Jak na pěstování zeleniny? Články, rady a tipy od zkušených zahrádkářů na jednom místě. Nechte si poradit!
Ano, některá zelenina může být i jedovatá, může nám způsobit zdravotní potíže. V žádném případě ale nechceme tímto článkem vyvolávat nějakou paniku. Abychom se zeleninou otrávili až smrtelně, museli bychom pozřít takové množství, že je to nereálné, navíc není zelenina ve své „jedovaté“ podobě vlastně ani konzumovatelná.
Začínajících zahrádkářů je mnoho druhů, prototypů. Od zelinářů až po skalkaře a ovocnáře, kaktusáře a trvalkáře, letničkáře i bylináře. Je jich prostě spousta. Pokud však členění zjednodušíme podle lidských povahových rysů, zjistíme, že jsou především zahrádkáři poctiví a nepoctiví a také pracovití a líní, to však obvykle nejsou zahrádkáři, nýbrž jen majitelé pozemků.
Skleník je tu od toho, aby rostlinám pěstovaným uvnitř zajistil specifické klimatické podmínky. Většinou vyšší teplotu a vlhkost vzduchu. Vnitřek skleníku se ohřívá působením slunečního záření, které prochází pláštěm skleníku, a ten naopak znemožňuje tepelné ztráty. Bez úniků se teplo drží uvnitř. Teorie je jasná a od roku 1684, kdy u zámku ve Versailles vznikl jeden z prvních skleníků v Evropě, se na tom moc nezměnilo. Takže co se tu ještě dá vymyslet nového?
Jedno staré zahraniční úsloví praví, že dáte-li člověku rybu, nasytíte ho na jeden den. Naučíte-li ale toho člověka rybařit, nasytíte ho na celý život. Afrika by teď něco takového docenila, byť ne v podobě rybaření, ale spíše kapacitních technologií na skladování potravin. Aby se tu předcházelo zbytečnému mrhání.
Že do kompostu smícháváte posekanou trávu, zbytky z kuchyně, posklizňový odpad a slámu? Pak je hned jasné, že milionáři nejspíš nebudete. Ti totiž preferují jako základ trus divokých afrických berberských koz, živených australským eukalyptovým listím, smíšeným se zeminou ze zahrady princezny Diany. Čtete správně. Lidé, co neví, kam s penězi, za tohle utrácí jako diví.
Když lékař, pak choroby a také škůdci. A právě afrikán čili aksamitník je v našich zahradách učiněným šamanem bez oficiálního lékařského titulu. Byť pochází z amerických kontinentů a jménem si hraje na šamana afrického, dovede v našich podmínkách působit antibakteriálně, fungicidně a je nejúčinnějším hubitelem háďátek i ochráncem okolních rostlin.
Brambory se vlastně dají pěstovat v jakémkoli organickém materiálu, nejen v půdě dobře prohnojené organickým hnojem. Pokud máte kdekoli na svém pozemku nevyužité a dokonce neúrodné místo, pro alternativní způsob pěstování brambor je jako stvořené.
Ve středomoří se pěstoval a sklízel od starověku, chválu na něj pěl Hérodotos i Plinius. Tuřín. Ve středověku pak plnil hladová břicha nevolníků a v Anglii se stal nezbytností každé kuchyně. Brzy po objevení Ameriky se stal krmivářskou jedničkou, ale to už jeho věhlas začal uvadat. Podlehl totiž v souboji s importovanou a o něco výživnější hlízou, bramborem.
Jít na listový salát hydroponicky není extra výzva, je to spíš užitečná škola praktických základů hydroponického pěstování.
Zbavit se zbytků z kuchyně, vyrábět kompost a hnojivo, pěstovat si nazeleno vlastní pochutiny. Zní to dokonale. Však má také vermiponie k dokonalosti blízko.
Pokud pěstujete jen legální rostliny, tak se většinou na zahradničení moc zbohatnout nedá. Přesto ale můžete být v balíku. Alespoň tom slámovém. Jde o kreativní způsob pěstování, který má do budoucna velký potenciál. Ale taky pár nedostatků, na které se vyplatí upozornit.
Přesazování teplomilnějších rychlených rostlin je pravidelnou každoroční činností, která obvykle propukne, sotva se krajinou přeženou ledoví muži. Vlastně jde o jednu z nejdůležitějších květnových zahradních prací. Jak sazeničky přesazovat a jak je chránit před chladem a plísněmi?
Rychle se přiblížila doba jedné z nejdůležitějších květnových činností, která obvykle propukne sotva se krajinou proženou ledoví muži – přesazování teplomilnějších rychlených rostlin do zahrady, ale i na naše balkóny, terasy, pergoly a venkovní okenní parapety. Sice si letos ještě chvíli počkáme, chladno je opravdu veliké, ale stejně to nastane. A aby se rostlinám dařilo a nehubily je plísně, můžeme využít chytrý trik, jak vůči houbovým chorobám preventivně zakročit.
Sice nejde o žádný řemeslný skvost, nýbrž tak trochu z nouze ctnost, ale v každém případě je naše okurkoviště (okurkárium) důkazem, že lze ušetřit spoustu peněz s maximálním efektem. Okurky zde od té doby pěstujeme každoročně a toto dosti provizorní řešení bude sloužit ještě hodně dlouho. A stín? Ten jednoduše vytváříme kresbami vápnem na sklo.
Vitamíny jsou považovány za středobod zdravé výživy, a v žádném vyváženém jídelníčku by rozhodně chybět neměly. To samozřejmě platí. Jen je třeba pohlídat si, v jaké formě onu vitamíny našlapanou zeleninu konzumujeme. Ne vždy totiž do sebe se syrovou zeleninou dostaneme těch vitaminů nejvíc. Která zelenina je zdravější až poté, co se tepelně upraví?
I když se snažíte, něco je pořád špatně. Vaše zahrádka nevzkvétá, a vynaložená námaha neodpovídá výsledku. Úroda, dá-li se to tak nazývat, je prostě až směšně malá. To je čas trochu se zastavit, narovnat a zamyslet. Co vlastně může být špatně? Jaké jsou ty nejčastější diagnózy zahradnického neúspěchu a netrpí vaše záhonky právě jednou z nich?
Snadná řešení v sobě obvykle nesou nějaké skryté háčky. Což je i případ překrývání záhonů tkaninou nebo geotextílií, které bylo v boji proti plevelům opravdu až příliš pohodlné. Mezi odborníky dnes sílí hlasy volající po ukončení této praxe. Prý neprospívá životnímu prostředí, vaší úrodě a nakonec není ani tak efektivní.
Sezóna prázdninových dovolených se blíží. A lidé lačni sluníčka a oblázkových pláží se znovu po hlavě vrhají do rizik, nad nimiž nepřemýšlí. Rizik skutečných, která si nepřipouštíme. Přitom se naopak obáváme něčeho, o čem nevíme vlastně vůbec nic.
Někdo se hydroponie bojí jako čert kříže, jedni varují, jiní, vyloženě škarohlídi, nenechají na hydroponii nit suchou. Přitom byla známa již ve starém Egyptě a v období antickém. A je to vlastně i logické.
Nejproduktivnější zahrada ve Velké Británii se nachází tam, kde by ji nejspíš nikdo nečekal. Pod zemí. Přesněji, třiatřicet metrů pod dlažbou Clapham High Street. V bývalém protileteckém krytu. Od roku 2015 si tu nadšenci z Growing Underground plní sny o precizním a intenzivním zemědělství.