Jak na pěstování zeleniny? Články, rady a tipy od zkušených zahrádkářů na jednom místě. Nechte si poradit!
Připravte se na sezónu ještě na podzim a postavte si nový skleník. Využijte zároveň AKCI na vybrané polykarbonátové skleníky od firmy Gutta. Proč právě skleník z polykarbonátu a jaké si můžete v akci pořídit?
Žádného pěstitele to nepotěší, ale mimořádnost to rozhodně není. V horkých letních měsících mají zkrátka plody rajčat tendence praskat. Proč? Protože nejsou zrovna nafukovací.
Zavařujete okurky, houby, ovoce anebo ještě něco jiného? Myčka na nádobí je jednoduchým řešením, jak zavařit přebytky z vaší zahrady či přírody. Zavařit lze v myčce i maso. A dokonce zavaříte naráz i mnohem větší objem hmoty. Do myčky se totiž vejde o dost více sklenic než do běžného zavařovacího hrnce. Stačí jen dobře utáhnout víčka a zvolit správný program.
Bramborajče je vyšlechtěná rostlina, která snese dnes již klasický reklamní příměr 2v1. Ne že by v tom byla sama, u spousty druhů rostlin, dokonce i původních druhů, můžeme konzumovat více jejich částí. A u některých doslova vše. Jenže aby jedna rostlina plodila naráz brambory i rajčata, to je unikát hodný přirovnání k někdejšímu sovětskému mičurinství.
Vegetační doba plodové zeleniny není nekonečná a je přímo závislá na počasí konkrétní sezóny. Někdy je sezóna extrémně krátká, může se dokonce i stát, že mnoho plodů nevypěstujeme. Přijdou však roky, kdy se nestačíme divit a jelikož dle lidového rčení “s jídlem roste chuť“, chtěli bychom pak, aby vegetace plodové zeleniny neskončila nikdy. To však bohužel nejde, prodloužit ale vegetační dobu trochu můžeme.
Je všeobecně známo, že s ničím se to nemá přehánět, což platí i pro rostlinstvo a jeho plody. A právě úroda rajčat může být nyní v zahradách a jejich sklenících natolik enormní, že je již nikdo nechce, není je komu ani darovat a sami jsme jimi již duševně přiotrávení. Zase rajčata? Jen to ne!
Ano, některá zelenina může být i jedovatá, může nám způsobit zdravotní potíže. V žádném případě ale nechceme tímto článkem vyvolávat nějakou paniku. Abychom se zeleninou otrávili až smrtelně, museli bychom pozřít takové množství, že je to nereálné, navíc není zelenina ve své „jedovaté“ podobě vlastně ani konzumovatelná.
Začínajících zahrádkářů je mnoho druhů, prototypů. Od zelinářů až po skalkaře a ovocnáře, kaktusáře a trvalkáře, letničkáře i bylináře. Je jich prostě spousta. Pokud však členění zjednodušíme podle lidských povahových rysů, zjistíme, že jsou především zahrádkáři poctiví a nepoctiví a také pracovití a líní, to však obvykle nejsou zahrádkáři, nýbrž jen majitelé pozemků.
Skleník je tu od toho, aby rostlinám pěstovaným uvnitř zajistil specifické klimatické podmínky. Většinou vyšší teplotu a vlhkost vzduchu. Vnitřek skleníku se ohřívá působením slunečního záření, které prochází pláštěm skleníku, a ten naopak znemožňuje tepelné ztráty. Bez úniků se teplo drží uvnitř. Teorie je jasná a od roku 1684, kdy u zámku ve Versailles vznikl jeden z prvních skleníků v Evropě, se na tom moc nezměnilo. Takže co se tu ještě dá vymyslet nového?
Jedno staré zahraniční úsloví praví, že dáte-li člověku rybu, nasytíte ho na jeden den. Naučíte-li ale toho člověka rybařit, nasytíte ho na celý život. Afrika by teď něco takového docenila, byť ne v podobě rybaření, ale spíše kapacitních technologií na skladování potravin. Aby se tu předcházelo zbytečnému mrhání.
Že do kompostu smícháváte posekanou trávu, zbytky z kuchyně, posklizňový odpad a slámu? Pak je hned jasné, že milionáři nejspíš nebudete. Ti totiž preferují jako základ trus divokých afrických berberských koz, živených australským eukalyptovým listím, smíšeným se zeminou ze zahrady princezny Diany. Čtete správně. Lidé, co neví, kam s penězi, za tohle utrácí jako diví.
Když lékař, pak choroby a také škůdci. A právě afrikán čili aksamitník je v našich zahradách učiněným šamanem bez oficiálního lékařského titulu. Byť pochází z amerických kontinentů a jménem si hraje na šamana afrického, dovede v našich podmínkách působit antibakteriálně, fungicidně a je nejúčinnějším hubitelem háďátek i ochráncem okolních rostlin.
Brambory se vlastně dají pěstovat v jakémkoli organickém materiálu, nejen v půdě dobře prohnojené organickým hnojem. Pokud máte kdekoli na svém pozemku nevyužité a dokonce neúrodné místo, pro alternativní způsob pěstování brambor je jako stvořené.
Ve středomoří se pěstoval a sklízel od starověku, chválu na něj pěl Hérodotos i Plinius. Tuřín. Ve středověku pak plnil hladová břicha nevolníků a v Anglii se stal nezbytností každé kuchyně. Brzy po objevení Ameriky se stal krmivářskou jedničkou, ale to už jeho věhlas začal uvadat. Podlehl totiž v souboji s importovanou a o něco výživnější hlízou, bramborem.
Jít na listový salát hydroponicky není extra výzva, je to spíš užitečná škola praktických základů hydroponického pěstování.
Zbavit se zbytků z kuchyně, vyrábět kompost a hnojivo, pěstovat si nazeleno vlastní pochutiny. Zní to dokonale. Však má také vermiponie k dokonalosti blízko.
Pokud pěstujete jen legální rostliny, tak se většinou na zahradničení moc zbohatnout nedá. Přesto ale můžete být v balíku. Alespoň tom slámovém. Jde o kreativní způsob pěstování, který má do budoucna velký potenciál. Ale taky pár nedostatků, na které se vyplatí upozornit.
Přesazování teplomilnějších rychlených rostlin je pravidelnou každoroční činností, která obvykle propukne, sotva se krajinou přeženou ledoví muži. Vlastně jde o jednu z nejdůležitějších květnových zahradních prací. Jak sazeničky přesazovat a jak je chránit před chladem a plísněmi?
Rychle se přiblížila doba jedné z nejdůležitějších květnových činností, která obvykle propukne sotva se krajinou proženou ledoví muži – přesazování teplomilnějších rychlených rostlin do zahrady, ale i na naše balkóny, terasy, pergoly a venkovní okenní parapety. Sice si letos ještě chvíli počkáme, chladno je opravdu veliké, ale stejně to nastane. A aby se rostlinám dařilo a nehubily je plísně, můžeme využít chytrý trik, jak vůči houbovým chorobám preventivně zakročit.
Sice nejde o žádný řemeslný skvost, nýbrž tak trochu z nouze ctnost, ale v každém případě je naše okurkoviště (okurkárium) důkazem, že lze ušetřit spoustu peněz s maximálním efektem. Okurky zde od té doby pěstujeme každoročně a toto dosti provizorní řešení bude sloužit ještě hodně dlouho. A stín? Ten jednoduše vytváříme kresbami vápnem na sklo.