Odpověď se dá trochu odtušit, protože když si pokojové rostliny, sadbu a sazenice kupujete, dáváte tím někomu vydělat. A ten někdo to nejspíše dělá proto, že na tom úplně netratí. Můžete ale i vy sami pěstováním vydělávat? Spojit tím příjemné s užitečným, povýšit své hobby na výdělečnou činnost? Jde to.
V krátkosti, všechno má svou cenu. A je jen otázka, jestli se nabídka protne s poptávkou, zboží najde svého kupce. Pokud je něco nedostatkové, vzácné či nějak jinak mimořádné, bude ta cena vyšší. Ale svou cenu mohou mít i věci, kterým třeba vy žádnou hodnotu nepřipisujete. Něco, co považujete za zelený odpad. Řekněme, že se pustíte do probírky a ředění výsevu v záhonku. Možná jste prostříhali pokojovou rostlinu a máte z ní spoustu zeleného odpadu. Zrovna tak to mohou být přebytky ze semen, které jste si chtěli předpěstovat, a vzešlo vám jich víc, než kolik užijete.
)
On to všechno odpad je, a jeho cena – vyjádřená spíše tím, co zaplatíte za svoz bioodpadu – je spíš záporná. Ale jen do doby, než jej zakořeníte, na-řízkujete, zasadíte. Zachráníte. Pak už jsou tyhle neužitečné odštipky věci, které už hodnotu pro někoho mohou mít. Řekněme do deseti korun. I vyšší, pokud jde o nějaký zajímavý kultivar nebo odrůdu. O stupínek výš pak stojí mladé sazenice. Zvlášť když se trefíte do sezóny, mohou jít na odbyt i za padesátku. Pokud je to nějaký rozrostlejší kousek – něco, co už má jistotu přežití – dá se to „střelit“ i za dvě stovky.
)
Samostatnou kategorií jsou pak stromky, keře a okrasné dřeviny. V ceně holého proutku se možná pohybujete na úrovni desetikorun, ale něčeho staršího a vznosnějšího jdete do stovek. A za mladý stromek, který může být vyzvednut a přesazen někam jinam, jsou to hotové tisíce. V případě exotických záležitostí – jinanů, palem, fíkovníků, tisovců – se pak dá u takových pořádně vzrostlých exemplářů hovořit o desetitisících. Potenciál je nemalý u každé aspoň trochu zajímavé rostliny, a rozhodně nemusí jít o nějakou hospodářsky zužitkovatelnou plodinu.
Zlatý důl v květináči
Zamiokulkas (Zamioculcas zamiifolia), nezničitelný nebožák z dvanácticentimetrového květináče, se prodává za 270 korun. Bejby varianty, sotva s třemi lístky, jdou ven za stovku. Roztřepený větší kus, ve více stoncích, v květináči dvaceticentimetrovém, už neklesá cenou pod pětistovku. A masivní ozdobné kousky, perfektní do koupelen i stinných místností, nejdou v prodeji pod tisícovku. Přitom namnožit tuto rostlinu – z odstřižků, lístků, řízků – skutečně není nic složitého.
Ona to víceméně zvládá úplně sama, když jí trochu pomůžete. Z jedné takové přebytečně rozrostlé, kterou doma nejspíš někde zastrčenou máte, jste schopni vyrobit deset menších květináčů, dohromady s hodnotou kolem 2700,- korun. Přitom je to práce na jedno odpoledne. A to se bavíme o jedné jediné pokojovce. Kolik jich doma, hodných namnožení, doma asi máte?
Pochopitelně to funguje i na zahradě, s bylinkami. Levandule v deseticentimetrovém květináči jde k prodeji za 80,- korun a není to zboží, které by někde dlouho stálo. Na metr čtvereční jich můžete mít stovku. To je obrat osmi tisícovek korun z jednoho metru čtverečního. Na plácek o velikosti patnácti metrů čtverečních jich můžete nastřádat 1500, a přiblížit se hodnotě okolo 120 000,- korun. Je až šílené, jak ty čísla naskakují.
