Skleník má v zahradě mnohé praktické využití. Skleníkem nejenže zhodnotíme zahradu, ale usnadníme si rychlení a pěstování sazenic zeleniny, květin a bylin, načež u některé zeleniny dosáhneme ve skleníku vysokých výnosů. Nejen však to.
Ne pro každého je skleník vhodný. Je především třeba být aktivním zahrádkářem, kterého baví pěstovat rostliny, a který vylepšuje jídelníček své rodiny mnohými plodinami, aniž by je musel kupovat. Každý skleník samozřejmě něco stojí, ale z dlouhodobého hlediska se vyplatí nejen jako místo pro pěstování, ale také jako prostor pro přezimování a uskladnění mnohých přenosných rostlin, které by venku nepřežily zimu. S pořízením skleníku navíc stoupne hodnota zahrady a rozšíří se naše pěstitelské možnosti.
Kam skleník umístit?
Umístění skleníku přímo souvisí s jeho velikostí. Vedle toho pak stojí materiál konstrukce, typ zasklení a možné doplňky. Záleží také na tom, jak chceme skleník využít. Někomu vystačí menší, jiný vyloženě potřebuje skleník velkých rozměrů, třeba už jen proto, že jeho početná rodina konzumuje mnoho zeleniny. Navíc prvních plodů se můžeme dočkat již začátkem dubna, koncem března. Třeba ředkviček a nebo salátu.
Samostatně stojící skleník
V každém případě vyžaduje celoroční provoz zcela jiný typ skleníku než konstrukce určená pro sezónní doplňkové využití. Větší a robustnější skleníky nás nebudou v ničem omezovat, můžeme se při pěstování rostlin doslova rozmáchnout, a to včetně pohodlného pohybu uvnitř. Přitom stavba malého skleníku není o mnoho levnější než velkého, pokud samozřejmě nejde o rozdíly řádové.
Skleník můžeme v zahradě umístit jako samostatnou stavbu, ale též jej můžeme přistavět někam ke stěně, čímž využijeme akumulační schopnosti zdiva a usnadníme si přívod vody a elektřiny do skleníku (pokud je napojen na stěnu domu). Dokonce lze i vybudovat vstup do skleníku přímo z domu, ale nejde o obvyklé řešení, pro tento účel budujeme zimní zahrady.
Skleník opláštěný polykarbonátem
Důležité je též volit místo s ohledem na množství slunečního záření a dostatek prostoru okolo skleníku. Jelikož se skleníky v létě často přehřívají, vůbec není od věci alespoň jeho částečné osazení pod stínícím stromem, více méně slunce je právě tím, co potřebujeme, přičemž skleník snadno přistíníme už jen vhodnou volbou zasklení, případně vápenným nátěrem zasklení. Důležité je však větrání skleníku. Čím více otevíravých oken (alespoň 10% pláště), tím lépe, stejně tak je dobré mít vchod z obou stran, by´t tak přicházíme o kousek pěstební plochy. Když oba vchody otevřeme zároveň s okny, vzduch by měl proudit dostatečně. Velice užitečné je také automatické otevírání a zavírání oken podle teploty uvnitř, ovšem vyžaduje elektřinu a není zrovna levné.
I staré skleníky po předcích mají své kouzlo a budou sloužit
Výběr skleníku
Přehled o nabídce skleníků u nás a jejich cenách si najdete nejsnáze na internetu. Ale o velikosti skleníku rozhodujete vy sami podle toho, jaké s ním máte plány. Něčím jiným je již jeho konstrukce, potřeba budování základů a zasklení. Ne náhodou se dnes prodávají skla průsvitná, ale minimálně průhledná, v žádném případě čirá, jelikož sluneční paprsky jimi pronikající mohou rostliny popálit. Výborným řešením je též prosklení polykarbonátem, přičemž dutinkový polykarbonát má navíc zajímavé tepelně izolační schopnosti. Nezapomeňte též na dostatečnou výšku skleníku, případně je dobré umístit stavbu nižšího skleníku na dostatečně vysokou podezdívku, nebo naopak vykopat po vybudování základů jámu, vytvořit bednění pro zeminu a několik schodů dolů. Nebudeme se muset ohýbat při péči o rostliny a přitom ušetříme na stavbě skleníku nižšího. Zároveň získáme místo obyčejných záhonů záhony vyvýšené, které se stanou bohatou zásobárnou živin na mnoho let, pokud je vybudujeme správně.
Skleník z profilů z pozinku
Dbejte na dostatek otevíravých oken
Stavba malého skleníku
Fóliovník lze postavit jakkoli a z čehokoli, co doma najdeme, i fóliovníky se však prodávají
Není nic horšího než chodit po skleníku shrbení a každou chvíli se přesto o něco praštit do hlavy. Navíc například salátové okurky vyžadují skleník vyšší, jelikož se plazí vzhůru. Další možnou a o dosti levnější alternativou je fóliovník, ovšem fólie vydrží tak cca 2 sezóny, načež vyžaduje opravy a případnou výměnu. Co se týká materiálů konstrukce skleníku, ideální je hliník, běžně se ale stále prodávají i profily pozinkované, které jsou levnější. Plechové profily navíc nejsou oproti oceli těžké, stejně jako dražší hliník. U hliníkových konstrukcí můžete narazit na problém s kombinací hliníku s ocelovými plechy a pozinkovanými šrouby ve spojích, které korozi na rozdíl od hliníku neodolají. Potřebují proto vhodný nátěr.
U žárově zinkovaných konstrukcí skleníků se můžeme spolehnout na životnost až 30 let a více bez nutné údržby, pokud materiál ošetříme ještě před stavbou skleníku poleptáním povrchu a následným ochranným nátěrem.
