Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Je to celkové podobě krmítka, jeho umístění na zahradě nebo u domu, a taky o tom, kde se vlastně nacházíte. Podstatnou roli hraje i to, co ptáčkům nasypete. Ale hlavně je to o štěstí. S jakými druhy ptáků se u krmítka můžete setkat i letos?
Biodiverzita, jinak též biologická diverzita je synonymem různorodosti života. Řečeno krásně česky, jinak ale existuje mnoho definic pojmu biodiverzita. Protože věda? Nikoli, jelikož jde vlastně o složitý jev, který má mnoho úrovní.
Mýty a omyly se mezi lidmi šíří rychleji než zaručeně nejnovější vyzkoumaná a ověřená fakta. Kdyby šlo jen o snahu udržet za každou cenu tradice, ale mnohdy cesty mýtů a jejich šíření hraničí s pověstnou zabedněností, byť lidsky úsměvnou. Přitom stačí tak málo: otevřít oči a hlavu, přiznat si, co nevíme a stále se učit nové. Zkusme začít nejsnadnější možnou cestou, představme si některé z nejčastějších mýtů a omylů a řekněme si, proč to tak vůbec není a nebo alespoň částečně.
Zimní výkyvy počasí jsou o to závažnější, že jde o období vegetačního klidu, které rostliny přečkávají různými způsoby. A pokud přijde silný holomráz, silná nadílka sněhu, silný vítr a ledová námraza a naopak prudké oteplení, které mnohé rostlinné druhy probouzí do začátku vegetačního období (jara), máme problém.
V lidském těle probiotika (patří mezi ně především bakterie mléčného kvašení laktobacily) pomáhají harmonizovat prostředí ve střevech, vlastně nahrazují hodně zjednodušeně řečeno takzvané špatné bakterie dobrými, čímž zlepšují naše zdraví a imunitu. A o tom samém můžeme hovořit i v případě rostlin a půdy, ve které rostliny rostou. Probiotické bakterie (resp. půdní mikroorganismy) podporují růst rostlin, jejich zdravotní stav, vzhled i plodnost.
Význam mokřadů je v přírodě ohromný, jejich funkce je doslova nezastupitelná. Nejčastěji je najdeme v okolí vodních ploch, ale také na vodních tocích a především slouží jako přirozená zásobárna vody. Pokud si však alespoň malý kousek mokřadu zřídíte i na své zahradě, případně obnovíte na svém větším pozemku, taktéž tím přírodě prospějete. Stačí mokřejší část zahrady osázet vhodnými bahenními rostlinami a zahrada rychle ožije i životem živočišným. Do přírodních zahrad pak mokřad patří nezastupitelně.
S pojmem jedlý les se již setkal každý, kdo se zajímá o permakulturu. Jedlý les přitom můžeme vytvořit ve velké i menší zahradě, přičemž zde můžeme kromě ovoce sklízet i byliny. Vedle tradičních ovocných stromů (peckovin a jádrovin) se do jedlého lesa hodí i rozličné drobné ovoce a vždy záleží na tom, zda plánujete pouze okamžitou spotřebu a nebo si chcete tvořit zásoby ovoce a bylinek i na zimu.
Půda pod stromy se běžně kultivuje, což usnadňuje přísun vody a živin ke kořenům, navíc především travní porosty mají náramnou spotřebu obojího. Kultivací se též zlepšuje provzdušnění, provádí se běžně okopávání a plečkování, a to jak v zahradách, tak v sadech. Záleží však také na tom, jaké dřeviny zde pěstujeme a jaké jsou jejich podnože a tvar. Za určitých okolností nevadí ani luční porost a nebo okrasné květiny.
Záplevák podzimní vypadá báječně v zahradě i ve váze, rozzáří trvalkový záhon i stůl s vázou a výborně vypadá v kombinaci s jinými druhy trvalek, kterým se také daří na plném slunci. Na druhou stranu však může tvořit i solitérní seskupení různých barev květů.
