Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Sekvojovec obrovský je neuvěřitelným divem mezi rostlinami, je nejmohutnějším stromem světa, rozmnožuje se opravdu podivuhodně a patří mezi dřeviny, které se dožívají nejdelšího věku. Hodí se právě tento mohutný jehličnan, který se v mládí podobá zeravu, do našich okrasných zahrad a parků?
Nemusíme jen sypat do krmítek a lít čistou vodu do pítek ptákům, připravit ježkovi, plazům a jiným živočichům nějakou tu hromádku s listím, kameny a trouchnivějícím dřevem, přilákat můžeme na zahradu i tvory, jejichž dovádění rády pozorují nejen děti, ale i dospělí. Totiž veverky. A dokonce mohou přestat býti zcela plaché, na blízkost člověka si zvyknou. A nebo jim můžeme naopak nosit něco dobrého do míst, kde se vyskytují. Svátky vánoční jsou pro výlet za veverkami s dobrotami ideální.
Mnoho lidí neví, že právě před zimou stahují rostliny svou sílu zpátky do kořenů, díky čemuž přečkají zimu až do jara. A právě v tuto dobu je ideální sběr léčivých kořenů. Obsahují totiž nejvíce lidskému zdraví prospěšných látek.
Mozaiková seč trávníku je k přírodě šetrnější než plošné sekání travních ploch, pomáhá zadržet vodu v půdě a chrání biodiverzitu. Ovšem tento pojem také přinesl tak trochu zmatení pojmů. V jedné diskusi jsem dokonce narazil na názor, že by bylo lepší používat výraz například „etapová seč“, což i více odpovídá původnímu (starému) způsobu sečení luk. Slovo mozaika je v tomto případě zavádějící. Úřady je však vzaly za své.
Jeřáb oskeruše je jedním z dvaceti druhů jeřábů, které se vyskytují na našem území, je však poměrně vzácný (dokonce chráněný) a najdeme jej v přírodě jen v několika málo lokalitách. Přesto se můžeme pokusit tuto báječnou ovocnou dřevinu zařadit i do plánu výsadby ve své zahradě, ta ale musí být dostatečně rozlehlá.
Letos bylo po mnoha letech léto přece jen deštivější a také chladnější, ale z dlouhodobého hlediska se krajina ještě nestačila vodou nasytit. Problém sucha přitom na našem území řešíme intenzivně již od roku 2014, kdy bylo jasné, že trend horkých a suchých letních měsíců, ale i suchých zim a vůbec menšího úhrnu srážek nás trápí a bude trápit.
I když slovo obyčejná této skalničce spíše ubližuje. Rozchodnice růžová je totiž rostlinou, která se dovede vypořádat i s tím nejdrsnějším podnebím, najdeme ji proto například v přírodě na severu Norska a nebo na Islandu. Navíc kvete neobvykle působivě, pěkně vypadá vlastně po celý rok a je univerzální léčivkou s širokou škálou zdravotních účinků.
Skalkaři, skalničkáři, prostě milovníci skalek a pěstitelé skalniček, často drobných a nenáročných rostlin, z nichž mnohé rostou na skalkách chudších na živiny. Tedy majitelé skalek simulujících podmínky, které alespoň trochu připomínají přirozená, nejčastěji horská stanoviště těchto rostlin. Jak skalky správně zazimovat a jakých chyb se vyvarovat?
Hmyz a ptáci je milují, lidé se před nimi musí mít na pozoru, protože jsou pro ně smrtelně jedovaté. Pokud však nebudete pojídat, co nemáte, dočkáte se každý rok na podzim neobvyklé krásy jménem brslen. Tato nenápadná „nicka“ se náhle „vyloupne“, začne zahradě dominovat a přitáhne pozornost ptactva.
Nejde však o drogovou závislost v pravém slova smyslu. Žádného "výletu" (tripu) se od jaterníků nedočkáte. Drobné a drobně kvetoucí rostlinky jménem jaterník podléška a nebo také jaterník trojlaločný se snadno stanou sběratelskou, pěstitelskou vášní. V roce 2013 se tato bylinka dokonce stala německou Rostlinou roku.
