Dělá se vám nevolno, když se v televizi jen mihne hadí šupina? Brouk, který proběhne po parapetu okna, vás postaví do pozoru; kvůli myši vyskočíte klidně na lustr a pavouk vás může z ložnice přinutit k úprku na jiný kontinent? Vítejte ve světě ovládaném biofobií!
Bauhínie pestrá je nejčastěji menší opadavý strom, někdy keř, který pochází z jihovýchodní Asie, kde se mu říká chuďasova orchidej. Jan Svatopluk Presl tuto dřevinu nazval dnes již neuznávaným jménem valina peřestá. Za ideálních podmínek dovede v přírodě tropů dorůst až patnácti metrů, v zahradách teplejších oblastí planety však bývá nejčastěji udržován keřovitý vzrůst do výšky cca pěti metrů. Květy má přirozeně růžovofialové, existují však zahradnické variety s květy čistě bílými či panašovanými. Plodem je lusk dlouhý až 30 cm.
Darování nemovitosti je většinou považováno za nevratný akt. Ale co když se věci změní? Co když vám důchod nestačí na živobytí, nebo co když se osoba, které jste darovali nemovitost, začne chovat nevděčně? České zákony vám nabízejí možnost dar odvolat. Jak na to?
Za necelý měsíc odstartuje ve 135 městech a obcích v České republice a na Slovensku festival Den architektury. Bohatý a zdarma přístupný program největšího architektonického festivalu u nás nabízí od 29. září do 5. října výběr z více jak 450 exkurzí do běžně nepřístupných budov, architektonických procházek či cyklovyjížděk.
Je to asi jediný stavební materiál, u nějž by měla poptávka stavebního průmyslu potenciál pomáhat životnímu prostředí, přírodě, planetě Zemi. Ztělesňuje to, co se dá považovat za skutečnou udržitelnost a obnovitelnost. Je univerzální. A nejpřekvapivější na něm je, že vlastně není žádnou novinkou.
Symboly zamilovanosti či vlastní přítomnosti na konkrétním místě vyryté do kůry stromů určitě poznáme na první dobrou. A že stromům příliš nesvědčí je nasnadě. Vedle toho však potkáváme i stromy s barevným značením, které znamená něco důležitého. A někdy dokonce i úředního. Vyznáte se ve značkách na stromech?
To, co obvykle začíná vyhodnocením stavebního programu a souborem technických specifikací, začalo v Basileji odlišně. Vyjádřením nadšení nad vizí společného bydlení a ekologicky udržitelné architektury. Klienti - sdružení vlastníků - si tu „objednali“ návrh domu, který by si mohli víceméně společnými silami zafinancovat, postavit a pak v něm žít. Šlo o projekt participativní, kolektivní. A v mnoha ohledech revoluční.
Palmový olej je momentálně tím nejrozšířenějším a nejpopulárnějším rostlinným olejem na světě. Nicméně dopady jeho pěstování na životní prostředí jsou děsivé. Spotřebitelé, kteří se mu proto chtějí vyhnout, se ale musí mít na pozoru. V popisu složení výrobků se totiž skrývá pod nejrůznějšími názvy.
Voda, sníh, mráz, led, sluníčko a zase dokola. To jsou hlavní důvody, proč zakládat skalku právě na podzim. Ale pozor, ještě nic nevysazovat, tedy s výjimkou cibulek okrasných cibulovin, aby skalku zdobily již v dalším roce. Klima totiž přes zimu otestuje stabilitu skalky a ta si lidově řečeno sedne, usadí se, stane se stabilnější. A na jaře nás pak čeká radostné vysazování získaných exemplářů.
Mezinárodní festival Film a architektura představí ve dnech 29. 9. – 4. 10. 2023 v Praze, Brně a v dalších 26 městech po celé České republice i na Slovensku téměř čtyřicítku dokumentárních i hraných snímků s tématem architektury, tvorby měst, designu a výtvarného umění. Doposud nejbohatší program zavítá kromě zavedených kin i do architektonicky významných lokací. Zajímavý bude i speciální doprovodný program.
