Léčivé byliny a vše, co jste o nich potřebovali vědět. Přečtěte si naše bylinkářské rady. Prohlédněte si také oddělení bylin v našem katalogu rostlin.
Charantia je synonymem hořkosti, tato divoká africká okurka přitom roste kromě Afriky také v Amazonii a dalších oblastech Jižní Ameriky, v Karibiku, Indii a jiných teplejších částech Asie. Seznamte se s jejími zdravotními účinky především pro diabetiky.
Liány, čili popínavé rostliny, najdou v zahradách mnohé uplatnění. Pokryjí místa, která chceme zakrýt, nevzhledná či holá, tvoří stín a vytváří soukromé, cizím očím neproniknutelné kouty zahrad. Navíc se stanou útočištěm mnoha živočišných druhů, především ptáků a hmyzu. Ovšem v případě schizandry čínské neboli klanoprašky čínské zároveň získáváte ceněnou léčivou rostlinu.
Na lípu narazíme v naší zemi doslova všude, podél silnic, rybníků, v parcích, na hřbitovech, jako solitér uprostřed polí a luk, na pietních místech významných pro národ, narazíme na prastaré památné stromy. Lípa je prostě fenomén, byť se proslavily i jiné stromy, třeba duby a nebo kdysi jeden sociálně demokratický kaštan (jírovec maďal). Lípa je však lípa.
Při všem tom podzimním zavařování, nakládání a plnění spíže byste ale neměli zapomenout ani na sklizeň bylinek. Jak se efektivně postarat o to, aby vám dlouho vydržely?
Obranyschopnost našeho organismu je důležitá obzvláště za chladných a sychravých a nebo mrazivých dní. Někdo se otužuje a sportuje, ale i ten, který to nedělá, by měl na posílení imunity myslet. A bylinky jsou osvědčeným a vyzkoušeným klíčem k našemu zdraví. Nejen fyzickému, ale i duševnímu. Imunitu je přitom dobré posilovat po celý rok a právě bylinné čaje jsou vhodným prostředkem. Které bylinky nám pomohou?
Materiál pro řízkování lze s úspěchem odebírat z různých částí rostliny. Z kořene, postranních výhonů, stonku, listů. U kaktusů například na sucho, z oddělků. Záleží pochopitelně na konkrétním druhu a jeho růstu. U bylinek se můžeme požadovaného výsledku dobrat různými cestami, s menším či větším úspěchem.
Neuvěřitelně jednoduché a funkční. Přeslička je vlastně vnímána jako plevel, který se objevuje i v zahradách, nejen na loukách a rumištích. Ovšem právě přeslička je úžasná bylina, která nejenže léčí nás lidi a funguje jako prevence vůči mnoha chorobám, ale dokonce dovede i potlačovat plísně na rostlinách. Má totiž významné fungicidní schopnosti.
Koření v kuchyni je magie, a proto se do připravovaných pokrmů přidává jen po špetkách. Aby jeho kouzlo skutečně zafungovalo, musí být v té správné kondici. Špatné skladování může dost často za to, že se trik nepovede. Jak tedy doma správně uložit koření, abyste z každé špetky dostali maximum? A jaké koření má větší hodnotu než stříbro?
Nemusíte ani být křesťané a používat jako nezbytnou proprietu růženec, abyste se do sotorku obecného (neboli růžencového) zamilovali. Nakonec z jeho semen dělají korálky i muslimové a jiné kultury, k výrobě bižuterie přírodního původu jsou velmi oblíbena. Sotorek růžencový lze dokonce pěstovat i v našich zahradách, byť jde o tropickou rostlinu.
A kdyby jen mateřídouška, spolu s ní totiž musíme zmínit i jejího bratříčka, tymián. Mateřídouška patří spolu s tymiánem ke dvěma nejznámějším druhům rodu Thymus z čeledi hluchavkovitých.
Delonix královská je neuvěřitelný strom hořící šarlatově rudými květy po celé léto. Ne nadarmo se jí říká „strom ohňový“. Jako endemický druh pochází z Madagaskaru, dnes je však pěstován v subtropech a tropech celého světa jako okrasný. Pro tropický původ si však můžeme jeho květů u nás užívat pouze v podobě pokojové rostliny (ovšem až třímetrové) a nebo bonsaje.
