škůdci, tedy brouci, vázaní na jalovce ve střední Evropě považováni za vzácné a ohrožené. Jednoduše přišli o svůj biotop. To se ale změnilo.
Již začátkem roku 2014 se v National Geographic objevil krátký článek o nové studii z univerzity St. Andrews, jejíž autoři došli k překvapivému závěru, že “za sledované období nebyl nikde na světě zaznamenán pokles počtu druhů“. Ohrožení biodiverzity, čili druhové rozmanitosti přitom bylo a je mantrou ekologů již dlouhá desetiletí. Důraz je přitom kladen na vliv člověka, který je již jen z logiky věci nesporný. Planetu opravdu přetváříme a druhy živých organismů vymírají. Anebo ne?
Od skleníků na zahradě máme určitá funkční očekávání. Ale jinak nás moc nepřekvapí. Ať už z tabulkového skla, zavařovaček nebo třeba z plastu, pořád je to tvarem stále dokola to samé. Přitom nemusí.
Ne, pro vinaře tento článek určen není, ti moc dobře vědí, jak o svou vinnou révu pečovat. Pokud ale máte ve své zahradě vinnou révu, abyste mohli ochutnat čerstvě utržené hrozny zralých bobulí, měli byste také vědět, co vinná réva potřebuje právě v srpnu.
Vegetační doba plodové zeleniny není nekonečná a je přímo závislá na počasí konkrétní sezóny. Někdy je sezóna extrémně krátká, může se dokonce i stát, že mnoho plodů nevypěstujeme. Přijdou však roky, kdy se nestačíme divit a jelikož dle lidového rčení “s jídlem roste chuť“, chtěli bychom pak, aby vegetace plodové zeleniny neskončila nikdy. To však bohužel nejde, prodloužit ale vegetační dobu trochu můžeme.
Ne že by včela medonosná nebyla průměrným a poměrně univerzálním opylovačem. Ale rozhodně není opylovačem jediným. Funkci opylení zprostředkovává dobře dalších 20 000 druhů živočichů. Dělají to i včely samotářky, vosičky, motýli a můry, mušky. A taky hezkých pár druhů obratlovců. K těm se ale pro jejich užitečnost přesto neobracíme a nevelebíme je tak, jako včely medonosné.
Chráněným houbám naše legislativa zajišťuje ochranu ve všech jejich vývojových stádiích, dokonce včetně ochrany jejich biotopu. Vyhláška přitom upřesňuje, které druhy jsou chráněné. Vyjmenovává jich 46 a řadí je do kategorií kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené.
Slepice sice nepatří mezi domácí mazlíčky k pomilování, vyplatí se však chovat tyto potomky dinosaurů už jen kvůli vejcím, která jsou stále velmi drahá a ve vlnách se jejich drahota opakuje. A když slepice přestane nést, je silný slepičí vývar vyloženě životabudičem, ne nadarmo se tradičně podává ženám po porodu, aby nabraly síly. Říká se tomu lidově "polévka do kouta". Co vás před chovem slepic čeká a nemine a co nesmíte zanedbat?
Nemusíte se jich hned zbavovat. Stačí, když je zabavíte. Řeč je pochopitelně o dětech, které jsou o prázdninách naprosto všude. Když už vám dochází síly, můžete jejich nevyčerpatelnou energii napřít k různým aktivitám. Je to bez záruky, a nejspíš se to neobejde bez následků. Ale nebojte, nic, co by nešlo umýt nebo vyprat. A tu zahradu pak dáte za deset měsíců zase do pořádku.
V Mexiku pěstují kukuřici, která má schopnost samohnojení a může tak změnit způsob, jakým funguje průmyslové zemědělství. Tato rostlina, která roste až 6 metrů do výšky, by mohla být klíčem k udržitelnějšímu zemědělství. Podívejte se na video.
Sekačky hučí každý víkend, před domy i rekreačními chalupami. Trávník musí být kraťoučký, bez kvítku, bez hmyzu - bez života. Kde se vzala posedlost dokonalým trávníkem?
Je všeobecně známo, že s ničím se to nemá přehánět, což platí i pro rostlinstvo a jeho plody. A právě úroda rajčat může být nyní v zahradách a jejich sklenících natolik enormní, že je již nikdo nechce, není je komu ani darovat a sami jsme jimi již duševně přiotrávení. Zase rajčata? Jen to ne!