Představujeme zaručené způsoby, jak si zlikvidovat trávník
S dobrými radami jakoby se roztrhl pytel. Půjdeme na to jinak, a nabídneme vám rady, které jsou naprosto špatné. Tedy dobré jen k tomu, abyste si zlikvidovali trávník.
S dobrými radami jakoby se roztrhl pytel. Půjdeme na to jinak, a nabídneme vám rady, které jsou naprosto špatné. Tedy dobré jen k tomu, abyste si zlikvidovali trávník.
Ochlazováním se mohou vysušit, zalévání jim může způsobit žízeň, voda na listech je může snadno spálit a nevhodný materiál dělá z květináče pec. Přežití pokojových rostlin během období velkého horka je plné nástrah.
Táhlé vlny letních veder mohou pořádně zamávat s bilancí rezerv vody nastřádané v nádržích. K ochraně vodních zdrojů před výparem se proto využívají roztodivné metody. Z některých zůstává rozum stát, jiné se ale dají s úspěchem použít i u domácího zahradního jezírka.
Trápí vás sucho na zahradě? Inspiraci můžete hledat za hranicemi. Kalifornie, Nevada, Arizona, skoro půlka Mexika, Chile, tedy státy, kde je dostupnost vody limitovaná a v posledních letech se stává ještě o něco více nedostupnou vzácností. Přesto tu zahradníci nerezignovali na estetiku udržovaných okrasných zahrad. Jen je vytváří jinak, na odlišných principech. S minimální, anebo úplně nulovou spotřebou vody.
Až naprší a uschne, říká se. Od pozdního jara to na řadě míst Česka většinou vypadá jinak. Schne, aniž by předtím pořádně zapršelo. Komplikace to je, ale nemusí být úplně katastrofální. Stačí začít pár věcí dělat jinak, a některé nedělat vůbec.
Nikdo je vlastně opouštět nechce, ale jinak to nejde. Do kufru se prostě nevejdou, na letišti by se to personálu nelíbilo. Na dovolenou tedy musíte vyrazit bez nich. Jak to zařídit, abyste se s nimi po návratu zase setkali? Těch strategií, které pomohou vašim pokojovkám přežít během vaší nepřítomnosti, je hned několik.
O tom, že na planetě Zemi existují jakési klimatické/podnebné pásy, nás poučí už v hodinách zeměpisu na základní škole. Méně se už ale ví o tom, že něco podobného – pochopitelně v mnohem menších měřítkách – funguje i na naší zahradě.
Ano, je to zvláštní, ale i v zimě je třeba zalévat. Zima totiž znamená sucho. A nejvíc na něj trpí rostliny – stálezelené a opadavé keře – které se k zimnímu spánku úplně neuložily.
Ještě nedávno bylo stále skloňováno sucho, ostatně ono se stalo postupně vynikajícím byznysem pro více subjektů a jak to jen jde, stále alarmují, upozorňují, vyhrožují. Jenže letošní konec léta a nástup podzimu přinesl pravý opak. Prší denně a zahrady jsou mokré, podmáčené. Jak si v zahradách poradit s nadbytkem vody?
Kdo chce šetřit, sáhne po klasickém modrém sudu od nějaké chemikálie, pořádně ho vymyje a pak používá dlouhé roky. Někdy to není zcela bezpečné (záleží na původním obsahu a důkladném vymytí), ale také takové řešení stačí. Na trhu je však bezpočet možností včetně výběru materiálů.
Sucho je skloňováno ve všech podobách, sucho nikdo nechce, všichni se ho bojí, na internetu vznikly interaktivní mapy sucha, ale také statistiky úhrnů srážek. O dešti, respektive dešťových srážkách, se ale, mám takový dojem, mluví méně než o suchu a přitom spolu tyto dva pojmy úzce souvisí. A jakmile zaprší trochu víc, média burcují na poplach, jsou bouře, škody, záplavy…
Červenec je v zahradách především o zalévání, protože v červenci chce v každé zahradě všechno pít. Stále a do nekonečna. Nejen na zálivku velmi náročná plodová zelenina. Určitě platí, že nejen lidé jsou v tomto měsíci žízniví, ale i většina rostlin.
Že je dešťová voda nejlepší k zalévání zahrady i pokojových rostlin a navíc padá shůry zcela zdarma, ví určitě každý. A právě tu vodu, která spadne na střechy, je třeba sbírat do akumulačních nádrží, ale třeba i obyčejných sudů. Voda, která dopadne přímo na pozemek, by přitom měla mít možnost se na pozemku vsáknout.
Nejlepší sprchou je pro rostliny déšť. Pokud ale nemáte možnost za příjemného deštíku rostliny vynést ven a nechat „opršet“, pomůže i obyčejná vana nebo sprchový kout v bytě. Ostatně, pravidelné „sprchování“ deštěm je jedním z důvodů pro letnění pokojovek.
Nádrž, barel, nebo čerpadlo do studny na plný výkon? Bez vody to na zahradě jen tak neporoste, a ne vždy se dá jen spoléhat na to, že včas zaprší. Kolik vody budete tedy na jednu pěstitelskou sezónu potřebovat?
Nesmysl? Ale kdepak, pokud do rovnice dosadíme správná slova. Zalévání vidlemi (a nebo třeba i lopatou), to je vlastně mulčování. A zalévání motykou představuje kypření vrchní vrstvy půdy, díky kterému se zde bude voda lépe držet. Vlastně tedy nejde o zalévání, ale o způsoby, jak si zálivku zjednodušit a snížit spotřebu zálivkové vody. Navíc lze sáhnout ještě po jedné vychytávce, zavlažování pomocí zapuštěných nádob.
Je to prosté: maximálně zužitkovat zdroje, které se nabízí a jsou zdarma. Uzpůsobit mechanismus zalévání aktuálnímu počasí a potřebám rostlin, fungovat v úsporném režimu. A také se vyplatí dopředu zařídit, aby vaše zahrada nebyla moc žíznivá. Jak na to?
Mrkev v záhonu klidně kropte, jak je libo, ale teplomilnou plodovou zeleninu je třeba zalévat jinak. Opakování stále stejných chyb vede ke snížení úrody. A některé by rostliny dokonce nemusely ani přežít, obzvláště ty mladé, které se teprve nedávno probudily k životu.
Skleníky mají tu nevýhodu, že dovnitř prostě neprší, proto je třeba zalévat stále a to i za deštivého počasí. Nabízí se proto otázka, zda není právě pro skleníky ideální kapková automatická závlaha.
Kapková závlaha dopraví vodu přímo k rostlinám. V takovém množství a takových rozestupech, aby se ke kořenům dostalo vlhkosti vždy tak akorát. Jak na to? Přečtěte si naše rady.