Jak pečovat zamiokulkas (resp. kulkas zamiolistý - Zamioculcas zamiifolia) a na co si dát při jeho pěstování pozor? Čím si tato pokojová květina získala v posledních letech takovou oblibu?
Kulkas zamiolistý (Zamioculcas zamiifolia) patří do čeledi árónovité a jde o jediný druh rodu kulkas. Tato sukulentní, vytrvalá bylina má krátký podzemní oddenek, ze kterého vyrůstají dužnaté, zpeřené listy. Květenstvím kulkasu je palice s toulcem, která vyrůstá blízko povrchu substrátu. Plodem je bobule obalená vytrvalým okvětím. Kromě Madagaskaru, odkud rostlina pochází, se vyskytuje ve východní Africe od Keni až po jihoafrický Natal. Roste především v podrostu tropických lesů.
Zamiokulkas patří dnes mezi nejoblíbenější pokojové rostliny, přičemž není nijak náročný na pěstování. Vlastně jde o moderní rostlinu, která vydrží mnohé a proto se hodí i pro naprosté začátečníky, lidi pracovně zaneprázdněné, ale i do panelákových bytů se suchým vzduchem v zimě, byť je naopak náročnější na vlhkost vzduchu. Důkazem ohromných vlastností této rostliny je fakt, že když omylem utrhnete list, stačí jej zapíchnout do země v květináči a vyroste z něj další rostlina. Bez péče to samozřejmě nelze, ale náročné to také není.
Zamiokulkas je vlastně neskutečný nezmar. V květináči se dovede rozrůst tak, že se z něj vlastně „dere“ ven, květináč zdeformuje a začíná zvedat substrát. Naznačuje nám tím, že potřebuje přesadit do většího. Mnohdy je nakonec třeba květináč opatrně zničit, abychom z něj vyjmuli nepoškozenou rostlinu. Ohromná životní síla. Dalším ohromným překvapením, které nám může zamiokulkas připravit, je květ. Pokud se nám za dobrou péči odmění kvetením, budeme ohromeni. Květy jsou sice poměrně nenápadné, o to však originálnější.
A že péče o zamiokulkas nezabere mnoho času. Může se ale stát, že i tato nenáročná rostlina prostě neprospívá. Co je příčinou? Na prvním místě je stanoviště. Zamiokulkas není nijak náročný na světlo, ale prostě jej potřebuje „tak akorát“. Ideální je pro něj světlo rozptýlené, nikdy však opravdu temné stanoviště, stejně jako nikdy plné slunce. Obzvláště v zimě pak nemusí menší intenzita světla na daném stanovišti stačit, proto rostlinu přesuneme blíže k oknu, což po zimě opět změníme. V létě můžete zamiokulkas letnit, zprvu jej však dáme do stínu. Zde si bude postupně zvykat na nové prostředí a později již snese i sluneční paprsky.
Zamiokulkas je vlastně takový neutrál, ani moc světla, ani příliš malé množství, ani příliš zálivky, ani málo. Čili se zálivkou je to stejné jako se světlem. Byť zamiokulkas připomíná sukulenty, vody určitě potřebuje dost. Ideální je vydatná zálivka jednou týdně. V závislosti na podmínkách v místnosti pak přistoupíme k další zálivce, až substrát vyschne. Za většího chladu a vyšší vlhkosti vzduchu to může trvat i déle jak týden. Poznáme to jednoduše prstem, který zaboříme do substrátu. Pokud si jej ušpiníme vlhkou zeminou, ještě zcela neproschla. Použít též můžeme například špejli či jakýkoli jiný kousek dřeva, klacík apod.
I zamiokulkas musíme samozřejmě hnojit, ale jen ve vegetačním období, přes zimu s hnojením zcela přestaneme. V sezóně hnojíme jednou za 14 dní, to zcela postačí. Použít lze kapalné hnojivo ředěné odstátou vodou a nebo hnojivé tyčinky, které zapíchneme do substrátu a hnojivo se bude uvolňovat postupně, rostlina si je vezme podle potřeby. Hnojení tak eliminujeme až na několikrát za rok.
Zamiokulkas roste z hlízy, která se v substrátu postupně zvětšuje. Proto nás po čase (řádově v letech) čeká přesazení. K přesazování přistoupíme na jaře, přičemž vždy přesazujeme do většího květináče. Na dno květináče umístíme drenáž z keramzitu či kamínků. Drenáž ochrání kořeny před zahníváním, jelikož kořínky nebudou stát ve vodě, i když rostlinu přelijeme.
Jako substrát volíme běžný substrát pro pokojové rostliny, do kterého můžeme přimísit trochu rašeliny a písku, čímž zeminu odlehčíme.
Jelikož je zamiokulkas velice citlivý na nízké teploty, nesmí stát v nevytápěné místnosti a také na stanovišti, kde je průvan. Rostlina snadno nastydne, což se projeví černými skvrnami na stoncích. Zamiokulkas též neumisťujte poblíž radiátoru, jelikož vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost. To však vyřešíme pravidelným rosením. Čím sušší vzduch v místnosti je, tím častěji rosíme rozprašovačem.
Je též vhodné postavit vedle květináče misku s vodou, která se bude odpařovat a zvýší rostlině vzdušnou vlhkost. Zamiokulkas také miluje pravidelné sprchování vlažnou vodou. Smyjeme tak z rostliny prach a ona pak snáze prodýchává.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, abecedazahrady.cz, pixabay.com, wikipedia.org, shutterstock.com
