Plody této rostliny jsou velké asi tak jako angrešt, mají velmi tuhou slupku, proto je lepší je jen rozžvýkat a vyplivnout, ovšem intenzivní chutí a vůní okurek vás jejich šťáva opravdu překvapí. A nejen vás, ale i vaše návštěvy, před kterými se pak budete moci blýsknout pěstováním něčeho neobvyklého, co neznají.
Plodů mexické miniokurky (Melothria scabra) se opravdu příliš nenajíte, ale jde o chuťově výjimečnou raritu, jednoletou rostlinu, která dobře plodí i v našich klimatických podmínkách. A určitě osloví každého pěstitele, který rád experimentuje. Chutná šťáva plodů však není jediným, čím jsou výjimečné. Vypadají totiž v zahradě báječně, možno říci až roztomile, vlastně jako miniatury melounů, proto se této rostlině též říká cucamelon, setkáme se však i s názvem peppinillio a v angličtině se této rostlině říká mouse melon (myší meloun).
Miniokurky se pěstují stejně jako okurky, jsou však méně náročné a navíc u nás nemají přirozené nepřátele, tedy škůdce a odolávají i chorobám. Semínka můžeme vysít do záhonu či truhlíku v druhé polovině května tedy po ledových mužích, ke klíčení vyžadují teplotu alespoň 20 oC, načež klíčí 7 až 14 dnů. Mexické miniokurky jsou vlastně dýněmi nasládlé a zároveň kyselé chuti. Pochází z jižní až střední Ameriky, nelze však přesně lokalizovat původ.
Stejně jako ostatní okurky vyžadují miniokurky dostatečně výživnou půdu, dostatek závlahy a též oporu, po které se bude pnout. Stačit budou i natažené provázky, jelikož šlahouny miniokurky rostou velice rychle a brzy dosáhnou délky až 3 metry.
Plody miniokurky začneme sklízet, pokud dosáhnou velikosti hroznů, jsou stále pevné a sytě zbarvené. Pokud miniokurky nesklidíme včas, semínka uvnitř plodů se roztáhnou až přes téměř celý objem dužniny a ztvrdnou, načež jsou plody nepoživatelné. Tyto plody můžeme pojídat syrové, vymačkat z nich pouze šťávu, nebo je přidáme do zeleninového salátu. Lze je dokonce i zavařovat jako normální okurky, při čemž změknou a jsou snáze poživatelné. Je ale třeba bohaté úrody, zavažovat 1, 2 skleničky nemá valný smysl.
Bude-li vám to však stačit, začněte v prvním roce s pěstováním jen několika šlahounů. Jako experiment to určitě bude stát za trochu námahy. Pokud však chcete větší úrodu, za 20 semen zaplatíte okolo padesáti korun, což není velká investice. Pokud budeme miniokurky pěstovat v truhlíku na balkóně, můžeme je nechat viset ze zábradlí dolů.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, www.chiligrowshop.cz
Miniokurky se pěstují stejně jako okurky, jsou však méně náročné a navíc u nás nemají přirozené nepřátele, tedy škůdce a odolávají i chorobám. Semínka můžeme vysít do záhonu či truhlíku v druhé polovině května tedy po ledových mužích, ke klíčení vyžadují teplotu alespoň 20 oC, načež klíčí 7 až 14 dnů. Mexické miniokurky jsou vlastně dýněmi nasládlé a zároveň kyselé chuti. Pochází z jižní až střední Ameriky, nelze však přesně lokalizovat původ.
Stejně jako ostatní okurky vyžadují miniokurky dostatečně výživnou půdu, dostatek závlahy a též oporu, po které se bude pnout. Stačit budou i natažené provázky, jelikož šlahouny miniokurky rostou velice rychle a brzy dosáhnou délky až 3 metry.
Plody miniokurky začneme sklízet, pokud dosáhnou velikosti hroznů, jsou stále pevné a sytě zbarvené. Pokud miniokurky nesklidíme včas, semínka uvnitř plodů se roztáhnou až přes téměř celý objem dužniny a ztvrdnou, načež jsou plody nepoživatelné. Tyto plody můžeme pojídat syrové, vymačkat z nich pouze šťávu, nebo je přidáme do zeleninového salátu. Lze je dokonce i zavařovat jako normální okurky, při čemž změknou a jsou snáze poživatelné. Je ale třeba bohaté úrody, zavažovat 1, 2 skleničky nemá valný smysl.
Bude-li vám to však stačit, začněte v prvním roce s pěstováním jen několika šlahounů. Jako experiment to určitě bude stát za trochu námahy. Pokud však chcete větší úrodu, za 20 semen zaplatíte okolo padesáti korun, což není velká investice. Pokud budeme miniokurky pěstovat v truhlíku na balkóně, můžeme je nechat viset ze zábradlí dolů.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, www.chiligrowshop.cz
