Šetření s vodou. Co dělat, abyste na zahradě vydrželi přes horké měsíce?

Zdravá půda funguje jako houba, která si umí vláhu uchovat déle. Kyprost, optimální přídavky organické hmoty – kompostu, podpora mikrobiálního života, nevyčerpanost monokulturami. To jsou cesty, jak s nedostatkovou vodou vydržet déle.

Jistěže rostliny na zahradě potřebují vodu. Ale ne všechny jí potřebují stejné množství, ne všechny jsou stejně žíznivé. Seskupujte je v rámci pozemku/obdělávané plochy či záhonků tak, aby se pohromadě držely ty stejně žíznivé. Ty nejžíznivější by měly být zdroji vody nejblíže. Je to cesta, jak ušetřit.

I zahrada, na níž nerostou žíznivé druhy, může být krásná. Je to o tom, co tam vysadíte a jak se o to staráte. Může být, že v některých regionech opravdu od jara do podzimu pořádně nezaprší. Stejně jako loni nebo předloni. Jak dlouho ještě tu budeme vysazovat žíznivé druhy, které to neustojí?

Trávník je přesně tím luxusem, který se za sucha stává neúnosným. Když už musíte mít na zahradě tuhle zelenou zbytečnost – a když už na ni musíte lít hektolitry vody – tak ho aspoň nechejte trochu povyrůst. Čím vyšší je, tím více tu vodu zadrží a pomaleji ji ztrácí.

Mulč chrání rostliny a půdu před mnohými nebezpečenstvími. A taky před zbytečným přehříváním povrchu a ztrátou vody. S mulčem – ať už dřevní štěpkou, listím, posekanou trávou anebo jiným materiálem – navíc bráníte růstu plevelů.

Plevele? Tam, kde potřebujete produkci, se jich hleďte zbavit. Vůči hospodářským plodinám jsou konkurencí v boji o vodu, s každým zaléváním tak dopřáváte i plevelům. Ale pozor: tam, kde se nic nepěstuje, jsou i plevele lepší, než holá přesušovaná půda.

Hadici nechte raději ležet v kůlně. S konví se sice o poznání víc nadřete, ale můžete garantovat, že se více vody dostane přesně tam, kde je to zapotřebí. Žádné bryndání během přesunů a zbytečné cákání po zemi. U zalévání se ještě chvilku zdržíme. Není to jen o tom čím, ale taky „jak“.

Zalévat by se mělo spíše méně, než více. Ale když už se zalévá, mělo by se zalévat více, než méně. Že jste z toho jeleni? Tak jinak: zálivka by se měla dávkovat delší dobu, pomalu, aby se stačila vsakovat - a je třeba, aby se voda dostala do hloubky. Zalévat často, ale malým objemem vody po krátkou dobu, nemá efekt a ani není úsporné.

Že jdete s dobou a zálivku řešíte kapkovou závlahou, dávkovanou přesně k záhonkům a rostlinám? Paráda! Je to ale jako s tím sklepem – a mohla bych to vidět? Většinu podobných systémů realizují profesionální firmy na míru/zakázku, a jejich domáčtí uživatelé je už většinou nedokáží „aktualizovat“. Dávkujete pořád správně?

Kolik vody je tak akorát? Hrubý průměr hovoří o čtyřiadvaceti litrech na metr čtvereční zahrady – každých 7-10 dní. V uspořádání zahrady preferujte víceúrovňové shluky rostlin, ostrůvky a kaskády. Tak, aby voda stékající z jednoho místa (nebo sestupující půdou níž) mohla po své cestě osvěžit povícero rostlin.

Kdy zalévat? Ráno, časně ráno. Aby se mohly rostliny napít, doplnit rezervy a snést další horký den, při němž se budou moci ochlazovat. Navečer je půda ještě po horkém dni rozpálená. A pak už však nehraje takovou roli pro přežití rostlin. Určitě ale nezavlažujte přes poledne/odpoledne, ani když je větrno.

Braňte rostliny před úpalným sluncem. Zastiňující prvky, zástěny, kryty, sítě dopřejí rostlinám trochu stínu, a uchovají jim tím trochu víc vláhy. Rozplánujte taky výsadbu dřevin a křovin. Je to na léta, než vyrostou. Ale stín (a chladnější vzduch) vám budou poskytovat desetiletí.

Šetřit vodou na zahradě znamená, že jí nebudete mrhat na omývání auta, anebo ostřikování terasy či chodníčků během čištění. Šetřit znamená, že máte nějakou rezervu a jste připravení s ní hospodařit – a doplnit ji, když třeba náhodou zaprší. 

Zdroj: NIdirect.gov.uk, Guardian.com, BirdsAndBlooms.com, lovelyourlandscape.org, ČeskéStavby.cz, GatherAndGrow.com,   FingerGardening.com