Suchým kamenným zídkám se říká suché kvůli způsobu výstavby, staví se totiž z kamenů poskládaných na sebe bez jakéhokoli hydratujícího pojiva. Čili žádná malta, beton a nebo lepidlo. Mnohdy se naopak podsypávají pouze hlínou a do spár se poté vysazují rostliny, kterým právě takové stanoviště vyhovuje. Jindy se kameny na sebe pokládají jen tak, čím vzniknou škvíry, které se zalíbí mnohým živočichům (hmyzu, ještěrkám, žábám, plazům, …).
Pravda, trochu troufalé tvrzení, ovšem měsíček lékařský není zdaleka jen léčivým pokladem, ale i zajímavostí kulinářskou a krásnou květinou, která se hodí dokonce i k řezu do vázy. Přitom má minimální nároky na své pěstování a ochotně sám vysemení. Dokonce se vám může objevit i v květnaté louce.
Město Freiburg, ležící téměř u francouzských hranic s počtem něco přes 200 tisíc obyvatel, je unikátní svou zelenou politikou, kterou se již od roku 1998 snaží naplňovat a rozvíjet. Dalo by se říci, že přezdívka „ Laboratoř německé zelené architektury“ je zde opravdu na místě. To, z čeho si můžeme brát příklad, nejsou pouze technologická a strategická řešení, ale celkový přístup k životu.
Pravidelně a nízko sečený trávník má určitě své kouzlo, ale po čase může působit až příliš fádně, pocítíme potřebu po změně. Navíc takové trávníky nedovedou poskytnout životní prostor zrovna mnoha živočichům, na rozdíl od louky. A péče o dokonalý trávník je prostě neskutečně náročná. Ale louka v zahradě? A jak to vlastně udělat? Jak přeměnit ten pravidelný, dokonalý travní porost na květinovou louku?
Ne každý má rád zahrádku dokonale upravenou, bez plevele, s geometricky pravidelnými záhonky. Celkem dost lidí dává přednost přírodnějšímu uspořádání, ve kterém není tolik znát vůle a plán pěstitele.
Mysleli jste si, že zakládáte svou novou zahradu a nebo udržujete tu stávající právě kvůli rostlinám? Omyl! V každé zahradě je jich řádově méně než živočichů. A nemám nyní na mysli zrovna pejsky, kočičky a jiná domácí i užitková zvířata. Začněme těmi nejmenšími, tedy těmi, co vidíme pouze v mikroskopu, a kterých je nejvíce.
Déšť nad zlato místo soli, alespoň pro zahrady to skutečně platí. Soli jsou zde navíc vrcholně nežádoucí, zasolená půda je neúrodná a jen obtížně se solí v půdě zbavujeme. Zatímco dešťová voda představuje ten nejlepší možný zdroj vody pro zalévání zahrady. A chutná opravdu všem rostlinám. Beze zbytku.
Někdo se bez libečku lékařského v kuchyni vůbec neobejde, jiný se mu vyhýbá a důvodů může být více. Například těhotné a kojící ženy by libeček neměly konzumovat vůbec. Jeho chuť je opravdu silně kořeněná a musíme s ním zacházet opatrně. Stačí se přitom prsty rostliny jen lehce dotknout a budou vám po libečku vonět velice dlouho a již na dálku.
Jestli je to dobře a nebo ne, necháme nyní na koni, protože má větší hlavu. V každém případě ale stát aktuálně zvýšil dotace na takzvané zelené střechy, jejichž přednosti jsou značné a význam prokázaný. Jde však o dosti vysokou investici, peníze vynakládané navíc.
Ořechoplodec, ořechokřídlec a nebo modrovous, rostlina kvetoucí v době, kdy již ostatní odkvetly či odkvétají. Poklad pro každého, kdo chce nádherně kvetoucí rostliny v zahradě co nejdéle do podzimu. Přicestoval k nám až z Mongolska, severu Číny, Koreje a Japonska a je na čase se s ním seznámit.