Jak na pěstování zeleniny? Články, rady a tipy od zkušených zahrádkářů na jednom místě. Nechte si poradit!
Doba časných výsevů především teplomilných rostlin je tu. Předjarní a jarní výsevy rychlených rostlin se však nemusí podařit. Semínka nám nemusí vyklíčit a pokud vyklíčí, může dojít k padání klíčních rostlin. A je po sadbě! Proč? A jak tomu můžeme předejít?
O drsné probuzení z hezkého nazelenalého snu se postarala aktuální studie, která na vzorku desítek městských farem v Evropě a USA hodnotí uhlíkovou bilanci jejich produkce. Podle ní mají městské farmy k udržitelnosti pořádně daleko, emisně jsou totiž šestkrát intenzivnější, než klasika s traktorem na poli.
Nabídka současných skleníků se liší tvarem, provedením, velikostí, plochou půdorysu, ale i počtem větracích prvků, způsobem kotvení do terénu, konstrukcí, a především pak materiálem prosklení. Zvolit sklo, nebo polykarbonát? A co ostatní kritéria výběru?
Prověřit životaschopnost semen, která se vám za léta nastřádala v krabici od bot, není nic těžkého. Spolehlivou metodou, kterou můžete bez obtíží vyzkoušet doma, je test klíčivosti. Stačí na to ubrousek a uzavíratelný sáček. Tenhle experiment má svůj význam pokaždé, když chcete otestovat své osivo. Budete mít jistotu, že stihnete vysít včas, a jaká semínka je třeba raději dokoupit.
Biouhlí se vlastně vyrábí podobně jako dřevěné uhlí. Jde o drcený zuhelnatělý organický materiál, chemicky stabilní uhlí, navíc však hmota obsahuje i spoustu minerálů. Definice hovoří o “biomase rostlinného původu, která byla zuhelnatěna pomocí pyrolýzy za účelem aplikace do půdy“. Rozdíl oproti dřevěnému uhlí je v tom, že biouhlí nevzniká jen ze dřeva. Zkuste využít tento zázrak, který dovede fungovat jako houba, jež udržuje v půdě vodu, vzduch i živiny. A zároveň dovede upravovat (snižovat) pH půdy, zbavuje ji nadbytečné kyselosti.
Brambory. Vedle pšenice, rýže a kukuřice jedna ze čtyř nejvýznamnějších zemědělských plodin. Pochopili to už i v Asii, kde dnes pěstují více jak 40 % světové produkce brambor. Tedy více než 160 miliónů tun ročně. Paradoxně je ale trend v naší zemi opačný, oproti roku 1990 není současná produkce ani pětinová. Přesto ale spotřeba brambor výrazně neklesá, vaříme je téměř denně, přidáváme do polévek, pečeme, upravujeme na tisíce různých způsobů. Přitom ale už jen obyčejné vaření brambor neprovádí většina z nás správně. Proč?
PET lahve v zahradě, laciná náhražka skla, která vydrží velmi dlouho. Možnost využití odpadu povalujícího se v přírodě celého světa, vznášejícího se na vlnách oceánů a moří, proudícího řekami. Vtipná řešení, která si už vyzkoušelo mnoho lidí. Proto jsou také galerie využití PET lahví v zahradách velmi pestré a nápadité. Nejinak je tomu v našem případě.
Hnojit či nehnojit, jak bojovat se škůdci a kdy začít s předsazováním, aby to bylo včas? Kdepak nic z toho tu řešit nebudeme. Budeme se držet mnohem přízemnějšího tématu. Teorie plánování a pravidel. Což je maličkost, bez které se začátečníci neobejdou a kterou až trestuhodně často opomíjejí i zahradníci, co se domáckému pěstování věnují už léta.
Mnohem snáze se dobereme k pravdě o českém vánočním kaprovi než o bramborovém salátu. Ono se totiž vlastně ani neví, odkud a kdy se na našich stolech bramborový salát vzal. Slyšet je dokonce i názory, že jej importovala na konci 2. světové války Rudá armáda, ovšem tomu odporuje mnoho daleko starších pramenů. A například slavná kulinářka Magdaléna Dobromila Rettigová radila vyložené nechutnosti. přitom šlo již tenkrát o bramborový salát.
Lagenárie, na první pohled tykev, třeba cuketa či dýně, ve skutečnosti však zcela odlišný druh pouze patřící do čeledi tykvovité. Mylně se o této zelenině tvrdí, že pochází z indického subkontinentu a stejně tak mylně se jí říká indická okurka. Ve skutečnosti je to jedna z vůbec prvních domestikovaných plodin, kterou konzumujeme i používáme k výrobě předmětů denní potřeby již cca 10000 let. A možná i mnohem déle.