Odpověď na otázku v názvu článku je v zásadě velmi jednoduchá, při nadbytku jakékoli suroviny (odpadu) je vhodné založit kompost speciální a zkompostovanou hmotu později používat uvážlivě. Může jít o nadbytek listí, posekané travní hmoty, ale i jiných materiálů.
Jaké je to nejlepší krmítko? To, které si sami vyrobíte. Ať už bude z čehokoliv, bude z něj znát, že vám na opeřencích skutečně záleží, a že jste investovali vlastní čas a energii do výroby. Podívejte se, jak snadné je vyrobit nápaditá krmítka.
Pokud se nám v zahradě objeví vlaštovičník, a že by sázkové kanceláře vypsaly na tento fakt enormně nízký kurz, vnímáme jej jako plevel. A to dosti invazivní, který vyroste a přežije třeba i na rumištích a v suchých zídkách. Je však třeba vlaštovičník hubit a nebo najde praktické využití?
Máte větší pozemek a nevíte, co se spoustou posekané trávy? Nebo se vám trávu prostě nechce sekat, případně nechcete kupovat dražší zahradní techniku? Odpověď je jednoduchá. Ovce. Pozor však, i 2 jsou málo, je třeba mít alespoň malé stádečko. A navíc s ovcemi souvisí mnohá další ale… Předně platí, že nelze hovořit o úspoře.
Hodné, zlé a ošklivé? Příroda v takových dimenzích naštěstí neuvažuje, a možná proto je tak přepestře rozmanitá. Následující výčet zahrnuje druhy, o jejichž užitečnosti pro zahradníky a sadaře se moc pochybovat nedá. I když zdaleka všechny nevítáme s otevřenou náručí, dělají pro nás mnoho dobrého.
Možná toho máte doma po ruce více, než jste si mysleli. Tedy prostředků a vůbec věcí, které lze využít k likvidaci plevelů a škůdců. Není nutné používat za každou cenu chemii, lze se bez ní celkem snadno obejít. Nebo alespoň částečně.
Na lípu narazíme v naší zemi doslova všude, podél silnic, rybníků, v parcích, na hřbitovech, jako solitér uprostřed polí a luk, na pietních místech významných pro národ, narazíme na prastaré památné stromy. Lípa je prostě fenomén, byť se proslavily i jiné stromy, třeba duby a nebo kdysi jeden sociálně demokratický kaštan (jírovec maďal). Lípa je však lípa.
Zanechávání stop po své existenci je pro lidi vůbec jaksi vrozené, ovšem často je to nevhodné. Své by o tom mohly vyprávět mnohé kulturní památky, ale také především právě stromy. Proč je nezbytné, abyste nikdy neryli nožem do stromů? Řeknete si: „Takový velikán, nic mu to neudělá a já budu mít vzpomínku, až se sem vrátím...“ Omyl, stromům tak ubližujete a rány nikdy zcela nezregenerují. A vy sami jen ukazujete svou hloupost, omezenost.
Naše tuzemské sasanky, které najdeme v naší přírodě, jsou zaručeně posly jara, tedy kvetou brzy na jaře, ovšem na začátku léta nám vykvetou sasanky pocházející z Balkánu a ještě později sasanky východoasijského původu (Čína či Japonsko). Ty začínají v našich podmínkách kvést na konci srpna a kvetou až do října.
Z jakých dřevin a jak si vytvořit vlastní větrolam, tedy bariéru chránící zahradu před silnými větry a obzvláště těmi ledovými zimními?
S lískami to není vůbec tak snadné, jak si můžeme na první pohled myslet. Předně platí, že vysadit lísku, abychom mohli rozlouskávat oříšky a uvnitř jsme vždy něco našli, pro to je toho třeba udělat mnohem víc. Předně rozhodně nestačí vysadit pouhý jeden keř a nebo stromek. Svět lísek je navíc dosti poetický a symbolický.