Když se noha Neila Armstronga poprvé dotkla měsíce, prohlásil „Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ A právě takový malý krůček právě učinil Ústavní soud ve prospěch drobných pěstitelů například psychotropních rostlin. A to třeba jen pro okrasu a potěchu oka a čichu při vstupu na zahradu. Zrušil totiž část trestního zákoníku, kterým vlády určovaly omamné rostliny i jejich množství. Změní se ale v praxi vůbec něco? Jde skutečně o onen pověstný malý krůček?
Nekróza kaštanů je nemocí, která ničí jírovce po celé Evropě. A boj s ní je marný. Příroda útočí na nádherné kvetoucí svícny, ale také plody, ze kterých děti rády vyrábí svá zvířátka a jiné roztodivnosti. Navíc jsou kaštany významnou potravou pro zvěř. Tedy kaštany, stromy se správně jmenují jírovce, kaštany říkáme pouze jejich plodům.
Jedlé květy má mnoho bylinek, ale i okrasných rostlin a mnohé rostliny jsou jedlé doslova celé. Stejně tak můžeme v zahradě pěstovat spoustu rostlinných druhů s antibiotickými účinky. A jednou z nejvýznamnějších, která vyčnívá nad jinými, je právě lichořeřišnice. Léčivá antibiotická bylinka s vlastnostmi květiny okrasné. A naopak. A dokonce i zelenina.
Kotvičník zemní je poslední dobou hojně skloňovanou bylinkou pro svou schopnost zvýšit hladinu testosteronu a jiných mužských pohlavních hormonů (androgenů). Označován je za zelenou viagru. Co je na tom pravdy, jak kotvičník pěstovat a jakou roli může hrát v zahradě?
Když vykvete vlčí mák, už se nemusíme bát návratu mrazíku, jeho květy se objeví náhle a doslova nás svou svůdně vyzývavou rudou barvou praští do očí. Ale jemně, křehce, ostatně tak, jaké okvětní plátky vlčího máku jsou. Poté vydrží vlčí mák kvést velice dlouho, po celé léto a často až do půlky podzimu. Později však již nebývá výskyt kvetoucích jedinců na konkrétních místech tak dominantní, jako je tomu v květnu, kdy kvetení vlčího máku začíná.
Šanta kočičí je vytrvalá rostlina, která najde uplatnění v okrasných výsadbách pro své nádherné, drobné kvítky, kterými jsou kvetoucí rostliny obsypány. Jde přitom o rostlinu nenáročnou, která svým vzhledem připomíná levanduli a Yzop. A má dokonce i podobné nároky na péči. Stejně tak jde o rostlinu léčivou která zdaleka nechutná jen kočkám.
Sezóna medvědího česneku právě začíná a my si ji můžeme ozvláštnit dobrodružnou výpravou. Tedy zatím alespoň v rámci hranic okresu, kde bydlíme, ale snad toto omezení rychle skončí. Medvědí česnek totiž najdeme na velmi působivých místech naší přírody, především ve vlhčích a stinných místech lužních a listnatých lesů. Stačí fotoaparát či alespoň chytrý mobil a uděláme něco pro utužení svého zdraví tělesného i duševního. A sběrači pomohou sběrem čerstvých listů detoxikaci svého těla.
Všeobecně je známo, že právě oblíbený a pro zdraví „tuzemáka“ nezbytný česnek se má vysazovat (resp. vysévat) již na podzim. Ovšem stále oblíbenějším je jeho vysévání jarní, které je umožněno mírnými zimami posledních let. A důvodů je rovnou několik.
Možná si ještě někteří z vás pamatují, když naši předkové hovořili o takzvané cikorce a měli tím na mysli kávu. Tedy ne tu pravou, ale místní dostupnou náhražku, na kterou od dříve cenově nedostupné kávy brazilské, arabské a jiné dosáhl každý. A to i za válek a jiných období nouze. Byla to vlastně oproti skutečné kávě taková „nevalná“ břečka, ale voňavá a chutnala. Nakonec mnozí nic jiného ani neznali. „Nemáte někdo chuť na dobrou brazilskou kávu?,“ ptal se zestárlý operní umělec ve filmu Kulový blesk. „A nebo na cikorku?,“ dodáváme my. Ovšem jen o kávovinu v případě čekanky zdaleka nejde! Čekanka je totiž zároveň kořením, léčivou bylinou i zeleninou.