Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Výstřelek, nebo unikátní alternativa k běžným modrým bazénům? Přírodní koupací jezírka jsou zajímavý fenomén, o kterém jsme si v našem podcastu povídali s jejich propagátorem a stavitelem Michalem Šperlingem.
Podzim se s námi loučí každým rokem neskutečně velkolepě. Nádherná přehršel barev je natolik citlivě namíchaná, že nikdy a nikde nejde v žádném případě o kýč. Příroda je prostě tím nejúžasnějším, nejcitlivějším malířem, jakého si lze představit. Naše lidské konání je ve srovnání s ní zcela pošetilé. Díky nádherným barvám jsou příjemnější i chladné dny, ranní mlhy, sychravé počasí. Nalijí nám do žil optimismus. A když pak tuto scenérii prozáří sluneční paprsky, je to opravdová nádhera. Poznáte dřeviny podle jejich podzimního listí? Vyzkoušejte si náš nový kvíz.
Zapudit kunu z vašeho pozemku; odradit ryjící divočáky od návštěvy vaší zahrady a zřetelně vysvětlit srncům, že stromky ve vašem sadu nejsou svačinka k okusu. Tohle všechno by měly dokázat dočista obyčejné lidské vlasy. Nejpodivnější na tom prastarém receptu je, že vlastně opravdu trochu funguje. Ale jen za dost specifických podmínek.
Řekněme, že vichřici se štěstím ustály vzrostlé stromy v zahradě, ale s někdejší důvěrou v pevnost jejich kořenů a větví ta smršť trochu přeci jen otřásla. Jak se ujistit, že dřeviny takovému náporu silného větru odolají i příště?
Kromě toho, že nějaká ta hromádka listí se bude v zahradě přes zimu hodit jako útočiště živočichům, jde o zajímavý mulčovací materiál, tepelný izolant a také budoucí hnojivo, pokud necháme listí rozložit na takzvanou listovku, nebo je jednoduše budeme přidávat do běžného kompostu. Rozhodně se nevyplatí listí spalovat, nebo vyvážet ze zahrady. Tento materiál máme zdarma a může nám posloužit stejně, jako slouží v přírodě. Příroda listí nehrabe.
Netkaná textilie, mulčovací fólie, geotextilie, respektive zbytečný černý hadr v zahradě, ze kterého se ve finále uvolňují i všudypřítomné mikroplasty. Mor, který před zhruba dvaceti lety dobyl naše veřejná prostranství i zahrady a dnes se ukazuje, že vlastně po všech stránkách jenom škodí. Proč?
Potřebují rostliny železo? Krátká odpověď zní, že ano. Delší odpověď na tom vcelku nic nemění, jen o něco důsledněji rozbíjí představy o užitečnosti nějakého šrotoviště na zahradě. Staré železo si máte nechat do sbírky pro mladé hasiče, a ne je rozsévat mezi záhonky. Tam totiž nic užitečného ve skutečnosti nesvede. Jak to?
Podpořte zahradu Panorama v soutěži Adapterra Awards, rozhodně si to totiž zaslouží. Dokazuje, že zahrada nemusí být jen krásná a promyšlená, ale zároveň může být i šetrná k přírodě. Navíc můžete mít právě takovou zahradu i vy. A třeba i na místě, které bylo dříve zanedbané a nevyužívané. Panorama je projektem manželů Halamových, který ukazuje, jak může promyšlený design spolu s chytrým hospodařením s vodou vytvořit zelenou oázu. Takovou oázu, která potěší oko, přitom však pomáhá krajině v boji se stále častějšími extrémy počasí.
Především jde o podzemní zásobní orgány jiřin, mečíků (gladiol), kan (dosen) a begonií. Hlízy a cibule mnohých trvalek zimu v půdě bez problémů přežijí, mnohé na jaře kvetoucí druhy na podzim do půdy v zahradě dokonce vysazujeme, ale jsou právě i výjimky. Můžeme sice zariskovat a povrch půdy na záhonech, kde pěstujeme výše zmíněné jiřiny, mečíky, begonie a kany můžeme zateplit, i tak je ale výsledek více než nejistý a úbytek rostlin bude v další sezóně značný. Možná nevyroste nic. Tradiční zkušenosti a postupy není radno podceňovat.
