Jak na vlastní zeleninu
Každé rajče, paprika nebo okurka vzniká v klíčku, který si proráží svoji cestu půdou ven. Pokud si své rostliny pěstujete sami, máte úplnou kontrolu nad celým procesem pěstování.
Využijte v zahradě dřevní popel. Co obsahuje a jaké rostliny můžeme popelem hnojit?
Obyčejný dřevní popel, který získáte zadarmo spalováním dřeva, a který je vlastně odpadem, poslouží jako skvělé hnojivo. Ne všem rostlinám, ale mnoha. Hlavní předností popela za spalování dřeva je vysoký obsah minerálů, především fosfor, draslík, sodík a vápník. Je však třeba si dát pozor na druh spalovaného dřeva a tomu odpovídající pH. Vyloženě nevhodný je popel k přihnojování kyselomilných rostlin, třeba borůvek, vřesů a rododendronů.
Vyhřívací podložka pro klíčení? Věc, bez které se s klidem obejdete
Snaha postarat se o hladký vstup rostlinek do života od samého počátku, tomu rozumíme. Péčí je chceme zaplavovat už od semínka. Čemu se ale rozumět nedá, to jsou vyhřívací podložky a rohože, využívané při klíčení. Ne že by nefungovaly. Jen jsou zbytečné.
Potápky a ti druzí. Zkouška vodou odhalí ledaco, životaschopnost semen však nikoli
Výsledky testu životaschopnosti semen vodou trochu připomínají ordály (ordálie), tedy boží soudy s údajnými čarodějnicemi. Také totiž odsuzuje nevinné. Celá metoda má nejspíš nějaký praktický základ v historii, ale správný postup provedení si už nikdo dávno nepamatuje.
Klíčivost semen a padání klíčních rostlin. Dva problémy, které nás nemusí trápit
Období raných výsevů především teplomilných rostlin nastává. V únoru obvykle začínáme paprikami včetně těch pálivých, vysít můžeme třeba i lilek. Předjarní a jarní výsevy rychlených rostlin se však nemusí podařit, jak jsme si představovali. Semínka nám nemusí vyklíčit. A pokud již vyklíčí, může dojít k padání klíčních rostlin a je po sadbě! Jakékoli dodatečné zásahy bývají neúspěšné. Proč? A jak tomu můžeme předejít?
Pařeniště, polozapomenutý zázrak časného pěstování rané zeleniny. Topí si samo
I když je letos podle meteorologických měření nejteplejší únor za posledních sto let, výsevy na venkovní záhony ještě nejsou vhodné. Stejně tak studené skleníky ještě nejsou pro pěstování rostlin tím pravým, jedině snad výsev rané zeleniny a zakrývání bílou netkanou textilií. Sázkou na jistotu jsou však teplá pařeniště.
Která zelenina a ovoce jsou pro psy vhodné? A je vůbec rostlinná strava nutná?
Zelenina a ovoce pro psa? Zbláznili jste se? Vůbec ne, stačí pozorovat. Kdo pejsky chová a to dost dlouho a už mu pod rukama prošla celá řádka psích osobností, určitě si vypozoroval, že mnozí rádi louskají vlašské ořechy a dobývají z nich na tuky bohatá jádra, jiní šílí po přezrálých švestkách spadlých na zem, někteří se dokonce zakousnou do jablka a hrušky. Co ale dělají všichni, to je občasné okusování travního porostu a po čase tuto hmotu zase vydáví. Proč to dělají? Pomáhá jim při trávení. Jde o zvyk zakódovaný v jejich genetice.
Zdravý a pestrý svět ředkviček. Jaké odrůdy vybrat, kdy vysít a jak ředkvičky pěstovat?
Ředkvičky patří mezi nejranější zeleninu, která nás po zimě osvěží a nadopuje zdravým. Vysévat lze semínka ředkviček ještě za chladnějšího počasí, výsevy můžeme provádět i pod netkanou textilii ve studených sklenících, stejně jako v pařeništích. Pestrost nabízených odrůd je přitom až neskutečná stejně jako chuťové variace.
Brambory většina z nás nevaří správně. Jakým se raději vyhnout, co děláme zbytečně a co chybně?
Jedovaté alkaloidy v bramborách jsou důležitou součástí obranného mechanismu této zeleniny vůči predátorům. V naprosté většině případů však lidem tepelně upravené brambory nijak neublíží, ostatně jde o jednu z nejdůležitějších a nejčastěji pěstovaných zemědělských plodin na planetě. Přesto bychom se ale měli mít na pozoru. Určitě je dobré dodržovat konkrétní zásady. A určitě je také dobré brambory vařit správně. Už jen kvůli jejich chuti.
Zachraňte výsevy. Jak zajistit, aby semínka vyklíčila a nedošlo k padání klíčních rostlin?
Doba časných výsevů především teplomilných rostlin je tu. Předjarní a jarní výsevy rychlených rostlin se však nemusí podařit. Semínka nám nemusí vyklíčit a pokud vyklíčí, může dojít k padání klíčních rostlin. A je po sadbě! Proč? A jak tomu můžeme předejít?