)
Zrovna levandule je rostlina, kterou když neprodáte letos, můžete ji prodat příští sezónu – a jako už jednou přezimovanou, adaptovanou a rozrostlejší – za ještě větší cenu. Sazenice rajčat, paprik, okurek, cuket? Není to vyloženě superbyznys, ale zase je tam ta jistota toho sezónního odbytu. Spousta – dobře polovina – zahradníků nemá čas hrát si s předpěstováním sadby, chtějí si vysadit už hotové sazenice. Vy je můžete dodat, a slušně si tím přilepšit.
Pokrýt náklady, vydělávat
Většina z těch, kteří mají zelený palec a s chutí něco pěstují, přitom smýšlí ekonomicky jen v tom, že se zisku (nebo spíš úsporu vlastních výdajů) dobírají tím, že mají vlastní úrodu. Výpěstky si nemusí kupovat, protože se jim urodilo. Ale poměrně dobře výnosným zlatým dolem – který leží všem na očích – je byznys onoho množení. Při němž vlastně neděláte nic jiného, než co děláte běžně – jen toho děláte trochu víc a se záměrem, že to prodáte dál.
)
Je to cesta, jak si třeba před rodinou obhájit to, že trávíte na zahradě tolik času a že ten váš koníček něco z rodinného rozpočtu stojí. Můžete jím i vydělávat, výdaje pokrývat a do rodinného rozpočtu naopak přispívat. Je jen na vás, v jak velkých měřítcích se do toho pustíte. Nemusíte hned celou zahradu měnit na průmyslovou pěstírnu. Ale nechat si trochu místa ve skleníku jen kvůli tomu, co půjde na odbyt, se vám může vyplatit.
Nejspíš nemáte dost místa – celý lán - k tomu, abyste užili tisíc sazenic okurku setého. Ale prodat tisíc sazenic? To je čtyřicet tisíc korun na vašem účtu. Přitom nebudete muset řešit starosti se zaléváním takového lánu, s postřiky proti plísním; spálenými zády, spálenými listy… protože vaším produktem bude jen ta sazenice. Když sestříháte živý plot, máte spoustu zeleného odpadu. Pokud ty sestříhané zbytky nařízkujete, zasadíte a necháte povyrůst, máte něco s hodnotou celého živého plotu a půlky garáže k tomu.
)
Studenou sprchou, která tomu celému hospodaření skrze pěstitelskou vášeň ubírá na kráse, je ta fáze „hledání zákazníků“. Protože nejspíš nechcete sedět někde na tržnici ve stánku (za jehož pronájem se platí). Nestojíte o tom, zařizovat si vlastní inzertní web na internetu, a připlácet si za reklamu. A taky se nechcete handrkovat s někým na bazarech, kterých jsou po sociálních sítích rozesety stovky - a jsou bohužel plné podvodníků. Takže jak to, co vypěstujete a získalo to na hodnotě, dostat ven?
Naštěstí existují – i v Česku – specializované weby, kde registrovaní pěstitelé získávají prostor k tomu, aby tu své zboží nabízeli stejně, jako na každém jiném kvalitním e-shopu. Tahle záležitost, ve světě jinak docela běžná, je tu už zkrátka také k mání. A na vás teď je, abyste se s ní naučili pracovat. Protože pěstováním rostlin se skutečně dá vydělávat. Nemusíte přitom čekat až na samotnou úrodu, trh kolem množení a sázení je totiž obrovský.
)
Lidí, kteří vám jsou ochotni zaplatit za něco, co byste stejně zdarma dělali – a co kdysi bylo spíš odpadem – je kolem víc než dost. A v době, kdy vám každý druhý vykuk slibuje zázračné zisky a „pasivní příjem“ je tohle asi nejblíž realitě, které se můžete poctivou prací přiblížit.
Zdroj: twisted-tree.net, 10web.io, permacultureapprentice.com, jayscotts.com, mikesbackyardnursery.com