Chryzantémy? Astry? Vřesy? Kvetoucích symbolů podzimu je vícero, ale existuje jeden pocházející z Ameriky, který je kromě nádherných a výrazných květů také významnou podzimní pastvou pro hmyz. Záplevák podzimní. Těžko byste do své zahrady hledali méně náročnou a přitom krásněji kvetoucí trvalku. Chce hlavně sluníčko a vodu, netrpí přitom chorobami a škůdci. Tedy s výjimkou slimáků.
Upřímně rád je nejspíš nemá opravdu nikdo, a tak se na ně také nejčastěji zapomíná. Přesto patří k úkonům, které bychom při péči o podzimní zahradu vynechávat neměli. Nevyplácí se to.
Recyklovat dostupné zdroje a nezbavovat se zbytečně odpadů, které se dají ještě smysluplně využít. To je nápad, kterému se dá jen zatleskat. V případě údajně zázračného hnojiva pro rostliny, vyrobeného z banánových slupek, to ale úplně neplatí.
Staré původní odrůdy ovocných dřevin jsou zmiňovány již delší dobu, vlastně se staly pro tradičněji smýšlející lidi jakýmsi novodobým hitem. Na maximalizaci produkce zapomeňte, ale kromě tradice a neobvyklých chutí, které znova objevíte, přinesou i další bonusy. Obvykle totiž jde o vysokokmeny a ty poskytnou v dospělosti i kýžený stín.
Podzim možná znamená, že se příroda za okny začala ukládat ke spánku, ale pro „život“ ve vaší domácnosti to platit nemusí. První posklizňové měsíce jsou totiž spojeny s nebývalým nárůstem populací malých mušek, octomilek, které se zabydlují nejen v kuchyních. Jak se jich zbavit?
Na trvalkové záhony kleopatřina jehla, tedy správně česky mnohokvět hroznatý, rozhodně patří. A aby ne, nádhera květenství a neskutečná paleta barev tvoří z této rostliny skvělý solitér i exemplář do skupinových výsadeb. Pokud hledáte pro svou zahradu něco opravdu neobvyklého, kleopatřina jehla zaručeně vyrazí dech každé vaší návštěvě, stejně jako kolemjdoucím. A vlastně i vám samým. Rok za rokem.
Lezou vám drze do pití, chtějí ochutnávat z vašeho talíře a místo poděkování se vám odmění žihadlem. Vosy se, alespoň podle zpráv v domácích médiích se letos staly prvořadým problémem. Počasí jim totiž skutečně přeje, potravy dosud měly dost a dobře se množí.
Výzkumníci z laboratoří Floridské univerzity na Vero Beach zjistili již v roce 2011, že až 20 % lidské populace je pro komáry obzvláště zajímavá cílová skupina, delikátní, chutná a preferovaná. Důvodů je přitom dlouhá řada a věda má na toto téma spoustu odpovědí. Bohužel však z praktického hlediska těžko využitelných. Některé proměnné totiž neovlivníme a komárů je navíc na planetě přibližně více jak 3000 druhů. Pokud byste chtěli přestat být lákavou potravou pro všechny, byl by to úkol na celý lidský život. Nesplnitelný.
Leckde právě čteme a slýcháme, že se letos přemnožily vosy, že jich tolik nikdy nebylo, že jsou agresivní. Jenže možné přemnožení vos nelze podle odborníků nijak prokázat, chybí totiž exaktní data, databáze, vosy nejsou systematicky sledovány.
Bydlíme ve starém kamenném domě (tedy přesněji kombinaci kamene, hlíny a cihel), ale za více dní trvajících veder se už začíná zahřívat byt v patře i zde. Fajn je nadále jen ve vlhčím přízemí včetně průjezdu. Ale to jsou pouze drobné trable, které vždy docela rychle pominou. Jakmile totiž Česko zasáhnou tropická vedra, začne se přehřívat až polovina obytných domů. A kde chybí klimatizace, tam je vedro i v kancelářích, obchodech, restauracích a jiných provozech. A mnohem větší, než je u nás.
Ne, opravdu nejde o nějaké spiknutí, jehož záměrem je utajit výskyt kolibříků v Čechách. Když totiž někomu trochu znalejšímu živočišné říše řeknete, že vám po zahradě létají kolibříci, uděláte si z ostudy kabát. Jako kolibřík sice jeden konkrétní živočich svým pohybem a způsobem letu vypadá, ale je to můra z čeledi lišajovití. Dlouhozobka svízelová.