Jako by se ta drobná epizoda stala teprve před vteřinou. Houbař se posadí s košíkem na terásku místní restaurace a dá si malé pivo. Má opuchlý spodní ret, vlastně celá ústa, ale přes neudržované strniště není vidět místo hmyzího vpichu. „Dostal mě sršáň,“ procedí skrz zuby, přitom se mu však radostně blýsknou oči. „Ale stálo to za námahu, mám pořádnou čagu, rostla na bříze kousek odsud. Prý se u nás vyskytují na každé tisícáté… Hnízdo měly ty bestie v dutině stromu kousek pod houbou, musel jsem to risknout. Najednou se jeden ve vzduchu otočil a natočil se na mě zadkem. A prásk, nemohl jsem dělat nic. Normálně na mojí hubu ve vzduchu zacouval a bodnul. Balancuju na kufru čtyřkolky, v jedné ruce kladívko, v druhé majzlík...“
Prostě jako korek…
Vlastně to vypadalo, jako by se vynořil z marockého háje korkových dubů. Prostě korek… Nic jiného v košíku neměl. Ovšem čaga je uznávanou léčivou houbou už i oficiálně, i když opatrně. A dokonce i výživovým doplňkem. Obzvláště v tradičním léčitelství má dlouhou historii napříč různými kulturami, především v Rusku a na Sibiři. Velmi dobře známá je i v severských evropských zemích. Třeba typická finská krajina plná bříz? Vězte, že i rezavce šikmého, tedy sibiřské čagy. Moderní věda sice dosud plně nepotvrdila veškeré tradičně připisované účinky čagy, ovšem předběžné studie naznačují několik klíčových oblastí. Čaga údajně posiluje imunitní systém, má antioxidační účinky, protizánětlivé vlastnosti, podporuje trávicí systém, ale i duševní zdraví, snižuje také stres, podporuje srdce a játra, prodlužuje život. Léčitel by se nyní rozepsal jako poeta, ale my nejsme léčitelský magazín. Pro houbaře je však čaga zajímavým typem. Jak se vynořila z hlubin historie?
Fascinující houba severní polokoule. Čím severněji a východněji, tím lépe
Fascinující houba chaga je známa také jako čaga sibiřská, ve skutečnosti však jde o rezavce šikmého (Inonotus obliquus) z čeledi kožovkovité (Hymenochaetaceae). Přirozeně roste na kmenech stromů, především listnatých a hlavně na břízách. Nejčastější výskyt chagy je v chladnějších oblastech severní polokoule včetně Sibiře, severní Evropy a Kanady. Na první pohled vypadá tato houba nevábně a nejedle, vlastně jako na povrchu černá a ztvrdlá dřevnatá hmota vyrůstající z kmene stromu, jako jakási nemoc. Ovšem právě pro tradiční medicínu je čaga pokladem vyhledávaným již tisíce let. A roste dokonce i u nás.
Ve střední Evropě včetně Česka a Slovenska najdete čagu především na břízách ve výše položených oblastech, její výskyt však není zdaleka tak masivní jako v opravdu chladných zemích Evropy, čili na severu. U nás se vyskytuje hlavně v horách na oslabených a starých břízách, na nichž parazituje. S trochou štěstí a dobrou znalostí místních lesů na ni proto narazíte třeba i na Šumavě, v Jeseníkách, Krkonoších, Krušných horách, na Vysočině atd..
Tradiční sběr a sušení sahá až do čínské medicíny
Čaga byla a je tradičně sbírána na divoce rostoucích břízách, je sušena a poté vařena nebo zapékána, načež se z ní připravuje odvar fungující jako léčivý nápoj. Připravoval se též prášek, který se přidával do čaje nebo jídla. Čagu zná dokonce i tradiční čínské léčitelství, nejen sibiřské a severské evropské kmeny. Využití čagy například v čínském léčitelství je dobře zdokumentováno v historických textech. A dokonce prý podle nich čaga prodlužuje život.
Plodnice dokonalé a nedokonalé
V přírodě nacházíme plodnice dvou typů: nedokonalé (imperfektní) a dokonalé. Jde o houbu víceletou, přičemž dokonalé plodnice se vyskytují od července do listopadu na mrtvých kmenech listnatých stromů, nejčastěji v místech poranění a v dutinách. Dokonalé plodnice jsou jednoleté a bývají větší než nedokonalé. Dorůstají délky i několika metrů a zabírají až polovinu obvodu kmene stromu, na kterém parazitují. Jejich podhoubí je žlutohnědé, což je i barva lemu plodnic. Na stromech tvoří velké souvislé plochy i menší oddělená pole různé velikosti. Dokonalé plodnice rostou pod kůrou napadeného stromu a způsobují její nadzvedávání a odpadávání. Rourky dokonalých plodnic jsou velice křehké, rostou rovnoběžně až do délky 0,5 centimetru a je pro ně typická hnědá až tmavě hnědá barva. Póry jsou u mladých plodnic bílé až okrově žluté, u starších hnědé.
Nedokonalé plodnice najdeme především na břízách po celý rok, přičemž jsou víceleté. Dožít se mohou dokonce až dvaceti let. Bývají velké 10 až 35 cm a mají nepravidelný polokulovitý až podlouhlý tvar. Na povrchu jsou šedé až hnědozelené, později i šedozelené až rezavě hnědé. Povrch plodnic je rozpraskaný.
Určitě se poraďte s lékařem
Čaga se na první pohled (a přečtení) sice může jevit jako přírodní zázrak, který moderní věda teprve začíná odhalovat. Je ale třeba mít respekt k jejím možným nežádoucím účinkům a kontraindikacím. K užívání čagy je třeba přistupovat s odbornou péčí a uvážením. Určitě se před případným užíváním poraďte s lékařem.
Zdroj: chaga.info, Wikipedia, medicinashop.cz, vitaherbals.cz, purerituals.cz, sayanchaga.com, webmd.com
Kvíz: Jste skutečný znalec českých hub, nebo jen sváteční houbař
Udělejte si náš test a zjistěte jak na tom jste. Tímto testem projde jen zdatný mykolog!