Velké množství jinak běžných plevelů je ve skutečnosti léčivými bylinkami. A některé z nich mají dokonce vyloženě nezastupitelné léčebné účinky a využití. Třeba takový ostropestřec mariánský, jehož semena jsou nezastupitelná při léčbě lidských jater a jejich regeneraci. My se ale nyní zaměříme na rostliny jedlé, které kromě svých léčebných či preventivních účinků také chutnají či zdobí a nemohou nijak ublížit.
I když může jít jen o pár metrů čtverečních, může být zahrada záludná jako Bermudský trojúhelník. Stačí, když je nejasně vymezenou součástí nájmu bytu. Na co si dát pozor?
Na konci zimy patří lýkovce mezi první kvetoucí otužilce. Tyto keříky přitom rostou i v naší přírodě, ale pouze v počtu dvou druhů. A dlužno dodat, že jsou všechny lýkovce nebezpečně jedovaté. Obzvláště dětem hrozí velké nebezpečí v podobě lákavých červených bobulí.
Proč si vlastně ptáci působí smrtící zranění tím, že bourají do skleněných výplní? Odpověď má několik částí a nedá se říct, že by chyba byla na jejich straně. A řešení, to je na nás, lidech.
Nádrž, barel, nebo čerpadlo do studny na plný výkon? Bez vody to na zahradě jen tak neporoste, a ne vždy se dá jen spoléhat na to, že včas zaprší. Kolik vody budete tedy na jednu pěstitelskou sezónu potřebovat?
Nemáte za domem velkou zahradu, ale jen malý dvorek? I s tím se dají dělat hotové divy. Nezoufejte, že je dvorek malý, o to méně práce s ním budete mít. Dvorek se tak stane příjemným místem pro relaxaci během horkých letních dnů.
Že je třeba hledat konkrétní druhy hub pod konkrétními druhy stromů, to ví každý trochu zkušenější houbař. Ostatně se tento fakt odráží i v názvech hub (hřib dubový, smrkový, křemenáč osikový apod.). Proč tomu tak ale je? Houby žijí s rostlinami v symbióze, které říkáme mykorhiza. A to je pojem, fenomén otřásající poslední dobou světem. Čím hlouběji vědci bádají, tím fantastičtější scenérie se před nimi otevírají, vůbec ne nepodobné sci-fi filmu Avatar a planetě jménem Pandora. Jenže tady jsme na Zemi a v místní realitě.
Neklamná znamení probíhajícího jara jsou jistě důvodem k radosti. Jenže tam někde dole, v podrostu, se z oteplení radují i živočichové, na něž jsme měli přes zimu čas zapomenout. Klíšťata. Titěrní a snadno přehlédnutelní tvorečkové, kteří se mohou stát zdrojem kolosálních problémů. Jak si je doma na zahradě držet pokud možno od těla?
Zahrada je jako prostřený stůl. A tolik užitečný skleník? Ten je na podzim špinavý jako talíř po vydatné hostině. Proto je nezbytnou součástí jeho příprav na další sezónu velmi důkladná očista, která volně pokračuje i na jaře. Co nezapomenout?
Pěstovat na své zahradě rostlinné exempláře, jejichž evoluční dědictví se táhne stovky milionů let nazpět do minulost? To zní lákavě. Mít na zahradě nechtěl mezi svými chloubami i druh, který je starší než dinosauři, přitom nemusí být pěstitelská výzva. Chce to jen vybrat tu správnou živoucí fosilii.
Zabezpečte nechtěné pasti okolo svého domu, respektive na svém pozemku, zachráníte tak životy zvířat. A pozor, nový občanský zákoník platný od 1.1. 2014 změnil i pozice zvířat, nikoli jen práva a povinnosti lidí.
Chcete začít zahradničit? Paráda. Možná je to nejspíš jedno z nejlepších rozhodnutí, které jste učinili. Jen se do startu připravte na trochu plánování, které vám pomůže napřít váš elán do práce tím správným směrem.
Staré ovocné stromy podél cest a silnic postupně mizí a často již nejsou nahrazovány novými. Výrazně poklesl také zájem o jejich ovoce. Lidé si je raději koupí v obchodě. Někteří dokonce ohrnují nos i nad vlastními výpěstky, které nejsou takové jakosti, nejsou vzhledem tak dokonalé. A začínají dominovat zahrady okrasné.
Právě máme za sebou Velikonoce, kdy je kopřiva nezbytnou součástí takzvané velikonoční sekané. Možností využití tohoto všudypřítomného plevelu je však nespočet. Určitě nejsou kopřivy všude okolo nás náhodou, příroda nám jejich přítomností něco naznačuje.
Že se od sebe rostliny a živočichové navzájem inspirují, dokazují mnohé tvary a barvy. Stačí jen zkoumat, pozorovat, otevřít si hlavu a mít co největší obrazotvornost, představivost. Když přivřeme oči někteří živočichové připomínají svým zbarvením třeba květy některých rostlin a naopak. Vybrali jsme pro vás až bizarní rostliny, které opravdu překvapí.
Pochutina, která je pevnou součástí našich jídelníčků, a kterou si v průměru 2-3x týdně všichni v různé úpravě dopřáváme. Brambory jsou natolik samozřejmé, že už si život bez nich neumíme představit. Zpracovávat je na desítky různých způsobů všichni jistě umíme. Co když je ale chceme sami začít pěstovat?
To vám tak po cestě do práce najednou trkne do očí úzký roztomilý chodníček z kamínků a nápad je na světě. Barevný výsyp mezi trávníkem a oplocením působí vesele, a tak si říkáte, jak by tento způsob úpravy mohl vypadat i kolem vašeho domu.
Číselné spojení 420. Co to v souvislosti s marihuanou znamená? Mýtů a pověr, proč právě toto číslo, existuje rovnou dlouhá řada a skoro všechny jsou nepravdivé. Jen jediný se zdá mít smysluplné vysvětlení.
Nemusíme zrovna umět rozeznávat jednotlivé druhy baboček, otakárků, různých brouků, ještěrek, mravenců a nočních motýlů, abychom se k nim chovali šetrně, vycházeli jim vstříc a pochopili, že jsou i pro naše zahrady důležití a užiteční. Pojďme se na život v zahradách podívat trochu netradičně.
Že je dřevo rostlého dubu tužší a tvrdší, než třeba dřevo topolu a jedle, se tak nějak ví. A ti, kdo pracují se dřevem častěji, mají jasno i v tom, že na tvrdý dub dotahuje svou nepoddajností dřevo ovocných stromů: hrušně, švestky či jabloně. Nebo že habr, akát nebo tis tvrdostí dub překonávají. Které dřevo je ale nejtvrdší?