Evropským fandům organického zahradničení by se v Kamanuma asi hodně líbilo. V japonské vesnici, vzdálené přibližně dvě hodiny jízdy od Tokia, totiž už několik staletí hospodaří podle duchovních a filozofických principů, které nazývají “Malou Zemí“.
Elektřina ve dne i v noci. Tento slogan dal do vínku svému novému vynálezu tvůrce převratné technologie LUNA SOLAR, která má ambice postavit dosavadní energetiku a její problémy doslova na hlavu. Systém byl s velkým úspěchem představen na letošním veletrhu Aquatherm, kde získal i mnoho ocenění. Více se dozvíte na LunaSolar.cz a hlavně si užijte letošního apríla.
Největším problémem naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu se ukázali být zemědělci. Tedy ti, kteří se vlastně podílí na klimatických změnách jednou z nejvyšších měr. Problémy se zemědělci začaly ve větším měřítku v Holandsku, kde se jim dokonce podařilo násilnými akcemi (blokace letišť, dálnic, hypermarketů a logistických center, pálení balíků slámy apod.) změnit politickou mapu země. Jenže data jsou neúprosná a jak je vidět, zemědělce není možné přesvědčit, aby se zapojili do záchrany planety a ambiciózních cílů evropských politiků. Ti proto přišli s přelomovým řešením.
V nadmořské výšce 2566 metrů bychom v Evropě očekávali spíše horskou boudu. Pro kolumbijský region Cota ale nejde o žádný extrém, takové výšky jsou tu běžné. A tak je i zdejší stavba víkendové chaty exotická jen svým provedením. Seskládána byla z přebytků materiálů, které zůstávají po zpracování dřeva na místní pile. Tedy vlastně z odpadu.
Běžně se na obalu vajec dozvíte z ilustrační fotky, že jde o vejce s hnědou skořápkou (i když ji mají ve skutečnosti bílou), že mají tmavě oranžové žloutky, že jsou čerstvá a pečlivě denně sbíraná pro zachování čerstvosti. To jsou ty znakově největší informace, které nepřehlédne ani poloslepec schopný bez brýlí vrazit do náklaďáku. Dále velikost vajec (např. velké písmeno M – Medium, tzn. vejce středně velká) a velkými číslicemi je také vyznačeno datum minimální trvanlivosti (nikoli spotřeby). Obvykle je velkým písmem uvedena i země původu a samozřejmě je jednou z největších informací logo obchodníka. Pro přečtení dalších informací již musíte mít zrak jako ostříž, případně určité znalosti.
Pokud to náhodou nevíte, lasagne jsou typicky neapolské široké těstoviny. A využívají se nejčastěji pro přípravu stejnojmenného pokrmu – lasagna – který vypadá tak trochu jako tradiční české šunkafleky, jež vyrobil kuchař s obsedantně kompulzivní poruchou. Případně jako známé zapečené francouzské brambory stejného původu.
Vejce jsou nabitá spoustou výživných látek a minerálů a dokonce obsahují i vitaminy. Jenomže ještě nedávno byla vejce tak trochu na indexu, prý jejich pravidelná konzumace zvyšovala obsah “zlého“ cholesterolu v těle. Naštěstí toto šílenství pominulo, přišlo se na to, že vajíčka obsahují i látky, které cholesterol naopak odbourávají. Dnes platí jediná poučka, totiž že ani s vejci se to nesmí přehánět. Jen o vejcích člověk nemůže být živ. To však platí pro vše, co konzumujeme, i pro ty nejléčivější byliny. Naše strava musí být pestrá. Přesto je ale dobré se ve vejcích orientovat. Konzumujeme je skoro denně.
Vždy je důležité takzvaně optimální množství živin v půdě, protože je nežádoucí jak nedostatek konkrétních živin a stopových prvků, tak jejich nadbytek. Jak poznáme vyvážený či naopak nevyvážený obsah živin v půdě podle stavu pěstovaných rostlin a úrody?
Vejce kachny novinářské si u nás bohužel nekoupíte, jde o cizokrajný druh, jehož vajíčka jsou přísně střežena zoology, ochránci přírody a spasiteli pravdy, která tak trochu zavání jako pukavec. Ovšem skutečné kachní vejce, to je už jiná. Výživné, chutné, žádané, velké a podle mnohých prý i afrodisiakum. Ale s vysokým rizikem salmonely. A věřte, že kdo prodává kachní vejce, prosí od rána do večera, od pondělí do pátku své kachny, aby snášely více. Poptávka je v některých končinách světa obrovská. Koupit si však lze i různobarevná vejce slepičí, aniž bychom je museli uměle dobarvovat, vejce křepelek a perliček, vejce husí a nakonec i ohromná vejce pštrosí. Řekněme si o nich trochu více, když už jsou ty Velikonoce.
Současný městský životní styl je velmi dynamický, proto klade na bydlení vysoké nároky. Mladí lidé hledají ve svém domově protiváhu venkovního hektického světa. Moderní domov musí poskytovat dostatek soukromí, pocitu pohody a klidu, zároveň však musí dávat možnost svým obyvatelům se družit a setkávat s přáteli. Přesně po takovém domově toužila i mladá slovinská rodina, která si koupila byt v centru hlavního města Ljubljany. Původní stav bytu jim ale vůbec nevyhovoval.