Položte vedle sebe mraženou zeleninu, kterou vytáhnete z mrazáku, a zeleninu nezmrzlou, kterou jste si jen před chvílí v šustivém sáčku přivezli z regálu v supermarketu. Co si dáte raději? Favorit souboje o tu více zdravou pochoutku se zdá být předem jasný.
Možné je, že právě letos, kdy vás ukonejšil extrémně teplý podzim, jste po náhlém ochlazení přišli na zahradu a ta zelenina, kterou jste ještě nechávali dozrávat, prostě pomrzla. Nemusí to však ještě představovat problém, ale ne u každé zeleniny a ne vždy. A některou je opravdu lepší nejíst a vyhodit na kompost. Jinou však můžeme pěstovat celou zimu. Jakou?
Obdobu anglických skleněných zahradních zvonů známe i u nás, totiž pěti a třílitrové zavařovací sklenice, případně velké PET lahve a průhledné plastové kontejnery s uříznutým dnem či horní částí. A také naše tradiční pařeniště. Ale uznejte sami, uchopit jednou rukou ručně vyrobený foukaný skleněný zvon za skleněné madlo a jednoduše jím přikrýt rostlinu, kterou chceme ochránit před nepřízní klimatu, je velmi praktické a stylové. Však také jde o praktický zvyk, bez kterého se vyhlášení angličtí zahradníci neobejdou. A to již velmi dlouho. I když zrovna oni na tuto vychytávku nepřišli.
S odstupem bezmála šedesáti let se dnes na Zelenou revoluci vzpomíná o dost méně pozitivně. Přestala být tím pozitivním, motivujícím příběhem, jako kdysi. Stala se historií novodobého korporačního kolonialismu, historií, kterou by bylo prý lepší neopakovat.
Studie původně pátrala po tom, jak kolik ovoce a zeleniny se nesní a vyhodí. Místo toho zjistila, že velký podíl z domácky vypěstované úrody skončí na talíři, a nikoliv v koši. A taky, že zahradníci dotují zdravou výživou spoustu sousedů ve svém okolí.
Oranžové nádheře vydlabaných dýní fandit zrovna nemusíte, ale na podzim se jim zkrátka nevyhnete. Jsou všude. A s nimi se připomínají i bláznivé rekordy z dýňového světa.
Dělá to mnoho z nás, den začínáme s kávou. A není divu. Káva patří mezi nejušlechtilejší kulturní nápoje a mnoho z lidí je na ní doslova závislých. Kromě ranní kávy následuje ta dopolední, káva po obědě, odpolední životabudič a ti nejotrlejší závisláci si kávu dají klidně i večer. Nic proti gustu, káva dovede prospívat, i když jen v míře rozumné, co ale snesou lidé, to nesnesou rostliny. I když i jim káva může pomáhat. Ale jen jednou za čas a v míře malé.
Když přijde na hodnocení kvalit, většinou se odborníci shodují na tom, že způsob, jakým se lidstvo dobírá kalorií pro své přežití, je zatížen dědičnou chybou. Jak to změnit? Nestačí jen poopravit zemědělství, ale i způsob, jakým k potravinám přistupujeme.
Například v dubnu roku 2018 vyšel v lékařském časopisu British Medical Journal článek o pacientovi, kterého postihl po snědení údajně nejpálivější chilli papričky na světě (odrůda Carolina Reaper) takzvaný reverzibilní cerebrální vasokonstrikční syndrom, který způsobuje spontánní rozvoj vazospasmů, čili křečovitého zúžení mozkových tepen. Většinou k tomu dochází po požití nadměrného množství alkoholu a jiných drog, případně i léků, toto byl první zaznamenaný případ po požití chilli papričky.
Z nepříjemných invazních druhů hmyzu patří kněžice k těm nejhorším. Navíc jsou to neuvěřitelně smradlaví brouci. Tito imigranti pocházející z Afriky a Asie u nás sice neničí sóju, rýži a jiné exotické plodiny, vystačí si však i s místní produkcí. Požírají všechny části rostlin, likvidují i nezralé plody, přezimují kdekoli a množí se geometrickou řadou. Oproti našim místním středoevropským kněžicím může stihnout konkrétně kněžice mramorovaná za rok i několik generací. Kněžice zeleninová sice zřejmě jen jednu, ale škodí neméně. Ne náhodou žádají vědci veřejnost o monitorování dvou zavlečených druhů kněžic na webu najdije.cz. Každý, kdo se zapojí, se vlastně stane jakýmsi on-line občanským vědcem, jelikož věda je především o důkazech, tedy o sběru dat.