Pohled na stavební materiály si dnes dopřejeme z trochu jiné perspektivy. Ne optimistickým výhledem na ty, s nimiž se v budoucnu pro jejich prospěšnost nejspíš budeme setkávat. Ale připomínkou těch, které možná dnes považujeme ještě za tradiční, nicméně se jejich čas už nachýlil. Do dalších let se s nimi budeme muset rozžehnat. Pro jejich zdravotní či environmentální závadnost.
Líné jihočeské mediální vody konce okurkového období pořádně rozvířila ryba. Tedy vlastně maličká rybička, kterou dobře znají akvaristé a jezírkáři. Rozruch způsobil článek, v němž autor zařadil slunečnici pestrou téměř mezi lochneské příšery okusující lidi. Řeč byla o rybníku Bagr na okraji Českých Budějovic v parku Stromovka, rybníku vzniklém po těžbě štěrku. A dlužno říci, že také rybníku, se kterým si nikdo neví rady včetně již několika generací porevolučních budějckých radních. Slunečnice sem zřejmě vypustil nějaký akvarista, ony se zabydlely a dnes jsou prý nebezpečím především pro horkem sužované Budějčáky.
Když dnes někde zavadíte o informace, jaké plány jsou momentálně v běhu pro snižování emisí, energetickou efektivitu a boj s klimatickými změnami, můžete jen konstatovat, že zrovna malé cíle si to neklademe. Jejich dosažení navíc ztěžuje jeden přehlížený fakt. Otázka našeho komfortu.
Již v roce 2019 byl pajasan žláznatý zařazen na evropskou černou listinu invazních druhů. Ano, ta okrasná dřevina pocházející z Asie, v jejímž případě jsme si doslova zavařili vysazováním podél železničních koridorů a v znečištěnějších oblastech. Začalo to však již v 19. století.
Když už na nějaký štípanec narazíte, moc se toho vlastně dělat nedá. Škoda už je hotová. Někdy je snadné původce onoho štípnutí přehlédnout, jindy máte hned jasno. Většinou postačí otok na kůži mírnit studeným obkladem nebo chladivou mastičkou. Ale musíte se také postarat o to, aby těch škod nebylo víc.
Exotické kousky přitahující pozornost. Druhy omračující vůní, záplavou květů. Solitéry, které dominují prostoru. Ty v koncepci žádné velkolepé zahrady většinou nechybí. Dnes ale dáme přednost „klasice“ a vzpomeneme druhy věrné, vytrvalé, odolné a stálezelené. Ty obyčejné, bez nichž by to nešlo.
Obyčejný květináč a trocha kreativity stačily invenční zahradnici k tomu, aby proměnila kousek své zahrady v pravý ráj pro lokální faunu. Podívejte se na video ve článku.
Průchody tam, kde bychom je dost možní ani nečekali, komplikovaný profil skládaných stropů i zdvojených výšek v místnostech. A což teprve zvenčí! Dům působí dojmem dřevěného bunkru se střílnami obdélníkových oken, který na sebe vrstvil objemy bez ladu a skladu. Podivnost tu ale ve výsledku dává smysl.
Najít v centru švýcarského Feldsbergu budovu, která by nebyla památkově chráněná, je docela kumšt. Na parcele, kterou si pořídil nový majitel, stály hned dvě takové. Jedna byla pozůstatkem už nevyužívaného hospodářského stavení. V její těsné blízkosti pak stála, druhá - hájenka. Ta byla sezónně využívána jako chata. Okolo obou byla krásně zdivočelá zahrada, v níž se obě stavby ztrácely.
V polovině března letošního roku se v médiích objevila zpráva, že česká jablka jdou ke dnu. Ovocnáři prý vykácejí až desetinu ploch sadů, což představuje zhruba milión stromů. České ovocnáře podle autorů článku drtí levná konkurence z Polska, které přišlo o ruský trh kvůli válce na Ukrajině. Polské výkupní ceny se v průměru pohybují na patnácti korunách. Katastrofa. Obchoďáky prý drahá česká jablka nechtějí, byť čeští ovocnáři nezdražují i přes výrazně zvýšené náklady.