Barvení vajíček? Se syntetickým barvivem jde o práci přibližně na pět minut. Parádu to sice udělá, ale mnoho velikonočního kouzla doma nevytvoří. Je to podobné jako s e-maily a ručně psanými dopisy. Účel obou zůstává stejný, ale osobnější je jen ten druhý způsob. Proto se koukneme, čím obarvit vejce. Pomalu a postaru, zato ale s citem. A výsledky? Báječné!
Velikonoce jsou největšími, nejdůležitějšími křesťanskými svátky. Jejich náboženská symbolika přesahuje naše chápání a teprve ona posouvá slovo křesťanství do symbolického synonyma slova víra. Lze pouze věřit a pak se až pokoušet o pochopení. Jenže bohužel pro mnoho z nás ztratila náboženská symbolika Velikonoc pravé významy a posunula se spíše do podoby tradic, z nichž některé jsou starší jak samo křesťanství. Navíc tyto obyčeje a tradice překročily hranice svých regionů a šířily se světem. Proto děláme věci, které třeba dělaly před tisíci lety předci našich sousedů i vzdálenější lidská společenstva. Mnohé tradice jsou však i dost mladé a stále vznikají další. Co jsme okoukali od svých sousedů? A proč se na Velikonočním ostrově neslaví Velikonoce?
Moderní bydlení v rodinném domě pro dvě rodiny, přitom uprostřed drsné šumavské přírody, navíc ve stylu, který do krajiny dokonale zapadl. Nová stavba reflektuje ráz původních šumavských dřevěných usedlostí, na první pohled jde o obyčejnou chalupu s tradičními prvky, uvnitř však najdeme obytný prostor s veškerými atributy moderního bydlení a betonovým řopíkovým jádrem. Autoři dokonce hovoří o současné interpretaci venkovského stavení.
Jaro letos přišlo dřív, tráva sice zatím pořád trochu nesměle vykukuje z trávníků, to ale neznamená, že by se v dílnách, garážích a kůlnách zaspalo. Fandové malých praktických dvoutaktů i výkonných čtyřtaktových mašin už netrpělivě brousí nože sekaček do ostrosti, která si nezadá s čepelemi samurajských mečů. Je to ale dobře?
Jaro je dobou výsevů a výsadeb v zahradách, když to ale nebudeme dělat s rozumem, zahradu si doslova zaplevelíme okrasnými rostlinami. Vznikne spletitý kýč, kde jedno vytlačuje druhé, nic se navzájem nedoplňuje, nepodporuje, prostě zahrada začne vypadat jako okrasná kýčovitá divočina. Co ale hůř, když si nedáte pozor obzvláště na invazní druhy šířící se především oddenky či samovýsevy, nastane pohroma.
Strava bohatá na ovoce a zeleninu, to je základ správné životosprávy a dobrý předpoklad uchování zdraví. Jenže pozor, nemusí to platit pokaždé. Silně přešlechtěné druhy, hybridy, mohou být v určitých specifických případech silně závadné. Toxické. Jen pozor na poplašné zprávy a zbytečné senzace. Má to všechno docela rozumné vysvětlení.
Kdo si pospíšil s rychlením paprik již v zimě, právě nyní se může těšit prvními pravými lístky, které vyrůstají. Období klíčení a růstu prvních dvou děložních lístků bylo dlouhé. Jenže právě nyní jsou tyto teplomilné a vůbec po všech stránkách choulostivé rostliny nejháklivější. Ne že by se vám snad do interiéru, vytápěné zimní zahrady či vytápěného skleníku, který si ostatně dovolí opravdu málokdo, dostali zrovna slimáci, veškerou sadbu však dovedou zaručeně zničit i titěrné mšice, molice a další škůdci. Hrozí též houbové choroby a onemocnění virová i bakteriální. Papriky to zkrátka nemají vůbec snadné a jejich pěstitelé jakbysmet.
Koupit byt, který by se vám okamžitě líbil a dalo se do něj hned nastěhovat, vyžaduje buď spoustu peněz, nebo obrovské štěstí. Pokud ani jedno nemáte, potřebujete dobrou fantazii a vynikajícího architekta, abyste si dokázali představit, co se z toho starého a ošklivého bytu, ve kterém právě stojíte, dá vykouzlit. A abyste měli někoho, kdo to dokáže zrealizovat. Obojí naštěstí nechybělo mladému páru, který se rozhodl koupit starý tmavý byt před rekonstrukcí.
Ředkvičky jsou každoročně právě tou plodinou, kterou z jarního výsevu ochutnáváme mezi prvními. Jejich pěstování není nic náročného, rostou skoro samy. I jednoduché věci se ale dají dělat o něco lépe, a právě na ředkvičkách vysévaných na začátku sezóny si můžete nejlépe vyzkoušet výhody doprovodných rostlin.
Vitálka poléhavá, které se také říká aztécké zlato, patří mezi bohatě kvetoucí letničky. Rozrůstá se přitom spíše do šířky, ne do výšky, využít ji proto lze i jako letničku půdokryvnou. A proč právě aztécké zlato? Stačí se podívat na tu záplavu žlutých květů a vezmeme-li ještě v úvahu, že pochází ze středu Ameriky včetně Mexika, je jasno.