Jsou městské farmy udržitelná forma zemědělství? Ne, produkují šestkrát víc emisí
O drsné probuzení z hezkého nazelenalého snu se postarala aktuální studie, která na vzorku desítek městských farem v Evropě a USA hodnotí uhlíkovou bilanci jejich produkce. Podle ní mají městské farmy k udržitelnosti pořádně daleko, emisně jsou totiž šestkrát intenzivnější, než klasika s traktorem na poli.
Jak si vybrat moderní a kvalitní zahradní skleník. Je lepší sklo, nebo polykarbonát?
Nabídka současných skleníků se liší tvarem, provedením, velikostí, plochou půdorysu, ale i počtem větracích prvků, způsobem kotvení do terénu, konstrukcí, a především pak materiálem prosklení. Zvolit sklo, nebo polykarbonát? A co ostatní kritéria výběru?
Test klíčivosti semen je hračka, pomůže vám s osevním plánem
Prověřit životaschopnost semen, která se vám za léta nastřádala v krabici od bot, není nic těžkého. Spolehlivou metodou, kterou můžete bez obtíží vyzkoušet doma, je test klíčivosti. Stačí na to ubrousek a uzavíratelný sáček. Tenhle experiment má svůj význam pokaždé, když chcete otestovat své osivo. Budete mít jistotu, že stihnete vysít včas, a jaká semínka je třeba raději dokoupit.
Biouhlí čili biouhel, zahradníkovo černé zlato, které dovede zázraky již tisíciletí
Biouhlí se vlastně vyrábí podobně jako dřevěné uhlí. Jde o drcený zuhelnatělý organický materiál, chemicky stabilní uhlí, navíc však hmota obsahuje i spoustu minerálů. Definice hovoří o “biomase rostlinného původu, která byla zuhelnatěna pomocí pyrolýzy za účelem aplikace do půdy“. Rozdíl oproti dřevěnému uhlí je v tom, že biouhlí nevzniká jen ze dřeva. Zkuste využít tento zázrak, který dovede fungovat jako houba, jež udržuje v půdě vodu, vzduch i živiny. A zároveň dovede upravovat (snižovat) pH půdy, zbavuje ji nadbytečné kyselosti.
Neobyčejné brambory většina z nás nevaří správně. Mohou být i nebezpečné
Brambory. Vedle pšenice, rýže a kukuřice jedna ze čtyř nejvýznamnějších zemědělských plodin. Pochopili to už i v Asii, kde dnes pěstují více jak 40 % světové produkce brambor. Tedy více než 160 miliónů tun ročně. Paradoxně je ale trend v naší zemi opačný, oproti roku 1990 není současná produkce ani pětinová. Přesto ale spotřeba brambor výrazně neklesá, vaříme je téměř denně, přidáváme do polévek, pečeme, upravujeme na tisíce různých způsobů. Přitom ale už jen obyčejné vaření brambor neprovádí většina z nás správně. Proč?
Jak využít PET lahve v zahradě? Nápaditá řešení, která ušetří spoustu peněz
PET lahve v zahradě, laciná náhražka skla, která vydrží velmi dlouho. Možnost využití odpadu povalujícího se v přírodě celého světa, vznášejícího se na vlnách oceánů a moří, proudícího řekami. Vtipná řešení, která si už vyzkoušelo mnoho lidí. Proto jsou také galerie využití PET lahví v zahradách velmi pestré a nápadité. Nejinak je tomu v našem případě.
První pravidlo zahradničení pro začátečníky? Stanovte si své cíle
Hnojit či nehnojit, jak bojovat se škůdci a kdy začít s předsazováním, aby to bylo včas? Kdepak nic z toho tu řešit nebudeme. Budeme se držet mnohem přízemnějšího tématu. Teorie plánování a pravidel. Což je maličkost, bez které se začátečníci neobejdou a kterou až trestuhodně často opomíjejí i zahradníci, co se domáckému pěstování věnují už léta.
Kde se vzal tradiční český vánoční kapr a bramborový salát? Najde se i velmi nechutný zvyk
Mnohem snáze se dobereme k pravdě o českém vánočním kaprovi než o bramborovém salátu. Ono se totiž vlastně ani neví, odkud a kdy se na našich stolech bramborový salát vzal. Slyšet je dokonce i názory, že jej importovala na konci 2. světové války Rudá armáda, ovšem tomu odporuje mnoho daleko starších pramenů. A například slavná kulinářka Magdaléna Dobromila Rettigová radila vyložené nechutnosti. přitom šlo již tenkrát o bramborový salát.
Lagenárie, zeleninová chuť historie dobývá naše kuchyně i umělecké duše
Lagenárie, na první pohled tykev, třeba cuketa či dýně, ve skutečnosti však zcela odlišný druh pouze patřící do čeledi tykvovité. Mylně se o této zelenině tvrdí, že pochází z indického subkontinentu a stejně tak mylně se jí říká indická okurka. Ve skutečnosti je to jedna z vůbec prvních domestikovaných plodin, kterou konzumujeme i používáme k výrobě předmětů denní potřeby již cca 10000 let. A možná i mnohem déle.
Mražené ovoce a zelenina jsou často zdravější, než plodiny čerstvě zakoupené
Položte vedle sebe mraženou zeleninu, kterou vytáhnete z mrazáku, a zeleninu nezmrzlou, kterou jste si jen před chvílí v šustivém sáčku přivezli z regálu v supermarketu. Co si dáte raději? Favorit souboje o tu více zdravou pochoutku se zdá být předem jasný.