Jestliže byste se rozhodli nehnojit a dokonce ani nestřídat pěstované rostliny (resp. plodiny) na záhonech, úroda se vám bude rok od roku snižovat, rostliny budou slabší, nemocnější, i jejich plody budou horší jakosti a horšího zdravotního stavu. Vůbec není neobvyklé, že některé plodiny na záhonu s vyčerpanou a zamořenou půdou již nevypěstujete. Zkušení zemědělci, zahradníci i zahrádkáři vědí, že je důležitá volba stanoviště, střídání plodin, volba vhodných odrůd, zálivka a ochrana před chorobami a škůdci, ovšem stejně jako optimální poměr živin v půdě. A to je synonymem správné výživy rostlin.
Co všechno má vliv na obsah prvků v půdě?
Dokonce i v případě, že jste dostatečně pohnojili, může dojít za silných dešťů k vyplavování živin a opět jsme na začátku. Na obsah prvků v půdě mají nakonec vliv i samovolné chemické reakce. A jaké hlavní prvky potřebují rostliny ke svému růstu, kvetení a plození? Dusík (N), fosfor (P), draslík (K), hořčík (Mg), vápník (Ca), železo (Fe), síru (S), uhlík (C), chlór (Cl – spíše v negativním slova smyslu, jeho nedostatek rostliny snesou, nadbytek však ne), kyslík (O2, ve volné přírodě se vyskytuje v dvou a tříatomární podobě – O3 = ozón), vodík (H2, opět dvouatomární podoba). Samozřejmě je důležitých prvků, ale i chemických sloučenin více (mnohé prvky rostliny přijímají částečně, především či pouze v podobě konkrétních sloučenin, např. dusičnany, voda – H2O, oxid uhličitý - CO2 apod.). Důležité jsou také stopové prvky, například mangan (Mn), molybden (Mo), zinek (Zn), jód (I), měď (Cu), Kobalt (Co) a Bór (B), který je důležitý především pro jabloně, aby došlo k jejich žádoucímu opylení…
)
4 nejdůležitější prvky
Zaměřme se však na 4 naprosto nejdůležitější prvky: dusík (N), fosfor (P), draslík (K) a vápník (Ca). Obzvláště N, P a K jsou základními prvky a také nejčastější anorganická hnojiva je obsahují a jsou označena jako NPK (např. známý Cererit).
Dusík (N)
Dusík ovlivňuje růst rostlin pozitivně i negativně a to i v různé vegetační fázi. Při nadbytku dusíku v půdě jsou rostliny sytě zelené a své vegetační období ukončují velice pozdě, některé i velmi pozdě na podzim a mnohdy ani nemohou pořádně dozrát, jelikož mezitím přišly mrazy. Nadměrný růst rostlinné hmoty souvisí s pozdním nasazováním květů a tedy i nedostatkem času pro dozrání plodů. Navíc dusík způsobuje zároveň i náchylnost rostlin a jejich plodů k zmrznutí.
)
Nedostatek dusíku je však také na škodě, jelikož rostliny rostou pomalu, jsou slabé, bledé a neduživé. Ovšem dusík je zásadní do okamžiku, kdy mají rostliny nasazovat na květ a plodit. Poté nastupují právě jiné prvky, a to především fosfor a draslík. Dodáním více draselných a fosforečných hnojiv můžeme dokonce napravit nadbytek dusíku v půdě. Pozor však – nesmíme již použít NPK, jelikož to obsahuje právě i dusík. Naopak je poměr těchto tří prvků v anorganických hnojivech vyvážený. NPK též již neaplikujeme při nasazování rostlin na květ a plození. Chceme-li naopak řešit pouze nedostatek dusíku, použijeme ledek či jiné dusíkaté hnojivo, u kterého dusík převažuje.
)
Fosfor (P)
Pokud rostliny postrádají fosfor, poznáme to podle jejich květů. Ty jsou menší, než bývá zvykem, nedostatečně se vyvíjejí a snadno opadají ještě předtím, než může dojít k opylení. Pokud je dokonce nízká hladina fosforu v půdě podpořena i nedostatkem dusíku, bude úroda špatná i roky. Vhodný však není ani nadbytek fosforu, jelikož rostliny pak příliš rychle ženou na květ a stárnou. Pokud v půdě fosfor chybí, použijeme superfosfát, pokud je ho nadbytek, přidáme dusík (např. ledek) a draslík (např. síran draselný).
Draslík (K)
Nedostatek draslíku v půdě též poznáme podle vzhledu rostlin, ty totiž vyloženě živoří, jejich starší listy se kroutí, hnědnou, slábnou a opadávají ještě před ukončením vegetace. Jestliže se vyvinou plody, jsou malé, neobsahují téměř žádné cukry a mají též nízký obsah škrobů. Prostě je nelze konzumovat, respektive nechutnají. Zároveň jsou náchylnější vůči nemocem (především houbovým). Pokud je dokonce nedostatek draslíku extrémní, rostliny uhynou – zaschnou. Při nedostatku draslíku můžeme přidat např. síran draselný, nebo dřevní popel, který zarýpneme. To však lze hlavně ke keřům a stromům, např. k okurkám, které mají navíc kořeny na povrchu, to nelze – rytím bychom poničili jejich kořenovou soustavu.
)
Vápník (Ca)
Pokud jsou rostliny náročnější na vápník, vyžadují vápenité půdy, pokud naopak vyžadují půdy kyselé, je vápník jejich nepřítelem, ovšem naprostá většina rostlin v našich zahradách má ráda neutrální pH, čili vápník ano, ale ne nadbytek. Proto se třeba do kompostu, kde převažuje posekaná travní hmota, přihazuje po každém sekání vápno, jinak by byl kompost příliš kyselý.
Nedostatečné množství vápníku v půdě způsobuje rostlinám podobné „nepěkné věci,“ jako nedostatek draslíku. Mladým rostlinám navíc odumírají vrcholky a také kořenové vlásky. Předávkování vápníkem se naopak projeví sníženým obsahem železa (Fe) v půdě a také hořčíku (Mg). Následují choroby listů (např. kalcióza). Vápník se na velkých plochách dříve dostával do půdy prostým vápněním po sklizni, v zahradě můžeme udělat to samé, vápno se do půdy postupně vyplaví.
)
Pokud chcete znát optimální složení půdy a vědět, čeho je v půdě právě vaší zahrady nedostatek, lze odebrat půdní vzorky a nechat si je vyhodnotit v laboratoři s uděleným oprávněním k provádění chemických rozborů půd. Vzorky lze do laboratoře i poslat, nemusíte tam osobně jezdit.
Zdroj: eagri.cz, ČESKÉSTAVBY.cz
)
